Chceme-li se zabývat biodiverzitou, která nás obklopuje, je důležité pochopit historické fenomény, které ji zapříčinily. Fylogeografie, věda rekonstruující evoluci příbuzenských linií, umožnila odhalit vliv doby ledové na distribuci organismů a historickou roli horských systémů. A právě Karpaty představují z evropského hlediska klíčovou oblast pro evoluci biodiverzity v temperátní zóně.
Seznam použité a doporučené literatury najdete v pdf souboru ke stažení níže pod obrazovou galerií.
To address the biodiversity around us it is important to understand historical phenomena that caused it. Phylogeography has helped us to reveal the effects of the Ice Age on the distribution of organisms and the historical role of mountain systems by reconstructing the evolution of genetic lineages. The Carpathians represent a key area for the evolution of biodiversity in the temperate zone.
-
Klimatické oscilace v období glaciálů a interglaciálů vedly k dynamickým změnám areálů jednotlivých rostlinných i živočišných druhů, ve kterých hrály evropské hory významnou úlohu. Belianské Tatry. Foto G. Šrámková
-
Karpaty jsou tvořeny pěti základními podjednotkami. Geografická bariéra oddělující Západní a Východní Karpaty (bílá linie) se významně promítá i do evolučních procesů rostlin a živočichů. Orig. G. Šrámková
-
Rumunské Karpaty (na snímku) mají nezastupitelnou biogeografickou úlohu jako spojnice mezi balkánskými horami, Alpami i skandinávským pohořím. Foto G. Šrámková
-
Pohled na lokalitu řeřišničníku Hallerova (Arabidopsis halleri) z pohoří Fagaraš, která přispěla k odhalení významné role Karpat ve formování biodiverzity tohoto druhu po poslední době ledové. Foto G. Šrámková
-
Díky fylogeografickým studiím bylo zjištěno, že pravou hranici mezi poddruhy řeřišničníku Hallerova (Arabidopsis halleri) tvoří biogeografické bariéry a třeba růžová barva květu, používaná doposud jako jeden ze znaků horského poddruhu, je pouhým opakovaným přizpůsobením populací z nižších poloh. Foto G. Šrámková
-
Poloparazitický černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), vyskytující se v montánním a subalpínském stupni Evropy, pravděpodobně přečkal dobu ledovou poblíž nebo přímo ve Východních Karpatech. Odsud je znám i typ M. saxosum (na snímku), jehož morfologická odlišnost se ale neodráží v podobě samostatné genetické linie. Foto F. Kolář
-
Populace bramboříku nachového (Cyclamen purpurascens) ze Západních Karpat tvoří samostatný endemický poddruh fatranský (subsp. maculatum), který se odlišuje od balkánských a alpských populací geneticky i morfologicky. Foto J. Kučera
-
Prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora) je v Evropě zastoupen třemi dobře oddělenými genetickými liniemi a jihokarpatská se ukazuje jako nejstarší. Díky tomu můžeme Karpaty označit jako kolébku druhu. Foto F. Kolář