Novinky

Syndikovat obsah

Nabídka zaměstnání: laborant/ka přípravy hornin a separace minerálů (Praha 6 – Lysolaje)

Nabídka zaměstnání: laborant/ka přípravy hornin a separace minerálů (Praha 6 – Lysolaje)

Pracovní úvazek: 1,0

Doba platnosti pracovní smlouvy: na jeden rok s možností uzavření smlouvy na dobu neurčitou

Nabídka zaměstnání: laborant/ka v čisté laboratoři (Praha 6 – Lysolaje)

Nabídka zaměstnání: laborant/ka v čisté laboratoři (Praha 6 – Lysolaje)

Pracovní úvazek: 0,8 – 1,0
Doba platnosti pracovní smlouvy: na jeden rok s možností uzavření smlouvy na dobu neurčitou

Fosilní ryby ze severních Čech opět v hledáčku vědců

Moderní hlaváči (Gobioidei, Teleostei) jsou řazení do osmi čeledí, ačkoli existují také zástupci tohoto podřádu, které známe pouze z fosilního záznamu. Jednou z těchto vymizelých forem jsou malé rybky rodu Pirskenius, které byly původně řazeny do vlastní čeledi Pirskeniidae, případě do čeledi Eleotridae (hlavačkovití). Tyto ryby známe pouze z oligocenních uloženin severních Čech. Nový výzkum publikovaný v časopise Plos One, na kterém se podílel také T. Přikryl z našeho ústavu, věnoval pozornost tomuto oligocennímu rodu a srovnával jej s dalšími zástupci hlaváčů za pomoci moderních metod, včetně mikro-CT skenování. Výsledky detailní analýzy prozradily platnost samostatné čeledi Pirskeniidae, přičemž byly zpřesněny diagnózy rodu Pirskenius a čeledi Pirskeniidae. Výsledky fylogenetické analýzy naznačují, že čeleď Pirskeniidae je sesterskou skupinou kladu Thalasseleotridae + Gobiidae + Oxudercidae. V širším kontextu pak lze nahlížet na vniknutí hlaváčů do sladkovodního prostředí v období oligocénu jako na impulz, který vygeneroval nové formy, které vyhynuly krátce po jejich rozšíření.

Geologie Českosaského Švýcarska v knižní podobě

Na jaře letošního roku se završila dlouholetá práce autorského kolektivu, který se zabýval územím Českosaského Švýcarska. Výsledek má podobu publikace pod redakcí RNDr. Zuzany Vařilové, PhD. z Muzea města Ústí nad Labem. Při rozsahu 576 stran jde o nejrozsáhlejší dílo, které kdy bylo geologii této oblasti věnováno. Hlavními autory kapitol Geologie, Tektonika a Geomorfologie jsou pracovníci Geologického ústavu AV ČR. Křest knihy za účasti všech autorů proběhne 24. září v Ústí nad Labem.

RNDr. Vojen Ložek, DrSc. (1925–2020)

20. srpna letošního roku proběhlo rozloučení s významným českým přírodovědcem světového formátu, dr. Vojenem Ložkem, emeritním zaměstnancem našeho ústavu. Byl mimořádným znalcem evropské přírody s těžištěm práce ve výzkumu čtvrtohor a především biologii měkkýšů. Vojen Ložek byl nejen vynikajícím a oceňovaným badatelem (například zlatá medaile Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání čtvrtohor nebo Cena ministra životního prostředí), ale také skvělým pedagogem a velmi vitálním člověkem, který miloval terénní práci a skvěle přednášel jak odborné, tak i populární veřejnosti. Pro mnohé studenty, spolupracovníky a následovníky je jeho odchod velikou ztrátou. Jeho dílo tu ale zůstává s námi. Čest jeho památce.

Datování zirkonů rozkrývá procesy tvorby oceánských desek

V časopise Earth Science Reviews byl publikován článek, který se věnuje datování zirkonů ve zvrásněných mořských sedimentech na okraji oceánských desek (tzv. akrečních klínech). Srovnáním údajů z různých lokalit byla zpřesněna interpretace zdrojových hornin pro tyto části oceánské kůry. Ve studii, která byla vytvořena v úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (J. Žák, J. Hajná) a kde spoluautory za náš ústav jsou M. Svojtka a L. Ackerman, je navržen nový koncept závislosti stáří zirkonů na vzdálenosti od zdrojových hornin. Článek významně přispívá k pochopení sedimentačních a tektonických procesů, které postihují oceánskou kůru během jejího vývoje.

Numerické modelování pomáhá geomorfologii

V časopise Geomorphology vychází článek, ve kterém se díky pokročilému numerickému modelování podařilo přesněji popsat vznik nedávno rozpoznané pískovcové formy - arkádových dutin, ale i úzce souvisejících skalních sloupků (tzv. skalních hodin). Obecně jde v tomto výzkumu o aplikaci zcela nového přístupu, který v krátké době přinesl značně překvapivé výsledky pro chápání zvětrávání granulárních hornin. Výzkum probíhá v úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a Moskevským Skolkovo Institutem Vědy a Technologií. Za náš ústav se jej v této konkrétní publikaci účastnil kolega Michal Filippi.

Nový ceník laboratoří

Byl vydán nový ceník laboratoří Geologického ústavu Akademie Věd ČR, v. v. i. Najdete ho zde.

Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace

Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř usazeniny, která byla po určitou dobu od úhynu obohacována mikrobiálními společenstvy z odolnějších (například vazivových) tkání. Vzorce projídání se u každé fosilní skupiny do značné míry opakují a lze z nich odvodit polohu a tvar některých měkkých tkání. Složité potravní strategie se objevují v geologické epoše velké radiace (rozrůznění) mnoha skupin organismů. V odborné literatuře je tato radiace označována zkratkou GOBE (Great Ordovician Biodiversification Event), jejíž hlavní část se odehrála před 465 až 460 miliony let. Článek.

Příběh jednoho příkopu

Využití sídelního prostoru na keltských opidech souvisí s pochopením udržitelnosti fungování určité kultury. Tyto otázky jsou v dnešní době čím dál tím více aktuální. Geoarcheologický tým, ve kterém působí i doc. Mgr. Lenka Lisá, Ph.D. z našeho ústavu, a který i v rámci projektu GAČR "Oppidum jako urbánní krajina: multidisciplinární přístup ke zkoumání prostorové struktury intra muros" tuto problematiku dlouhodobě studuje, v současnosti publikoval studii v mezinárodním periodiku Plos One (IF 2,776). Studie odpovídá na otázky související s funkcí příkopu ohraničujícího enigmatickou součást keltského opida Bibracte, v JV Francii. Více zde.

Archiv novinek

Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.