Podzimní mlhy v údolí pod hvězdárnou. Autor: V. Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem
Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020. O pár dní dříve, 6. října 2020 se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů. Planeta Mars je tak v tomto období pozorovatelná po celou noc, je velmi jasná a díky malé vzdálenosti od Země jsou útvary na kotoučku planety lépe vidět. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Marsu nastanou za 15 roků.
Dnes se loučíme s Lubošem Perkem. Nekrolog brilantně napsal profesor Jan Palouš. Luboš Perek tu s námi svým dílem a životním působením zůstává i nadále.
Den otevřených dveří ESA bude 4. října online, přihlašte se
Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online. Takže se tam můžete podívat z tepla vašeho domova a ještě ušetříte za letenky. Jen se musíte registrovat. Devátý ročník Dne otevřených dveří ESA v ESTEC se uskuteční v neděli 4. října a bude otevřen účastníkům z celého světa. Jeho téma je ESA a životní prostředí.
Poslední rozloučení s emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR Lubošem Perkem se bude konat v úterý 29. září 2020 od 14 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice v Praze.
Smuteční proslovy pronesou profesor Jan Palouš a Dr. Jiří Grygar. Pohřeb je veřejný. Vzpomínejme v dobrém.
Na čem pracujeme: Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?
10. února letošního roku se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. V představované práci autoři na modelu diskutují, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny.
Ve 101 letech zemřel významný český astronom Luboš Perek
S lítostí musíme oznámit, že dnes v noci zemřel významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR a předseda České astronomické společnosti Luboš Perek. Náš svět opustil pokojně v noci během spánku ve věku 101 let. Na fotografii je docent Luboš Perek před největším českým dalekohledem, který byl v roce 2012 pojmenován jeho jménem.
Mrzí nás to, rádi se vám věnujeme, ale omezení pro akce na stání v interiérech a zařazení Středočeského kraje do vyšší třídy rizikové oblasti jsou důvodem, proč jsme museli prohlídky ukončit. Sejdeme se v lepších časech.
Na čem pracujeme: Jaké jsou centimetrové železné meteoroidy?
Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU podrobně studoval osmici bolidů, jejichž původci byly zjevně železné meteoroidy. Autoři studovali nejen atmosférickou a heliocentrickou dráhu těchto těles, ale modelovali i jejich postupnou fragmentaci. Ukazují, že popisy, které jsou úspěšné v případě milimetrových těles, u těles centimetrových nepostihují realitu dostatečně přesně a spolehlivě.
Můžete se podívat na pořad Devadesátka České televize na téma "Síla slunce a větru" odvysílaný 28. srpna 2020 z ondřejovské observatoře. Podívat se můžete na celý nebo si pod náhledovým obrázkem můžete vybrat jednotlivé rozhovory, včetně rozhovoru s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou.
Na čem pracujeme: Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných.
Pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází kapalná voda
Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Povrch této trpasličí planety byl studován s vysokým rozlišením sondou Dawn americké NASA. Přinášíme rozhovor s Dr. Petrem Scheirichem z Oddělení meziplanetární hmoty.
Pozorování Perseid pro veřejnost se vydařilo, děkujeme za vaši návštěvu
Kdo byl u nás na pozorování Perseid a nedozvěděl se všechno nebo kdo nebyl a chce o Perseidách něco vědět (jejich aktivita trvá až do 24. srpna), zde je chat otázek a odpovědí Pavla Suchana na ČT24Plus.
Letní škola zaměřená na družice GAIA a TESS - a vy se jí můžete zúčastnit online
Družice GAIA a TESS jsou v současné době bezesporu jedny z nejdůležitějších vesmírných misí zaměřených na výzkum hvězd a naší Galaxie. V Brně na Masarykově univerzitě právě probíhá letní škola za účasti 17 studentů z různých zemí světa zaměřená na zpracování dat z těchto dvou družic. Spolupořádající institucí je Astronomický ústav AV ČR a škola probíhá v rámci projektu ERASMUS+. Kvůli epidemii COVID-19 organizátoři byli nuceni vše uspořádat online. Je to nakonec výhoda, nejen pro odborníky, ale také pro veřejnost, přednášky si může poslechnout doslova každý.
Na observatoři v Tautenburgu (Německo) je stále funkční starší sourozenec Perkova dvoumetrového dalekohledu umístěného na observatoři v Ondřejově. Dalekohled byl pojmenován po optickém géniovi společnosti ZEISS Alfredu Jenschovi. Představujeme tímto partnerskou observatoř jako součást českého projektu PLATOSpec, který vede Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení.
Na čem pracujeme: Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách
Planetární mlhoviny jsou vděčnými cíli amatérských pozorovatelů. Tyto kompaktní útvary nejčastěji připomínají „rozmazanou hvězdu“, už lepší amatérské dalekohledy ovšem ukáží roztodivné tvary s kulovou nebo bipolární symetrií. Jiří Kubát z ASU společně s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně studoval charakter hvězdného větru Slunci-podobné stálice ve stádiu, kdy se tato hvězda obklopuje planetární mlhovinou.
Astrostezka Říčany - komentované procházky 30.7. a 20.8.
