Rostliny, které zkoumáme v Ústavu experimentální botaniky, jsou často velmi fotogenické. Navíc jsou s nimi spojeny zajímavé příběhy. Rádi byste se dozvěděli více? Pak jste tady správně. Zde představujeme nové atraktivní fotografie a vyprávíme vám k nim příběh z našich laboratoří nebo jiné zajímavé informace.

Podívejte se také do ostatních rubrik sekce Pro veřejnost a novináře, kde najdete další informace o našem výzkumu.

V červnu a červenci v našich lesích rozkvétá zvláštní nezelená rostlina. Skutečně neobsahuje žádné zelené barvivo (chlorofyl), takže není schopna provozovat fotosyntézu…

Asi jste už někdy na zahradě viděli macešky a kochali jste se jejich různobarevnými květy. Jejich variabilita (neboli různorodost) dokáže být úctyhodná. Rostlinou s příběhem na měsíc červenec ale nebudou macešky, tedy pěstované druhy violek (rod Viola), ale volně rostoucí violka trojbarevná (Viola tricolor).

Obnovujeme rubriku "Rostlina s příběhem". Červnovou rostlinou se stává pivoňka. Podívejme se detailněji na vývoj jejích květů...

V Rostlině s příběhem pro další měsíc se podíváme do nitra květů, kde se odehrávají děje zodpovídající za rozmnožování rostlin, a přiblížíme si, jak tyto děje zkoumat v laboratoři… 

V dalším měsíci zůstaneme u nás doma. Pojednávat budeme o bylině, jejíž nať se sbírá zjara (nejčastěji v dubnu až květnu), před tím, než rostlina vykvete svými bílými květy…

Zůstaneme v Asii, ale pro změnu zamíříme do Číny, v níž má svoji domovinu další exotické ovoce vyžadující tropické klima. Napovíme, že jeho tvar bývá oválný až mírně srdčitý. Zralé plody vážící asi dvacet gramů se barví do červena nebo červenorůžova, na svém povrchu mají hrubou texturu a uvnitř skrývají jedinou pecku…

Tentokrát se podíváme na jedno exotické ovoce. Vzhledem by nám mohlo připomínat žluté blumy, i když oproti našim blumám je poněkud protáhlejšího tvaru. Ještě napovíme, že se pěstuje nejlépe ve středomořském nebo subtropickém klimatu s několika chladnými měsíci v roce…

Rostlinou s příběhem na další měsíc bude poloparazit, který mnozí považují za jeden z vánočních symbolů, pod jehož zavěšenými větvičkami se lidé pro štěstí líbají. Tímto poloparazitem není nic jiného, než jmelí bílé (Viscum album).

Možná jste při procházce po adventních trzích narazili na pečené kaštany (zvané též marony). Rostlinou s příběhem pro další měsíc bude tentokrát kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Jedná se o strom dosahující obvykle výšky 20-25 metrů. Řadíme ho do čeledi bukovitých, patří tak do příbuzenstva dubů a buků, zatímco „obyčejné“ kaštany plodící jírovec patří do čeledi jiné.