official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Matija Murko

(1861–1952)

„Národy slovanské v době historické ani po stránce kulturní nikdy celek netvořily ani tvořiti nebudou, avšak přece bylo mezi nimi vždy tolik a tak živých vzájemných vztahů, že správné poznávání jejich minulosti, jakož i rozvážný soud o jejich budoucnosti nabudou jasnosti, nastoupíme-li po srovnání slovanských jazyků také cestu srovnání slovanských literatur.“ Citát z pamětí slavisty Matiji Murka, od jehož narození letos uplynulo 150 let, parafrázuje hlavní myšlenku jeho habilitační přednášky a zároveň jedno ze zásadních přesvědčení, jimž zůstal věrný po celý život.

24_1.jpg

Matija Murko se narodil 10. února 1861 ve vesnici Drstelja nedaleko slovinského města Ptuj v početné selské rodině. Prvních deset let žil „bohatý a pestrý život venkovského kluka, který musil pásti dobytek a pomáhat při všech polních a jiných pracích“; zbytek jeho mládí vyplnilo intenzivní studium. Z reálného gymnázia v Ptuji přešel na vyšší gymnázium v Mariboru a od roku 1880 studoval slavistiku a germanistiku na vídeňské univerzitě. Vždy se považoval za žáka „starofilologicky“ orientovaného zakladatele srovnávací slovanské jazykovědy Frana Miklošiče a germanisty Richarda Heinzela, později profesora pražské německé univerzity. Ve Vídni poslouchal také přednášky T. G. Masaryka, s nímž od té doby udržoval styky. Příprava disertační práce z germanistiky o staroněmeckém glosáři přivedla M. Murka v r. 1883 poprvé do Prahy.
V letech 1887–1889 absolvoval studijní pobyt v Rusku, při němž poznal vedle univerzitního prostředí Petrohradu a Moskvy také ruský venkov. Cesta výz­namně ovlivnila jeho další zaměření i budoucí kariéru: díky jazykovým schopnostem a širokému rozhledu se stal referentem pro slovanský tisk na vídeňském ministerstvu zahraničí. Po dokončení monografie o německých vlivech na českou romantickou literaturu se v r. 1896 na vídeňské univerzitě habilitoval pro slovanskou filologii; v r. 1902 získal pro tento obor řádnou profesuru ve Štýrském Hradci. Zde se intenzivně zabýval také etymologií (jako spoluredaktor časopisu Sachen und Wörter) a jihoslovanskou etnografií (terénní výzkum v letech 1909–1913, při němž průkopnicky používal fonografického záznamu). Ve Štýrském Hradci se M. Murko také oženil s Jelou Serncovou, s níž měl čtyři děti.
V průběhu první světové války se obtížně snažil sladit postoje loajálního rakousko-uherského občana a zároveň uvědomělého Jihoslovana. Patrně i to spolupůsobilo, když koncem roku 1916 přijal nabídku řádné profesury na univerzitě v Lipsku. Odtud se o čtyři roky později stěhoval do Prahy, kam byl na návrh Jana Máchala a jeho kolegů povolán jako řádný profesor jihoslovanského jazyka a literatury. V jeho jmenovací listině se výslovně ozývá dobová ambice mladého státu na „vybudování Prahy a najmě Karlovy university jako střediska a ohniska slavistických studií“. M. Murko k realizaci tohoto záměru přispěl univerzitními přednáškami, vybudováním slovanského semináře s bohatou knihovnou, z nějž se brzy stal největší ústav filozofické fakulty, založením (záhy renomovaného) časopisu Slavia a zásadním podílem na uspořádání dvou velkých odborných kongresů: I. sjezdu slovanských geografů a etnografů (1924) a I. sjezdu slovanských filologů (1929). V českém akademickém prostředí se Murko aklimatizoval velmi rychle, pojily jej dlouholeté vazby. Vedle neformálních styků s mnoha osobnostmi se mu dostalo i oficiálních poct: v roce 1909 získal čestný doktorát české univerzity a v roce 1913 byl zvolen členem III. (jazykovědné) třídy ČAVU.
Ve vlastním vědeckém výzkumu v polovině 20. let navázal tam, kde skončil před válkou, a podnikl v letech 1924–1932 dalších pět „cest za jihoslovanskou epikou“. Od zpracování výsledků byl odváděn dalším velkým organizačním úkolem – těsně před penzionováním přijal v květnu 1931 post předsedy Slovanského ústavu, mezi jehož první členy patřil od založení této instituce v roce 1928 a v jehož čele stál až do faktické likvidace ústavu v roce 1941. Po válce se Murko vzhledem k vysokému věku do činnosti Slovanského ústavu již nezapojil, avšak pracoval na posledních knihách. Jeho Paměti vyšly v roce 1949 a dvojsvazková monografie o etnografických výzkumech jihoslovanské písně Tragom Srpsko-Hrvatske narodne epike o tři roky později.
Matija Murko zemřel 11. února 1952 v Praze.

MAREK ĎURČANSKÝ,
Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy