Komentujeme

Nové zdroje financování EU začínají u platby za nerecyklované plastové obaly

Tereza Snopková

Publikováno 24. 9. 2020

Z mimořádného jednání Evropské rady v červenci vyplynuly závěry k uspořádání víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027, které reflektují situaci v EU vyvolanou pandemií covid-19. Krize covid-19 představuje podle Evropské rady pro Evropu výzvu historických rozměrů. Krize a její řešení, jakož i zmírnění sociálně-ekonomických škod vyžaduje inovativní přístup včetně zvýšení odolnosti a transformace v Evropské unii. Evropská rada ve svých závěrech stanovuje víceletý finanční rámec, který vychází z návrhu Evropské komise, který reaguje na krizi covid-19.    Číst dále

Komise zvyšuje klimatické cíle. „Budoucnost bude taková, jakou si ji uděláme“.

Hana Müllerová a Eva Balounová

Publikováno 16. 9. 2020

V dnešním projevu o stavu Unie, při němž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová střídala francouzštinu, angličtinu a němčinu, toho o životním prostředí, klimatu a ozelenění ekonomiky zaznělo poměrně hodně. Po tématech překonávání epidemie koronaviru spoluprací celé Evropské unie a zachování sociální, ekonomické a fiskální stability Unie to bylo třetí velké téma, kterému se předsedkyně Komise ve své více než hodinové promluvě k poslancům Evropského parlamentu věnovala. Téma snižování emisí a zelené obnovy po pandemii přitom orámovala z perspektivy ekonomické prosperity jako prostor pro příležitosti a pro intenzivnější rozvíjení společného trhu. Posledních 6 měsíců podle ní ukázalo, že nová strategie pro rozvoj evropského průmyslu, kterou Komise představila v březnu a která předpokládá velkou „zelenou“ a digitální transformaci evropské ekonomiky, nejen jde správným směrem, ale že je třeba ji prosazovat ještě silněji a rychleji, protože „neexistuje větší výzva k zintenzivnění našich snah, než jakou představuje stav naší křehké planety“. Projevy klimatické změny už vidíme všude kolem sebe – v povodních, suchu či požárech.

Jedním z nejdůležitějších sdělení projevu je, že široká veřejná konzultace i rozsáhlá studie dopadů utvrdily Evropskou komisi v záměru zvýšit emisní cíle vytyčené do r. 2030, a to ze současných 40 % na 55 %. Analýzy ukazují, že navýšení cíle je nejen nezbytné k plnění cíle Pařížské dohody udržet oteplování pod 1,5 °C, ale také dosažitelné a pro Evropu prospěšné, neboť, jak zaznělo, „co je dobré pro naše klima, je dobré i pro náš byznys a pro nás všechny“.     Číst dále

Úskalí existujících návrhů k ústavní ochraně vody

Tereza Snopková

Publikováno 31. 8. 2020

V červnu tohoto roku Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přerušila projednávání tří poslaneckých návrhů na změnu Ústavy, resp. Listiny základních práv a svobod, jejichž cílem je ochrana vody na ústavní úrovni. Ústavní ochrana vody je podporována též Ministerstvem zemědělství, které připravuje vlastní návrh ústavního zákona na ochranu vody.

Ministerstvo zemědělství České republiky zvažuje speciální zakotvení ochrany vody v ústavně právní rovině již delší dobu. V tiskové zprávě ze dne 15.1.2020 poukázalo na vytvoření základního konceptu samostatného ústavního zákona na ochranu vody.

