PODCAST: Řízený přenos elektronu a věda v karanténě
26. 03. 2020
Týmu českých vědců se podařilo pozorovat první řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly. Jejich objev zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Nakolik výjimečné je sledovat řízený přenos elektronu, k čemu je to dobré a jak se vědcům žije a bádá v době koronaviru? V novém podcastu Akademie věd ČR na tyto otázky odpovídá Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Podcast vznikl v rámci projektu Věda na doma, který Akademie věd ČR spustila s příchodem koronavirové krize. Na webu Věda na doma.cz pravidelně aktualizujeme nově vytvářené streamy přednášek (nejen) z „obývacích pokojů“ vědců a vědkyň a přidáváme tipy na domácí pokusy, online četbu nebo virtuální prohlídky laboratoří a výstav.
K poslechu na Youtube, Anchor a také na
Bližší informace k objevu týmu Pavla Jelínka najdete v tiskové zprávě.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto:
Přečtěte si také
- Vědci přicházejí s řešením konkurenceschopnosti ve výrobě solárních panelů
- Největší český dalekohled je o desítky procent účinnější
- PODCAST: Krása a podivuhodnost matematiky
- Nejbližší černá díra je od nás jen tisíc světelných let
- Fyzikální ústav AV ČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek
- Zdroj kryptonu z Řeže přispěje k odhalení velké záhady neutrin
- Vědci AV ČR vyvíjejí nový biosenzor pro odhalování koronaviru
- Solar Orbiter míří ke Slunci
- Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry
- Mimořádně jasný bolid podrobně zaznamenaly přístroje v Česku
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.