Česky
Akademie věd ČR spolupracuje s Národní akademií věd Ukrajiny (NAVU) na základě dohody o spolupráci, kterou v roce 2000 uzavřeli předsedové obou institucí prof. Rudolf Zahradník a prof. Boris E. Paton. Připomeňme, že předseda ukrajinské akademie letos v únoru oslavil neuvěřitelných 50 let ve funkci. Zatímco reprezentace této nejvýznamnější ukrajinské vědecké instituce je víceméně neměnná, v ústavech, v inovačních centrech a v dalších pracovištích NAVU, jichž je okolo 170, jsou oblasti tradičně velmi kvalitního a dynamického výzkumu. V současnosti naši vědci spolupracují na 21 projektech ve všech vědních oblastech, kvóta pro vzájemnou výměnu je 240 dní. Otiskujeme příběh dvou bilaterálních projektů, na nichž s NAVU spolupracují Ústav makromolekulární chemie AV ČR a Archeologický ústav AV ČR, Praha.
Národní akademie věd Ukrajiny vznikla v roce 1918 pod názvem Ukrajinská akademie věd. Prezidium sídlí v Kyjevě, šest regionálních středisek ve Lvově, Oděse, Doněcku, Charkově, Dněpropetrovsku a v krymském Simferopolu.
Návrh, příprava a charakterizace magnetických nanočástic s povrchem modifikovaným analogem vitaminu E
Bilaterální spolupráci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR s Ústavem biochemie O. V. Palladina NAVU v Kyjevě inicioval neočekávaný e-mail začátkem roku 2010, v němž ukrajinský kolega hledal partnera, který by poskytl nosič pro jeho léčivo působící proti rakovině. Vzhledem k bohaté historii a věhlasu kyjevského ústavu jsme se rozhodli na dopis odpovědět. Následující korespondence ukázala, že týmy by se mohly vzájemné dobře doplňovat. Zatímco v Oddělení polymerních částic v ÚMCH se dlouhodobě zabýváme vývojem nových magnetických polymerních nosičů jak v nanometrovém, tak i mikrometrovém měřítku, jejich povrchovou modifikací a charakterizací a vztahem mezi strukturou nosičů a jejich vlastnostmi, Oddělení biochemie koenzymů se v Kyjevě věnuje přípravě nových forem kancerostatik na bázi analogů a-tokoferolu. Pokud by se podařilo tyto nové sloučeniny navázat na naše magnetické nosiče, aniž by nastala ztráta aktivity, bylo by v budoucnu možné lék cíleně směrovat pomocí magnetického pole do postižené tkáně a nepoškodit přitom okolní zdravé orgány.
Zdroj: ÚMCH AV ČR
Schéma α-tokoferolu
V tomto smyslu jsme sepsali návrh projektu, který schválila jak AV ČR, tak NAVU. Cílem spolupráce je navrhnout, připravit a charakterizovat nanometrový nosič modifikovaný analogy vitaminu E, které jsou slibné pro svou protinádorovou a antimetastatickou aktivitu a pro cílené dávkování léčiva. Zatímco analogy vitaminu E připravuje ukrajinská strana, nosiči se zabývá náš ústav. V roce 2011 jsme v ÚMCH originálním postupem připravili první magnetické nosiče na bázi oxidů železa nanometrové velikosti, na které jsme navázali kopolymer N,N-dimethylakrylamidu, tokoferol-akrylátu a akrylové kyseliny. Nosiče jsme kolegům předali při příležitosti naší první návštěvy pracoviště v Kyjevě, kdy jsme konzultovali další postup prací. Byli jsme překvapeni vynikající profesionální úrovní ukrajinských partnerů. Velkým přínosem pro vzájemnou spolupráci je dobře vedený zvěřinec, který se na ukrajinském pracovišti používá k biologickým experimentům; připomínáme, že v ÚMCH takové pracoviště k dispozici není.
Rád bych při této příležitosti zmínil též návštěvu muzea O. V. Palladina, zakladatele původně charkovského Ústavu biochemie ve dvacátých letech minulého století. Muzeum se nachází v bývalém Palladinově bytě v areálu budovy ústavu v Kyjevě a mohlo by být vhodnou inspirací i pro Ústav makromolekulární chemie, který v roce 1959 založil Otto Wichterle. Seznámení veřejnosti, a to především mladé generace, s osudy, celoživotním dílem a dosaženými úspěchy těchto průkopníků vědy je bezpochyby důležité pro další rozvoj naší společnosti i vědy.