Tomuto návrhu předcházely tři poslanecké návrhy z poloviny roku 2019 zabývající se též posílením ochrany vody v ústavní rovině (sněmovní tisk č. 508, sněmovní tisk č. 526, sněmovní tisk č. 549). Poslanecké návrhy sice reflektují shodu nad potřebou řešení v dané oblasti napříč politickým spektrem, ale současně obsahují nedostatky, které by ve svém důsledku přinesly rozkolísání zaběhnutých principů a pravidel. Jestliže se ve výše zmíněné tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman vyjádřil tak, že považuje za vhodné, aby nová právní úprava bylo řešena cestou poslaneckých návrhů, považujeme s ohledem na zkušenost s předchozími poslaneckými návrhy za potřebné apelovat na to, aby případný návrh ústavního zákona byl předmětem komplexního řešení přednostně na úrovni vlády, a to se zapojením všech dotčených resortů při jeho přípravě.    Číst dále

Climate Case Ireland: Irský Nejvyšší soud zrušil vládní plán klimatické mitigace, vláda nyní musí připravit nový

Alena Chaloupková

Publikováno 11. 8. 2020

Irský Nejvyšší soud vydal v poslední červencový den přelomový rozsudek, ve kterém rozhodl o zrušení vládního plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství pro rozpor se zákonem. Opatření předpokládaná v tomto plánu podle názoru soudu výrazně zaostávají za mírou určitosti, kterou zákon vyžaduje. 

Není to dlouho, co se v České republice rozhořela diskuse nad úmyslem přípravy první české klimatické žaloby – komentovali jsme ji v této sekci v textu „První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby“. Nešlo by přitom ani o první ani o poslední případ klimatické litigace na světě, naopak jde o součást nyní značně rozšířeného trendu. V Irsku byla podobná žaloba podána již v říjnu 2017. Nevládní organizace Friends of the Irish Environment v ní žalovala irskou vládu ve snaze dosáhnout přijetí ambicióznějších opatření v boji proti změně klimatu. Nyní byl Nejvyšším soudem vynesen konečný rozsudek.     Číst dále

První debata kolem přípravy první české klimatické žaloby

Hana Müllerová

Publikováno 28. 7. 2020

Na jaře t. r. jsme v našem newsletteru informovali o plánu přípravy první české klimatické žaloby. Spolek, který za tímto plánem stojí, představil nyní svůj záměr veřejně. Zde reagujeme na první mediální ohlasy, jež toto zveřejnění záměru vyvolalo, a připojujeme náš stručný názor. Spolek Klimatická žaloba představil 20. července veřejně svůj záměr zažalovat stát za jeho nečinnost v reakci na klimatickou krizi. Má jít o vůbec první žalobu v ČR týkající se ochrany klimatu. Spolek ve zprávě uvádí, že hodlá žalovat Českou republiku mimo jiné proto, že ČR má stále jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na obyvatele v EU, opatření podnikaná vládou nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody a emise skleníkových plynů v ČR se v posledních několika letech dokonce mírně zvýšily; tím ČR porušuje nejen mezinárodní dohody, ale i Ústavou daná práva českých občanů. Spolek se rozhodl domáhat se nápravy soudní cestou z důvodu nedostatku jiných účinných způsobů nápravy.   Číst dále

Rozšíření Dukovan – několik poznámek z pohledu (evropského) práva

Eva Balounová

Publikováno 27. 7. 2020

Evropská unie i některé evropské vlády v současnosti přemýšlí nad tím, jak vybruslit z očekávané krize ekologickou cestou. Např. španělská vláda přišla s klimatickým zákonem, dánská vláda schválila zavedení daně na emise skleníkových plynů a plánuje podpořit větrnou energii. Francie a Rakousko se chystají v souvislosti s podporou aerolinek omezit nejkratší lety. Německo je blíže k ukončení uhlí. Řecko se zase chystá podpořit elektromobilitu. Česká vláda pokročila v přípravě rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany – kromě dojednání smluv se společností ČEZ a schválení financování došlo k předložení návrhu tzv. nízkouhlíkového zákona. Jeho název by však měl být spíše zákon na podporu výstavby nového jaderného bloku. Ačkoliv se jádro v České republice těší obecně podpoře veřejnosti, stávající aktivity vlády byly kritizovány nejen ekology a odbornou veřejností, ale i z opozičních stran. Cílem tohoto článku je přispět k debatě o budoucnosti české energetiky zejména shrnutím probíhajících aktivit vlády z právního hlediska a také nabídnout vhled do toho, jak na jádro pohlíží Evropská komise.

