Strategie AV21 - projekty

 

             

 

 

2018
V roce 2018 byly na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v.v.i. realizovány tři projekty podporované dotací Strategie AV21: Evropa a stát:
 
B. Komoróczy: Kovy „ryzí“ a kovy „barbarské“
Projekt se zaměřuje na ochranu, záchranu a zkoumání drobných kovových předmětů protohistorického stáří. Za tímto účelem byly prováděny speciální archeometrické analýzy ve spolupráci s Technickým muzeem Brno (M. Hložek), s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření VÚT Praha (T. Trojek) a s Katedrou chemické technologie Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (J. Kmošek). Projekt přinesl řasu výsledků odborných ale také prezentaci široké veřejnosti ve snaze informovat o významu a hodnotách nalézaných a zkoumaných kovových artefaktů.
 
M. Látková: Rostliny a výživa velkomoravských Mikulčic
Tento projekt podpořil bádání v interdisciplinární oblasti na pomezí archeologie a botaniky. Spolupracovali na něm Archeologické ústavy v Praze a v Nitře, Univerzita Konštantína filozofa v Nitře a Slovenská polnohospodárská univerzita. V rámci výtvarné přípravy publikace se zapojili ilustrátoři SSUD Brno: Pavel Dvorský a Pavla Dvorská. Hlavním výstupem je stejnojmenná monografie, která zprostředkovává nejnovější výsledky rozsáhlého archeobotanického výzkumu hradiště Mikulčice-Valy široké veřejnosti. V knize je věnována pozornost jak tradičním kulturním plodinám, tak luxusním druhům ovoce a zeleniny charakterizujícím dvorskou kulturu mocenského centra.
 
L. Poláček: The Mikulčice Stronghold and Great Moravia
V rámci projektu byl vytvořen cizojazyčný průvodce mikulčickou archeologickou lokalitou, který pomáhá zprostředkovat výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu NKP Slovanské hradiště v Mikulčicích široké veřejnosti. Součástí přípravných prací byla také mezioborová diskuse k jazykovým otázkám archeologické terminologie. Mimo jiné proto, že tento anglický průvodce má být podporou budoucí nové nominace lokality Mikulčice-Kopčany na Seznam světového dědictví UNESCO.
 
 
 

2019
V roce 2019 probíhalo na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. pět projektů podpořených v rámci programu Strategie AV21: Paměť v digitálním věku. Projekty se řadily k tématům Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku a Paměť: její utváření a proměny.
B. Komoróczy: Zhmotnělá paměť dávných kultur, digitální dokumentace a prezentace
V druhém roce řešení byla dokončena rozsáhlá série dokumentačních aktivit artefaktů. V současné době je tak k dispozici jednotnou metodikou a podle předem stanovených a strukturovaných kritérií zdokumentovaný soubor více než 4.000 archeologických nálezů včetně jejich digitálního záznamu, který je postupně trvale zveřejňován v rámci virtuální expozice. Zpracovány byly prezentační, edukativní a odborné materiály, zaměřené na nutnost ochrany, záchrany a prezentace zhmotnělé paměti naší minulosti. V rámci této činnosti byly vytvořeny podmínky pro širokou síť meziinstitucionální spolupráce.
Na dané téma proběhla řada odborných workshopů a přednášek na odborných konferencích i pro širokou veřejnost. Mediální ohlas nalezl především preventivní aspekt řešeného projektu, v jehož rámci byla snaha tematizovat ohrožení kovových artefaktů jako nositelů historické paměti a možná odborná a společenská řešení. Související odkazy:
 
Š. Krupičková: Přehled výzkumů z minulosti do budoucnosti – nové možnosti využití odborného archeologického periodika
Účel dotace byl směřován k zefektivnění spolupráce a zjednodušení redakčních prací spojených s přípravou odborného vědeckého periodika Přehled výzkumů, a dále na rozšíření přístupu k metadatům obsahu vydaných čísel časopisu o PDF jednotlivých zpráv a studií. Volně navazuje na aktivitu zpřístupnění rejstříku časopisu, která byla podpořena v rámci Strategií AV21 v roce 2017 (http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/). V první fázi aktivity byl propojen metadatový rejstřík s PDF jednotlivých článků. Paralelně byla realizována druhá fáze, kterou byla redakční příprava online-formuláře pro odevzdávání výzkumných zpráv.
 
