Vztahy a životní postoje

V březnu 2012 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti.

V rámci prosincového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku: „Jak jste celkově spokojen se svým životem? Jste velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen, ani nespokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen?“

Centrum pro výzkum veřejného mínění se v listopadovém šetření zabývalo rolemi mužů a žen. Respondenti odpovídali na otázky ohledně rozdělení činností v rodině mezi muže a ženu a vyjadřovali se k vybraným ukazatelům úspěšnosti mužů a žen.

Během listopadu 2011 CVVM realizovalo výzkum rodinných hodnot a postojů k manželství. Respondenti odpovídali na otázky, jak je pro ně v životě důležité mít děti, partnera a oženit se/vdát se. Hodnocena byla také důležitost dalších životních cílů reprezentujících vzdělání, práci či volný čas. Další otázka, která byla respondentům předložena, byla zaměřena na míru souhlasu s výroky týkajícími se různých forem rodinného soužití.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory na z morálního hlediska kontroverzní otázky. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V květnu 2011 CVVM předložilo svým respondentům otázku zaměřenou na to, jak se ve smyslu jejich důležitosti stavějí k vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá.

V květnu 2011 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a též občanských práv. V rámci těchto dotazů byly zjišťovány i názory občanů na toleranci společnosti k homosexuálům a na práva homosexuálně orientovaných mužů a žen.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost zjišťován vztah občanů České republiky k vybraným skupinám obyvatel. V prvním případě byla míra sociální distance měřena otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě bylo zjišťováno mínění o ostatních lidech, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní vůči těm samým skupinám obyvatel.

V březnu 2011 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky mapující názory a postoje české veřejnosti k cizincům žijícím v České republice. V rámci tohoto bloku bylo zjišťováno, zda občané jiných národností, kteří se do země v nedávné době přistěhovali, představují podle českých občanů problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Další otázka se zaměřila na konkrétnější nahlížení na cizince, a to v intencích, jak se o této problematice mluví ve veřejném diskurzu - v diskusích, médiích.