Číst celý text

Vodíková strategie EU: Vodík je nadějí pro dekarbonizaci, ale není vodík jako vodík

Hana Müllerová

Publikováno 10. 7. 2020

Vodíkové technologie představují velmi nadějný nástroj pro dekarbonizaci ekonomiky a směřování k uhlíkové neutralitě. Vodík totiž při využití nezpůsobuje žádné emise CO2 a téměř žádné znečištění ovzduší; z hlediska hodnocení jeho celkového dopadu na klima je ale podstatné, jakým způsobem byl vyroben: „čistý“ vodík je tak čistý, jak čistá je energie použitá na jeho výrobu. 

V EU je sektor energetiky v současné době odpovědný za 75 % emisí skleníkových plynů. Proto se hledají cesty, jak energetiku transformovat do čistší podoby, tak, aby mohl být splněn cíl Evropy stát se do r. 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. EU považuje vodík za jeden ze slibných nástrojů pro dekarbonizaci výroby energie, průmyslu a dopravy.  8. července 2020 představila Evropská komise návrh Strategie EU pro vodík, jejímž hlavním cílem je podpořit zvýšení v současnosti velmi nízkého podílu vodíku v rámci energetického mixu v EU.    Číst dále

Stát chce velkému průmyslu kompenzovat vyšší cenu elektřiny kvůli klimatickým opatřením aneb Začarovaný kruh evropského systému obchodování s emisními povolenkami

Zuzana Vrbová

Publikováno 22. 6. 2020

Česká republika musí ochránit svůj průmysl, ať to stojí, co to stojí. S podobnou rétorikou v souvislosti se stále zpřísňující se environmentální regulací čeští politici vystupují již delší dobu. V době krize spojené s pandemií viru covid-19 obavy o budoucnost tuzemské výroby ještě vzrostly a nejspíš tak není náhodou, že Ministerstvo životního prostředí na konci května poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dva návrhy, které mohou představovat významnou finanční injekci některým sektorům průmyslu. Půjde ale jen o ty největší české firmy.

Číst celý text

Boj proti emisím z osobních automobilů

Rita Simon

Publikováno 18. 6. 2020

Ačkoliv evropské předpisy soustavně tlačí u nových osobních aut na snižování emisí oxidu uhličitého, kupující se patrně jen zřídka rozhodují podle emisních hodnot, když vybírají vůz, kterým budou třeba vozit své dítě do školy. Podíl vozů s dieselovým motorem v osobním vozovém parku v Evropě po skandálu Dieselgate klesl, ale rostoucí poptávka po SUV vozidlech nadále zhoršuje kvalitu ovzduší v ulicích měst. Průměrné emise CO2 produkované osobními automobily v Evropě od roku 2018 opět rostou.   Číst dále

Čeká nás nová vlna solárních arbitráží?

Monika Feigerlová

Publikováno 16. 6. 2020

Na konci dubna tohoto roku vláda schválila novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Pokud by byl návrh přijat, přinesl by významné změny do podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) a zejména by se dotkl solárních elektráren, u nichž by dle vyjádření ministra Karla Havlíčka mohlo dojít k úspoře na podpoře až o deset miliard korun ročně.

Důvodová zpráva k návrhu zákona odkazuje na splnění cílů v oblasti OZE do roku 2030 a zejména na implementaci závazků vyplývajících z několika rozhodnutí Evropské komise (EK)   Číst dále

Fond obnovy EU: rétorika je zelená; jaká bude realizace?