M. Novák: Paleolitické sídliště Pavlov: Aplikace GIS jako komplexní nástroj pro správu a analýzu archeologických dat
Aktivita se zaměřila na zpracování paleolitické lokality Pavlov I prostřednictvím archeologického informačního systému (paleoGIS), jehož struktura byla navržena v předcházejícím roce. Plnění aktivity se soustředilo na zpracování výzkumu z let 2013-15. Stávající systém nyní umožňuje pro interní potřeby instituce v komplexní podobě spravovat a analyzovat široké spektrum archeologických dat z výzkumu lokality Pavlov I (terénní dokumentaci, nálezy, data z přírodovědných analýz apod.), tato data trvale uchovávat a také aktualizovat o data nová.
Související odkaz: virtuální výstava INDIHU – „Pavlov: V krajině lovců a sběračů“ - http://exhibition.indihu.cz/view/pavlov
 
L. Poláček: Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM)
Hlavním cílem dvouletého projektu bylo vypracování metodiky fotogrammetrie pro dokumentaci, archivaci, výzkum a 3D modelování vybraných typů archeologických artefaktů, především šperků. V rámci projektu bylo sestrojeno a odzkoušeno zařízení pro urychlení a zpřesnění sběru obrazových dat („točna“), byl vybudován digitální obrazový archiv (fond NKP trezorových nálezů z Mikulčic: soubor gombíků) a byla vyvinuta metoda pro vytvoření 2D kresebné dokumentace z povrchu prostorově členitých objektů (rozvinutí zdobeného pláště gombíků).
 
S. Velčev: Mapa předmětových hesel – referenční pomůcka pro katalogizaci odborné archeologické literatury
Výstup přidružené aktivity se transformoval do tezauru archeologické terminologie (TEATER) a je přístupný zde: http://teater.aiscr.cz/. Tezauru byla navržena nová struktura a klasifikace, na jejímž základě byl obsah tezauru patřičně doplněn. Zároveň byly k většině hesel doplněny anglické ekvivalenty z národních autorit NK ČR, slovníků FISHe (https://www.heritagedata.org/blog/vocabularies-provided/) a česko-anglického odborného archeologického slovníku. V neposlední řadě bylo vytvořeno přívětivé GUI pro snadnější fulltextové i předmětové vyhledávání v mapě.
Související odkaz: přednáška „Jak se z Mapy předmětových hesel stal TEATER, aneb setkání archeologie a knihovnictví rok poté“ přednesená na 20. konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019

https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2019/2/Velcev.pdf

 

 2018
V roce 2018 probíhaly na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v.v.i. čtyři projekty podporované dotací Strategie AV21: Paměť v digitálním věku. Všechny tyto projekty se řadily k tématu Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku:
 
B.Komoróczy : Zhmotnělá paměť dávných kultur, digitální dokumentace a prezentace
Cílem projektu je prezentace paměti nositelů protohistorických kultur (od doby bronzové po raný středověk s těžištěm v době římské), zapsané do podoby artefaktů nejrůznějších typů (součástí krojů, předmětů denní potřeby, nástrojů apod.). Byla vytvořena standardizovaná metodika dokumentace těchto artefaktů a bylo zdokumentováno cca. 2000 předmětů. Vybrané artefakty byly kromě kresebné a fotografické dokumentace podrobeny záznamu pomocí 3D skenování a v případě důležitých detailů též digitálním mikroskopem. Externě byla připravena zkušební verze digitální webové expozice. Projekt pokračuje i v roce 2019.
·         Proběhla prezentace na řadě odborných a popularizačních akcí, především v propojení s tématem detektoringu. Související odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2665157-amatersti-hledaci-kovu-jako-pomocnici-archeologu-bez-jejich-pristroju-nektere-cenne
 
