Archiv aktualit

UPOZORNĚNÍ

Vzhledem k aktuální hygienicko-epidemické situaci související s výskytem nového typu koronaviru a z důvodu aktivní zdravotní prevence je po projednání s vedením AV ČR
uzavřena budova AV ČR na Národní 1009/3 pro odbornou i laickou veřejnost
včetně prostor Galerie Věda a umění a Gastronomických služeb Národní,
a to s účinností od 5. října 2020 do odvolání.

Knihovna AV ČR bude fungovat v omezeném režimu.

Současně je zrušeno konání popularizačních akcí, přednášek a konferencí.

Účastníci pracovních jednání a pracovních školení se ohlásí v recepci, kde budou informováni o pravidlech vstupu do budovy.

Ing. Tomáš Wencel, MBA
ředitel Střediska společných činností AV ČR, v. v. i.

Jedna se zabývá matematikou, druhá chemií. Zatímco Jitka Kostková z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR ke své práci potřebuje hlavně počítač a velkou hromadu dat, Lenka Kotrchová z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se neobejde bez zkumavek, pipet a roztoků. Před nedávnem odborná vědecká komise a francouzské velvyslanectví ohodnotily výzkumy obou mladých vědkyň a udělily jim prestižní ocenění. Nejen na jejich bádání přišla řeč při společném rozhovoru.

Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii či pandemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit jeho vznik z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

Rád se na téměř zapomenuté a hlavně nedořešené vědecké problémy dívá novýma očima. A vyplácí se mu to. Naposledy Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR oprášil prastaré pokusy s házením sodíku do vody a kapalného amoniaku. A podařilo se mu detailně popsat přerod nekovu v kov. Rozhovor s fyzikálním chemikem, pro kterého je vedle vlastního bádání důležitá i popularizace vědy, vyšel v novém čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Významné vědecké ocenění, Akademickou prémii, letos obdrželi čtyři vynikající vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Petr Šittner z Fyzikálního ústavu AV ČR, Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR. Ta se stala první oceněnou ženou, jež tento grant v jeho historii obdržela.

Dlouhá desetiletí sloužila oblast kolem Milovic vojákům, dnes se po ní svobodně prohánějí divocí koně, pratuři a zubři, kteří ji proměňují k nepoznání. Rezervace je rájem velkých kopytníků i unikátní výzkumnou lokalitou. Vydali jsme se do ní spolu s Miloslavem Jirků z Biologického centra AV ČR letos v létě. Teď na podzim tamní příroda hraje všemi barvami a je možná ještě hezčí. Tip na výlet do okolí rezervace přináší aktuální číslo časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR nabízejí své síly i nyní v druhé vlně koronavirové nákazy. Všechny dostupné aktuality k aktivitám AV ČR v této oblasti najdete přehledně zde na webu i na našich profilech na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu. Akademie věd ČR byla aktivní od samého počátku pandemie nemoci covid-19, která v Česku nečekaně vypukla na jaře 2020. Podílela se na testování vzorků na nový typ koronaviru, na vývoji diagnostických metod a analýzách materiálů k výrobě roušek, respirátorů a mnoha dalších pomůcek.

Les velký skoro jako třetina celé České republiky zničily emise vznikající od třicátých let 20. století při těžbě kovů v severosibiřském průmyslovém městě Norilsk. Mezinárodní tým vědců v čele s Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zjistil, že dopad tamního znečištění je daleko horší, než se myslelo. Ukázaly to letokruhy stromů.

Je zřejmé, že rok 2020 bude více než s čímkoli jiným spojen s nemocí covid-19. Ovlivňuje všechny sféry našeho života. Obrázek o tom, jak první vlna pandemie zasáhla vysokoškolské studenty, dokresluje aktuální průzkum sociologů z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Dokázali se mladí lidé vypořádat s vládními opatřeními? A jaké výhledy vědci mají pro druhou vlnu? 

Za významný podíl na vývoji látek proti virovým onemocněním včetně remdesiviru si Mimořádnou Cenu Neuron vysloužil Tomáš Cihlář. Chomutovský rodák působící v americké firmě Gilead svou kariéru zahájil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v oddělení vedeném Antonínem Holým. Čestnou Cenu Neuron pak získal in memoriam epidemiolog Karel Raška za svůj přínos na vybití viru černých neštovic.