Hana Müllerová

Publikováno 1. 6. 2020

Zdá se, že většina členských států EU a Evropská komise mají jasno: obnovu ekonomiky po pandemii covid-19 chtějí spojit s udržitelností, a Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal) ponechat jako páteř této obnovy. Dokumenty s plány na obnovu evropské ekonomiky po covidu-19, které Evropská komise představila 27. května 2020, kladou v textu poměrně velký důraz na ekologii. Hlavním heslem plánu obnovy je podle Ursuly von der Leyenové „proměnit obrovskou výzvu, které teď čelíme, v příležitost, a to nejen podpořením obnovy, ale zároveň investováním do naší budoucnosti: Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace povzbudí zaměstnanost a růst, odolnost našich společností a zdraví našeho životního prostředí.“  Číst dále

Zamyšlení nad pandemií covid-19 z pohledu právní ochrany životního prostředí a klimatu

Eva Balounová

Publikováno 5. 5. 2020

Pokud se v současné době v médiích píše o souvislostech mezi pandemií covid-19 a životním prostředím, nejčastěji je poukazováno na úbytek emisí skleníkových plynů a čistší ovzduší, případně na návrat k jednorázovým plastům; tomu se ostatně věnujeme i my v prvním čísle našeho Newsletteru. Hlubší pohled na tuto problematiku však ukazuje, že je daleko komplikovanější a odkrývá někdy až nečekané souvislosti. Tento článek chce nejprve na příkladech z oblasti ochrany živočichů a ochrany ovzduší ilustrovat, že vztahy mezi pandemií a životním prostředím jsou obousměrné, totiž nejen že opatření na potlačení nemoci v globálním měřítku mají dopady na stav životního prostředí, ale rovněž že některé slabiny v dosavadní právní ochraně těchto složek mohly spolupůsobit jako faktory k masivnějšímu šíření nemoci. Druhá část článku se pak věnuje současné poněkud ožehavé diskusi o tom, jakou podobu mají mít opatření k opětovnému nastartování ekonomik a jaký bude v té souvislosti osud dosavadních snah o intenzivnější ochranu klimatu a životního prostředí, reprezentovaný v EU zejména Zelenou dohodou pro Evropu.   Číst celý text

Evropa jako první klimaticky neutrální kontinent na světě? Co přináší Zelená dohoda pro Evropu a daří se EU plnit své cíle?

Eva Balounová

Publikováno 12. 3. 2020

Evropská komise představila v prosinci 2019 sdělení Zelená dohoda pro Evropu, která má být novou „strategií růstu“ a má za cíl „transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.“

Co obsahuje Zelená dohoda pro Evropu? Evropská zelená dohoda deklaruje, že v březnu 2020 bude Evropskou komisí navržen tzv. první evropský „právní rámec pro klima”, kde legislativně zakotví cíl klimatické neutrality pro rok 2050.   Číst dále

Případ Lliuya v. RWE: Lze německý energetický koncern hnát k odpovědnosti za škody způsobené táním ledovců v Peru?

Hana Müllerová

Publikováno 2. 3. 2020

Případ Lliuya (známý též pod názvy Huaraz nebo Saul v. RWE) je vůbec první žalobou v Evropě, kdy jednotlivec zasažený klimatickou změnou žaluje soukromou společnost pro škody způsobené změnami klimatu. Je i první velkou mezinárodní či přímo mezi-kontinentální klimatickou litigací založenou po právní stránce na odpovědnosti za škodu. Zároveň je tato kauza příkladem environmentální spravedlnosti par excellence, která ukazuje propojenost současného světa a globální povahu problému klimatické změny, neboť je postižen region Peru, který z globálního hlediska přispívá k emisím skleníkových plynů minimálně, a žalovaná společnost RWE v Peru vůbec nepůsobí.  Číst dále

Případ Kiribati: Je navrácení běžence do země ohrožené změnou klimatu porušením lidských práv?

Eva Balounová

Publikováno 9. 3. 2020

Tento případ se týkal osob, které označujeme jako tzv. environmentální migranty. Environmentální běženci nejsou z hlediska práva uprchlíky v pravém slova smyslu. Jaká jim tedy podle mezinárodního práva náleží ochrana? Rozhodnutí Výboru OSN pro lidská práva z konce ledna 2020 v tom udělalo o něco jasněji. Výbor rozhodl v případu muže z tichomořského souostroví Kiribati, který tvrdil, že kvůli změně klimatu se stane ostrov, na němž žije, v průběhu deseti až patnácti let neobyvatelný. Tuzemská média na toto rozhodnutí reagovala   Číst dále