Zdroj: ÚMCH AV ČR
Nanočástice oxidů železa – snímek z transmisního elektronového mikroskopu
V současosti se magnetické nanočástice povlečené polymerními deriváty a-tokoferolu testují na buňkách v Ústavu biochemie. Předběžné in vitro experimenty ukazují, že tyto nanokompozity statisticky významně snižují oxidaci tuků, glutathionu i bílkovin v krevním séru v porovnání s nanokompozity bez modifikace a-tokoferolem. Znamená to, že lze předpokládat jejich protinádorový účinek. Je však nutné si uvědomit, že jak optimalizace nových nosičů protirakovinných léčiv, tak i osvětlení mechanismu účinku analogů a-tokoferolu bude vyžadovat delší čas. Bude-li lék na nosiči podáván do krevního řečiště, je například zapotřebí zajistit, aby konjugát relativně dlouho cirkuloval v krvi a mohl být magnetickým polem postupně zachytáván v nádorové tkáni, kde bude uvolněna aktivní forma léčiva z nosiče. V letošním roce nás čekají biologické experimenty na tkáňových kulturách, které prověří schopnost uvolňování léčiva; pro příští rok plánujeme testy modifikovaných nanočástic na potkaních modelech.
Vědecký experiment a metalurgicko-restaurátorský průzkum v české a ukrajinské archeologii
Projekt Archeologického ústavu v Praze a Ústavu archeologie v Kyjevě se zaměřuje na vzájemnou pomoc a podporu při přípravě platformy pro porovnatelný, systematicky vedený experimentální a archeometrický výzkum středověké hmotné kultury a souvisejících výrobních technik, které se v době od 6. do 13. století rozšířily na území střední a východní Evropy.
V uvedeném časoprostorovém vymezení jsme svědky formování slovanského etnika a navazujícího vývoje tamních slovanských kmenů. Pražská a Korčakská kultura (někdy nazývaná Praha-Korčak, 6.–7. stol. v ČR, na Ukrajině ještě 2. pol. 5. stol. minimálně) prokazují společný původ, obdobnou hmotnou kulturu a nejspíše i existenci obchodních vztahů. Významným kulturním podnětem pro okolní slovanské kmeny byla následně Velkomoravská říše (9. stol. až počátek 10. stol.). Hmotná kultura východních Slovanů je ale od závěru 9. stol. výrazně ovlivňována i skandinávskou řemeslnou tradicí.
Foto: ARÚ AV ČR, Praha
Experimentální tavba železa v replice raně středověké slovanské pece (Stará huť u Adamova)
Archeologické výzkumy posledních let na Ukrajině i v České republice přinesly velké množství nového archeologického materiálu, pro jehož hlubší interpretaci jsou zásadní výsledky specializovaného archeometrického průzkumu. V obou zemích se vybrané skupiny nálezů intenzivně studují; uskutečňují se např. technologické průzkumy stříbrného a zlatého šperku (9. až 11. století) a dlouhodobě studují nože a techniky jejich výroby (9. až 13. stol.). Hledání vazeb mezi středo- a východoevropskou hmotnou kulturou v diskutovaném období přesto naráží na dílčí problémy spjaté s nejednotnou metodikou průzkumů a z toho vyplývající obtíže vzájemné komparace výsledků. Vedle archeometrických šetření má pro hlubší pochopení kdysi užívaných technologických postupů a jejich projevu v hmotné kultuře zásadní význam experimentální činnost. Spolupráce v oblasti archeologického experimentu (zejména kovářské zkoušky a tzv. přímá výroba železa) umožňuje sdílet nabyté zkušenosti i finanční náklady.
Foto: ARÚ AV ČR, Praha
Ukázka stříbrných šperků z lokality Korosteň (Ukrajina); 10. století: (a) granulací zdobený gombík velkomoravského typu, (b) litá náušnice imitující velkomoravské vzory, (c) závěs skandinávského typu
Hlavním cílem, vytyčeným pro nadcházející období, je proto zintenzivnit systematický a metodicky ujednocený archeometrický průzkum (konkrétně archeometalurgický a restaurátorský) a koordinovanou experimentální činnost, které poskytnou možnost revidovat a utvářet nové názory na předmět společného zájmu – řemeslnou tradici, kulturní a ekonomické vztahy západoevropských a východních slovanských kmenů. Výsledky spolupráce by měly postupně vybudovat základy i pro dílčí řešení takových problémů naší historie, jako jsou rozvoj obchodních vztahů mezi jednotlivými slovanskými kmeny, fungování obchodních cest a vliv Velké Moravy na šperk a vzestup železářské výroby východní Evropy.
ROBERT ZIKA, Kancelář AV ČR,
DANIEL HORÁK,
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.,
JIŘÍ HOŠEK,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.