Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 1 - 10)
Tato studie se zabývá analýzou charakteristik, názorů a postojů regionálních elit v České republice. Vychází z empirického šetření uskutečněného na podzim roku 2004 ještě před volbami do nových krajských zastupitelstev. Zahrnuje jak elity politické a administrativní, tak také elity ekonomické a kulturní. Zaměřuje se zejména na hodnocení funkčnosti a rozvojových možností krajů očima regionálních elit a dále na jejich ochotu ke spolupráci s dalšími aktéry.
Kapitola zahrnuje analýzu sociodemografického chování elit politických, administrativních, ekonomických a kulturních v krajích ČR. Zaměřuje se zejména na jejich vztah k místu bydliště, zastoupení žen, věkovou strukturu, dosažené vzdělání, zaměstnání a ekonomické postavení.
Pro tuto kapitolu byly zmapovány politické dráhy krajských elit od roku 1988 do roku 2004 a následně setříděny na základě podobnosti do 7 různých typů drah . Politickou dráhou se rozumí pohyby mezi obecní, okresní, krajskou a celostátní úrovní státní správy a samosprávy. Absolventi jednotlivých typů drah byli následně srovnáváni podle některých sociodemografických ukazatelů a názorů na vybraná témata.
První část kapitoly se věnuje problematice hodnotových preferencí, která byla zkoumána prostřednictvím Inglehartovy čtyřpoložkové baterie pro měření materialismu a postmaterialismu ve společnosti. Druhá část kapitoly se zabývá postoji regionálních elit. Vychází z odpovědí respondentů na rozsáhlou baterii dvaceti otázek, které zjišťovaly názory respondentů na různá témata veřejné politiky.
Krajské elity vyjadřují výrazně vyšší generalizovanou i institucionální důvěru než celková česká populace. Důvody této odlišnosti můžeme hledat jak v příjmových nerovnostech, tak ve vyšší míře dosaženého vzdělání. Krajské elity se vykazují vyšší mírou občanské a politické angažovanosti než česká populace obecně, jsou více občansky i politicky aktivní. Výsledky analýzy nám rovněž odhalují rozdíly v hladině důvěry mezi jednotlivými typy krajských elit.
Stať analyzuje názory příslušníků regionálních elit v České republice na nové krajské zřízení, které vstoupilo v účinnost od r. 2001. Poznatky jsou čerpány z výzkumu Regionální elity 2004 provedeného na podzim r. 2004 Sociologickým ústavem AV ČR. Sledované názory se týkají důvodů, které vedly k reformě krajského systému, jeho úspěšnosti, přiměřenosti kompetencí krajských orgánů, překážek, kterým kraje musí čelit, a námětů na tozšíření či zúžení působností krajů.
Byly analyzovány názory regionálních elit na rozvojové možnosti kraje. Většina z dotázaných jsou optimisté. Mezi hlavní priority rozvoje jsou nejčastěji zařazovány: snaha získat prostředky z fondů Evropské unie, přednostně podporovat domácí malé a střední podnikatele a vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Základní představy o tom, jaké strategie povedou k rozvoji kraje, jsou předmětem relativního konsensu regionálních elit.
Na základě dat výzkumu Regionální elity 2004 se počítá míra důležitosti spolupráce. Vypovídá o schopnosti regionálních elit spolupracovat s různými aktéry ovlivňujícími rozhodování o regionálních záležitostech. Je použitelná pro srovnání s jinými skupinami elit. Dále jsou prezentovány názory regionálních elit na slučování obcí, které bývá považováno za řešení problému efektivity místní veřejné správy.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter