Nešpor: „Pozvolný návrat církevních sňatků je také důsledkem hledání stability“

Podle Nešpora se do společnosti pozvolna vrací předpoklad, že „řádný svazek“ je stvrzen svatbou, byť se sňatky proměňují. Tohoto fenoménu si však nyní všímáme, protože je v kontrastu k dřívější módní záležitostí, kterou bylo partnerské soužití takříkajíc „bez papíru“. 

V Česku je zajímavé, že dlouhodobě existuje velké množství církevních sňatků katolíků s nekatolíky, v roce 2018 bylo těchto sňatků dokonce 40 % ze všech církevních sňatků, v Čechách dokonce polovina. Podle Nešpora jde o důsledek toho, že je v Česku tak málo věřících, že je obtížné sehnat jiného věřícího, aby se vzali. Víra je totiž pouze jedním z kritérií výběru partnera. „Druhá věc je, že je relativně vysoký a rostoucí podíl nevěřících, kteří sami mají zájem na sňatku v kostele, protože společnost ne úplně dobře funguje. Mnohé instituce ztrácejí svůj význam, fungují hůř, hledá se nějaká stabilita. A koneckonců náboženství a církve tu stabilitu poskytují. Když se lidé berou, zejména poprvé, doufají, že se berou na věčnost. A kdo jiný zajišťuje tu věčnost než náboženství a církve,“ vysvětluje.

Jedním z rozdílů církevního sňatku oproti občanskému je zpravidla výslovný slib lásky, úcty a věrnosti snoubenců, a to až do doby, „dokud je smrt nerozdělí“. Nešpor připomíná, že ti, kteří zajišťují v církvích sňatky, se mají snažit zejména nevěřícím tuto skutečnost vysvětlit. „Jestli se to podaří, to je otázka, stejně jako zda a nakolik to všichni berou vážně. Je potřeba přiznat, že část těch, kteří stojí o církevní sňatky, o ně stojí, protože je to ,hezčí', na zajímavějším místě, jsou z toho lepší fotografie a tak dále. Tyto důvody je třeba nepodceňovat a je na oddávajících, aby se snažili vysvětlit snoubencům náboženský význam obřadu. To však platí i pro věřící, i pro ně je příprava ke sňatku prohloubením náboženských znalostí,“ doplňuje. Je ovšem třeba brát v potaz, že rozvodovost je stále relativně vysoká, což platí pro sňatky občanské, tak církevní. „Lze asi říci, že sňatky uzavřené církevně se rozvádí o něco méně často, ale skutečně jen o něco méně. Navíc římskokatolická církev rozvod nepřipouští, ale protestantské církve rozvod jako extrém připouštějí, takže tam ani není náboženský důvod, proč by k rozvodu nemohlo dojít,“ říká Nešpor.

Zdeněk R. Nešpor je autorem řady publikací z oblasti sociologie náboženství. Jeho posledním titulem je nedávno vydaný Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století (nakl. Kalich, 2019). Jednou z významných aktivit Zdeňka R. Nešpora je tvorba a správa rozsáhlé Sociologické encyklopedie.

Celý rozhovor je k poslechu online (čas 4:30–10:36):