Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zahájili testování biosenzorů pro detekci koronaviru na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.
Na přípravě přístroje pro detekci koronaviru spolupracují vědci z Fyzikálního ústavu od dubna s kolegy z Biologického centra Akademie věd a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V budějovických laboratořích se biosenzory testují i v těchto dnech.
„Dobrou zprávou je, že to funguje. Podařila se detekce živého viru, dokonce i s citlivostí, kterou jsme předpokládali,“ řekl ČTK Alexandr Dejneka z Fyzikálního ústavu. „Během testování jsme narazili na více potenciálních směrů rozvoje. Původně jsme si mysleli, že to bude přístroj, který ohledně přítomnosti koronaviru ukáže „ano/ne“, poznamenal Dejneka. Taková rychlá detekce podle jeho slov zatím zabere asi 15 minut.
Testování biočipů v laboratořích BSL v Českých Budějovicích. Kredit: Archiv Biologického centra AV ČR
„Aktuální testování ale odhalilo možnost kvantitativního odhadu množství viru při delší době měření,“ vysvětlil výzkumník. To by si vyžádalo další vývoj a dlouhodobější testování. Z vědeckého hlediska je to však podle Dejneky mnohem atraktivnější cesta.
„Musí se udělat odhad, co je zajímavější, efektivnější i z hlediska aplikací a transferu technologií. Na akademické půdě by mohly být vyrobeny stovky biočipů, pro větší množství je však nutné navázat spolupráci s průmyslem,“ poznamenal vědec. Na rozhodnutí o dalším směřování výzkumu mají tedy vliv i průmysloví partneři, s nimiž probíhá v současné době jednání, zda budou chtít zavést přístroj rychle do praxe v zjednodušené podobě, nebo pokračovat v dalším vývoji.
Tým nyní čeká do konce měsíce září ještě náročné měření kalibračních křivek v laboratořích budějovických kolegů, na jejichž základě podle Dejneky zřejmě padne i konečné rozhodnutí týkající se další možné úpravy přístroje.
Jádrem biodetekčního systému jsou výměnné biočipy připravované na bázi funkcionalizovaných ultra-rezistentních povrchů, které při kontaktu s komplexními biologickými médii neztrácejí rozpoznávací vlastnosti. O vývoji těchto biosenzorů vědci informovali už na jaře, koncem srpna nastala závěrečná fáze testování. Postup pro vývoj vysoce citlivého přenosného přístroje se odvíjel od projektu, který výzkumníci řešili už před koronakrizí. V rámci zakázky pro Policii ČR totiž pracovali na biodetekčním systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách.