Nejisté vyhlídky

Proměny vědecké profese z genderové perspektivy

Zůstává věda pořád více méně mužským klubem? Jak se proměňují profesní vyhlídky začínajících vědců a vědkyň a proč roste pracovní nejistota? Proč mají ženy mnohem menší šanci podílet se na určování priorit a směrování vědy a výzkumu? Je dnes možné být matkou a zároveň dobrou vědkyní? Jaké jsou genderové aspekty proměn akademické profese? Tyto a další otázky vznáší kniha Nejisté vyhlídky: proměny vědecké profese z genderové perspektivy, kterou její autorky Marcela Linková, Kateřina Cidlinská, Hana Tenglerová, Marta Vohlídalová a Alice Červinková představily 16. května 2013 v pražské Galerii Le Court.

Moderátorka setkání Marcela Linková z Národního kontaktního centra – ženy a věda (NKC) věří, že nejnovější publikace Sociologického nakladatelství SLON zaujme nejen odborníky, kteří se zajímají o problematiku genderové rovnosti ve vědě, ale i ty, jež působí ve vedení kateder, fakult, univerzit, vědeckých institucí, a také školitele a školitelky diplomových prací: „Proměny, jež nastávají na úrovni mladých vědců a vědkyň – doktorandů a postdoktorandů – jsou opravdu velké. Je důležité přemýšlet, co se ve stávajícím systému děje a jaké genderové dopady tyto proměny mají. Naše výzkumy sice poukazují, že nastává určitá rekonfigurace, ovšem znevýhodnění žen se pouze mění, a přitom přetrvává – tj. rovnost v systému neroste, ale nerovnosti fungují na jiném základě, jiným způsobem.“

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Marcela Linková, Marta Vohlídalová, Eva Syková, Hana Tenglerová, Kateřina Cidlinská a Alena Ortenová

Publikaci, jež vychází v souvislosti se zahájením činnosti Klubu NKC, pokřtila ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR a senátorka prof. Eva Syková. Českou společnost podle ní poškozuje, že na trhu práce jsou ženy znevýhodněny jak finančně, tak i v přístupu do vedoucích pozic: „Na mezinárodních konferencích o úloze žen v politice a vědě slýchávám, že již existují výjimky a že výraznější změna časem přijde. V čem je ale tato výjimka, že se žena stane prezidentkou, ministryní, ředitelkou státní instituce či respektovanou vědkyní? Že se ženy přizpůsobily mužskému světu – navenek se chovají jako ženy, v zaměstnání ovšem přijaly mužskou filozofii práce a řízení. Pro výraznější uplatnění žen je potřebné upravit některé zažité stereotypy, které vyhovují mužům. Na mysli mám například systém školek a školství, který ženám vůbec nevyhovuje, finanční podporu mladých žen (například mimořádnou grantovou podporu), pozitivní pohled na pracující ženu-matku, vznik akademických vesniček, ubytování… Snad ženám pomůže Evropská unie, jež do jisté míry správně prosazuje kvóty, ačkoli ty se mi ve vědě nelíbí – jiné je to však ve správních a dozorčích radách podniků či parlamentu.“
lsd