Volby a strany

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového a říjnového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Získané údaje jsou plně srovnatelné s těmi, které byly zjišťovány před senátními volbami od roku 1996. Nejpevněji rozhodnuti byli o svém hlasu voliči KSČM a ODS (obojí cca.

Všem respondentům s volebním právem jsme podruhé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR položili otázku mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Ve srovnání s koncem září došlo k jediné změně, poněkud se snížil náskok ČSSD před ODS, který byl ještě v září ovlivněn pozitivním hodnocením vlády v souvislosti s povodněmi.

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve srovnání s volbami předchozími poklesla dramaticky volební účast (1996 76,3 %, 1998 73,9 % oprávněných voličů, 2002 již pouze 58,0 %). V těchto volbách jsme se dočkali dvou překvapení, kromě již zmíněné nízké účasti voličů bylo tím druhým stejně nemilým vysoký zisk pro KSČM. Tyto dva jevy jsou si v některých svých parametrech velmi podobné.

75 % respondentů z těch, kteří mají aktivní volební právu, uvedlo, že se hodlá zúčastnit listopadových komunálních voleb, 17 % se jich naopak podle vlastního vyjádření nezúčastní. 37 % občanů je již pevně rozhodnuto, koho budou volit, 21 % připouští ještě možnost změny svého rozhodnutí a 23 % se doposud nerozhodlo, komu dá svůj hlas. 57 % dotázaných důvěřuje svému starostovi či primátorovi, 31 % nikoli.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Jasno v tom, koho bude volit, má téměř polovina (43 %) těch, kteří se podle své odpovědi senátních voleb rozhodně zúčastní. Nejsilnější přesvědčení zúčastnit se senátních voleb vykazují ti, kteří by v případných volbách do Poslanecké sněmovny volili ODS a KSČM.

Všem respondentům s volebním právem jsme poprvé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Krátce po letošních parlamentních volbách mapovalo CVVM SOÚ AV ČR míru politické aktivity respondentů v předvolebním období. Výzkum na dané téma mimo jiné zjišťoval, zda se lidé snažili někoho přesvědčit, aby hlasoval pro určitou stranu nebo kandidáta (alespoň občas 14 % dotázaných) a zda dávali najevo svou podporu konkrétní straně nebo kandidátovi - účastí na mítinku, vylepováním plakátů apod.

Ze získaných dat je zřejmé, že postoje české populace k volebnímu aktu vykazují zřetelně ambivalentní prvky. Téměř všeobecně se dotázaní shodli na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (88 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (83%) – v obou případech nesouhlasila zhruba desetina dotázaných. Jen o poznání menší konsensus existuje u tezí volit není povinností, ale je to pro společnost potřebné (72%) a že jít volit je občanskou povinností (68 %).

Více než tři pětiny (61%) dotázaných hodnotí celkově chování stran kriticky, přičemž 41% se chování stran celkově příliš nelíbí a 20% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a jen 1% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřuje spokojenost. Hodnocení působnosti jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně vypadá následovně: nejlépe je hodnocena ČSSD – více než polovina dotázaných (54%) ji hodnotí kladně, ostatní 4 parlamentní strany jsou na tom podstatně hůře – kladně jejich činnost v PS vidí kolem 30% (KDU-ČSL 31%, ODS 30%, KSČM 28%), v případě US-DEU dokonce jen pětina (19%) respondentů.

Povolební očekávání občanů v politické oblasti, v ekonomice a celkově se v situaci, kdy již byly známy konečné výsledky voleb, poněkud zhoršila v porovnání s obdobím před volbami. Důvodem tohoto posunu je zcela jednoznačně pocit zklamání z výsledků voleb v případě stoupenců ODS, kteří před volbami z 90 % očekávali vítězství své strany a kteří v souladu s tím ohodnocovali případný povolební vývoj velmi pozitivně, zatímco po volbách většina z nich vyjadřovala negativní očekávání.