Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.
Nejvyšší vědeckou cenou se tak již druhý rok po sobě ocenil přínos vědců při zkoumání vesmíru v oblasti gravitační fyziky. V minulém roce získali Nobelovu cenu fyziku kanadsko-americký fyzik a teoretický kosmolog James Peebles a švýcarští astrofyzici Michel Mayor a Didier Queloz za příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.
„Gravitační fyzika je perspektivní obor, který se v posledních desetiletích rapidně rozvíjí. Pokroky v technologiích umožňují bezprecedentní ověření matematických důsledků Einsteinovy obecné teorie relativity,“ říká Martin Schnabl z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Roger Penrose používá matematické metody na prokázání přímé souvislosti vzniku černých děr s obecnou teorií relativity Alberta Einsteina, který sám v existenci těchto objektů nevěřil. Penrose se podílel také na objevu Hawkingova záření.
Reinhard Genzel a Andrea Ghez více jak třicet let vedou skupinu astronomů, kteří se soustředí na výzkum silně zářícího a kompaktního zdroje rádiového záření nacházející se ve středu Mléčné dráhy. Oběma se podařilo s pomocí největších teleskopů proniknout do středu Mléčné dráhy a dokázat tak existenci černých děr v centru galaxie.