Aktuality

Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.

Poprvé za čtrnáct let se letos porušila tradice slavnostní ceremonie a čtyři laureáti Akademické prémie byli předsedkyní Akademií věd Evou Zažímalovou pouze vyhlášeni. Z udělení nejvýznamnějšího vědeckého ocenění akademie se raduje i čerstvý nositel Petr Šittner z Fyzikálního ústavu.

Výhody moderních technologií jako 3D tisk, lasery nebo IT systémy pro sběr a analýzu velkého množství dat spojí pod jednou střechou nové inovační centrum a Digital Innovation Hub - Brain4Industry v Dolních Břežanech. Zástupcům průmyslu a výzkumných organizací přiblížila konference „Digitalizace a 3D tisk v praxi českých firem“ výhody inovačního přístupu.

Boranová show Michaela Londesborougha a nenewtonovská kapalina Martina Ledinského se staly bezprecedentně největším tahákem letošní sousedské slavnosti Zažít město jinak. Kromě vědeckých popularizačních prezentací si účastníci mohli vyzkoušet ušít sáček, zahrát ping-pong nebo sledovat večerní lasershow.

Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje. 

Dvě hlavní ceny a tři čestná uznání získali v soutěži vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala pracovníci Fyzikálního ústavu. V konkurenci dvaceti šesti fyziků do třiceti let zaujaly Českou fyzikální společnost odborné práce Zdeňka Kašpara, Jana Faita, Petra Hauschwitze, Denisy Kubániové a Jana Nikla.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zahájili testování biosenzorů pro detekci koronaviru na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách. 

V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.

V pátek 21. srpna 2020 zemřel ve věku 57 let Mgr. Georgi Ivanov, který celý svůj profesní život spojil s Fyzikálním ústavem AV ČR. Odešel tiše, v kruhu svých nejbližších, po dlouhé těžké nemoci.