Z. Kosarová: Digitalizace nezpracovaného fondu archivu ARÚB
Hlavním cílem projektu pro rok 2018 byla digitalizace a zpracování unikátního osobního fondu významného moravského archeologa Jiřího Pavelčíka. Tento soubor byl dále doplněn o zpracování a digitalizaci inventářů archeologických výzkumů a rejstříků inventárních čísel archeologických nálezů, vedených v archivu ARÚB od 50. let 20. stol.
Aktivita koreluje s dlouhodobým plánem archivu ARÚB zpracovat a zpřístupnit relevantní data k archeologickým výzkumům a lokalitám na území Moravy a českého Slezska širší odborné a laické veřejnosti. Rozšiřování dostupných dat spolu s novými technologiemi a metodami práce přináší nové interpretace kulturních procesů, které se v historii lidstva odehrály. Nová fakta a nové interpretace nenahraditelným způsobem přispívají k formování historické a kulturní paměti a národní a kulturní identity naší společnosti.
 
M. Novák: PaleoGIS: aplikace moderních metod pro správu a analýzu dat v kontextu paleolitického výzkumu
     Projekt se zabývá vytvořením „archeologického informačního systému“ (paleoGIS), aplikovaného pro potřeby paleolitického výzkumu, který by integroval široké spektrum archeologických dat. PaleoGIS jako komplexní systém evidence a správy nálezů, dat a dokumentace řeší ochranu a konzervaci nálezového fondu Národní kulturní památky „Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov“, jejíž integrita je klíčová nejen pro zachování kulturního dědictví ČR, ale i v rámci snahy o zapsání této památky na Seznam světového dědictví UNESCO. Projekt pokračuje i v roce 2019. 
·         Popularizace mimo jiné ve spolupráci s Archeoparkem Pavlov (https://www.archeoparkpavlov.cz/)
·         Virtuální výstava Pavlov: V krajině lovců a sběračů (odkaz bude dostupný v průběhu července 2019)
 
L. Poláček: Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM)
V průběhu roku 2018 byly testovány nejrůznější postupy fotografování a filmování historických šperků, včetně drobných artefaktů s vysoce kontrastním povrchem nebo artefaktů z materiálů průsvitných nebo průhledných. Aplikace výsledků nabízí nové možnosti archivace, dokumentace, výzkumu a prezentace především drobných artefaktů uměleckého řemesla (série cca 300 předmětů mimořádné umělecké a historické hodnoty z Mikulčic, převážně luxusních šperků z 9. stol. zapsaných jako NKP), kde stávající pokusy využití laserového 3D skenování a podobných postupů vesměs selhávaly. Projekt pokračuje i v roce 2019.
 
 
2017
Š. Krupičková: Přehled výzkumů – digitalizace, zpřístupnění a uchování odborného archeologického periodika
V rámci tohoto projektu byla převedena do digitální podoby část periodika Přehled výzkumů, jednoho z vůdčích odborných archeologických časopisů na Moravě, vydávaného od roku 1956 do současnosti. Jednotlivé články časopisu jsou v digitální podobě zpřístupněny na webových stránkách ústavu: http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/vyhledat/
 
 
2016 a 2015
M. Kuna, O. Lečbychová, D. Novák, J. Hasil, Z. Kosarová: AMČR – rozvoj, tvorba dat a jejich veřejná prezentace  - Projekt spoluřešený s Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i.
ARÚP a ARÚB (a centrální pracoviště NPÚ, které se částečně na aktivitách spojených s AMČR podílí) jsou jedinými institucemi v ČR, které se zabývají vytvářením „národních“ archeologických databází. Archeologická mapa ČR (AMČR) vznikla jako nový informační systém zaměřený na správu dat o archeologickém dědictví (v rámci projektu NAKI) v letech 2012-2015. Za přispění Strategie AV21 byly dokončeny a zveřejněny webové stránky AMČR: http://www.archeologickamapa.cz/. Dále došlo k úpravě úspěšných webových stránek http://www.archeologickyatlas.cz/ tak, aby zahrnovaly lokality z Moravy a Slezska.