Astrostezku v Říčanech vybudovalo Muzeum Říčany a je dobrým tipem na zajímavý výlet.
Nyní můžete využít komentované procházky s pracovníkem Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR docentem Michalem Švandou. Na letošní léto jsou připraveny dva termíny:
30. 7. 2020 od 16 do 18 h
20. 8. 2020 od 18 do 21 h
Pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci z 12. na 13. srpna
Chcete přespat pod širákem? Chcete se dívat na oblohu nad vámi? Chcete vidět meteory z nejznámějšího meteorického roje Perseidy? A chcete přitom slyšet výklad, na co se to vlastně díváte? Pak vás zveme vás na radarovou louku Ondřejovské hvězdárny.
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 12. srpen v 15 hodin středoevropského letního času (SELČ). Noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce po poslední čtvrti a bude tak rušit pozorování zejména slabých meteorů v druhé polovině noci. Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění. Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna.
Na čem pracujeme: Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa
KV UMa patří do skupiny tzv. nízkohmotnostních rentgenových dvojhvězd. Vojtěch Šimon z ASU se jejich studiem zabývá dlouhodobě. Ukazuje, že pro studium těchto objektů je nejen důležité získávat neustále nová, moderní a velmi kvalitní data, ale že neméně podstatné je využívat i historická pozorování, která jsou k dispozici v archívech pozorování různých hvězdáren. A to i ta, která jsou pořízena z dnešního pohledu historickou technologií – na fotografické desky. Tyto desky totiž hrají velmi důležitou roli při výzkumu dlouhodobé aktivity různých druhů objektů se silně proměnnou jasností, jako jsou třeba rentgenové dvojhvězdy.
Ptáte se nás, jestli budeme pořádat pozorování komety NEOWISE pro veřejnost
A nebudeme (a to asi víte, že se každý mimořádný úkaz na nebi snažíme veřejnosti zprostředkovat). Nejdřív byla kometa hodně nízko nad severním obzorem a tak nízký horizont pro pozorování na ondřejovské hvězdárně nemáme, nyní již kometa slábne a pozorovatelná je na večerní obloze spíše už jen triedry. Pouze mimo města ji lze ještě „vytušit“ pouhýma očima. Zároveň začíná také výrazně rušit Měsíc – 27. července byl v první čtvrti a 4. srpna bude v úplňku a pozorování výrazně zkomplikuje.
Dnes začal emeritní ředitel Astronomického ústavu a emeritní předseda a nynější čestný člen České astronomické společnosti 102. rok svého života. Narodil se 26. července 1919. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry. Více se dozvíte v tiskové zprávě právě vydané Evropskou kosmickou agenturou.
Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru
Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.
Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/.
Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.
Podívejte se na kometu, která je vidět očima, právě teď je ten správný čas
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) objevená 27. března 2020 průlet kolem Slunce přežila a teď nám dělá na obloze radost. Po 13 letech můžeme zase spatřit kometu očima. Chce to ale trochu přípravy. Musí být samozřejmě jasno, potřebujete tmavé místo s co nejmenším světelným znečištěním (jen tak si pořádně užijete pohled na její krásu i s kometárním chvostem) a především potřebujete velmi dobrý výhled k severu, protože kometa se nachází jen velmi nízko nad severním obzorem.
Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem
Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020. O pár dní dříve, 6. října 2020 se Mars nejvíce přiblíží k Zemi - na vzdálenost 62,1 milionu kilometrů. Planeta Mars je tak v tomto období pozorovatelná po celou noc, je velmi jasná a díky malé vzdálenosti od Země jsou útvary na kotoučku planety lépe vidět. Podobně příznivé podmínky pro pozorování Marsu nastanou za 15 roků.
Dnes se loučíme s Lubošem Perkem. Nekrolog brilantně napsal profesor Jan Palouš. Luboš Perek tu s námi svým dílem a životním působením zůstává i nadále.
Den otevřených dveří ESA bude 4. října online, přihlašte se
Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online. Takže se tam můžete podívat z tepla vašeho domova a ještě ušetříte za letenky. Jen se musíte registrovat. Devátý ročník Dne otevřených dveří ESA v ESTEC se uskuteční v neděli 4. října a bude otevřen účastníkům z celého světa. Jeho téma je ESA a životní prostředí.
Poslední rozloučení s emeritním ředitelem Astronomického ústavu AV ČR Lubošem Perkem se bude konat v úterý 29. září 2020 od 14 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice v Praze.
Smuteční proslovy pronesou profesor Jan Palouš a Dr. Jiří Grygar. Pohřeb je veřejný. Vzpomínejme v dobrém.
Na čem pracujeme: Může Solar Orbiter měřit magnetické pole v eruptivních protuberancích?
10. února letošního roku se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. V představované práci autoři na modelu diskutují, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny.
Ve 101 letech zemřel významný český astronom Luboš Perek
S lítostí musíme oznámit, že dnes v noci zemřel významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR a předseda České astronomické společnosti Luboš Perek. Náš svět opustil pokojně v noci během spánku ve věku 101 let. Na fotografii je docent Luboš Perek před největším českým dalekohledem, který byl v roce 2012 pojmenován jeho jménem.
