Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svých průzkumech zabývalo koronavirovou krizí a přístupem české společnosti k ní. Část průzkumu se zabývala postavením společnosti k zavedeným opatřením, jako je například měření teploty nebo uzavření hranic. Zároveň ale bylo sledováno postavení k neuskutečněným opatřením, jako je zveřejnění jmen nakažených, vstup do domácnosti nakažených nebo využití osobních dat. „Se zveřejňováním jmen nakažených souhlasilo 18 % respondentů, to znamená, že lidé mají poměrně jasnou představu, že některé kroky nejsou v pořádku," komentuje výsledky Paulína Tabery.
Podle ní koronavirová krize ukázala, že státní instituce nejsou pružné a nereagují tak, jak by si společnost představovala. Společnost však zareagovala dobře na úrovni komunity. „V České republice je relativně hodně občanských sdružení, nadací a tak dále. Dá se říct, že lidé žijí tím komunitním anebo tím občansko-participačním způsobem na té nejnižší úrovni, a to je vlastně dobrá zpráva," dodává.
Na závěr Tabery hovořila o systému voleb během krize. Volební právo je jedním ze základů demokracie, je tedy důležité si ho udržet i v době pandemie. Ministerstvo vnitra vytvořilo čtyři různé alternativní varianty volby pro ty, kteří budou zrovna v karanténě. Možnost volit i v karanténě je podle Tabery klíčová. „Česká vláda musí v době pandemie hledat možnosti, jak toto základní právo uplatnit a je možné, že pokud by to občanům nedovolila, že by to vlastně zpochybňovalo důvěru v legitimitu a v celý demokratický proces," dodává.
Celý pořad je k dispozici online či v přehrávači níže.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter