Politické

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v září 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 46 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 36 % a Senát 35 % veřejnosti.

V šetření realizovaném v září 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V červenci 2020 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci červencového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky na téma evropské integrace. Konkrétně se týkaly názorů na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále se týkaly názorů české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie a také, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky či v jejich vlastním zájmu.

V červenci 2020 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Česká veřejnost je v současné době k budoucnosti projektu sjednocené Evropy spíše skeptická, když o málo více než dvě pětiny (41 %) obyvatel ČR věří, že má budoucnost a necelá polovina (47 %) naopak v jeho budoucnost nevěří.

V červenci 2020 CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.

V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. 

Evropské unii v současné době důvěřuje přesně polovina (50 %) českých občanů a 45 % jí nedůvěřuje.

Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční, podíl českých občanů (OSN 55 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 32 %).

Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky „trojky“. Nejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo Ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,82, a Ministerstvo obrany s průměrnou známkou 2,84. Nejhorší hodnocení obdrželo Ministerstvo dopravy (průměrné hodnocení 3,49). Z podrobnější analýzy vyplynulo, že lidé, kteří důvěřují vládě jako celku, hodnotí ve většině případů významně příznivěji i jednotlivé úřady (včetně Kanceláře prezidenta republiky).

Větší část českých občanů (63 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech, jako přiměřené, současná opatření pokládají za přiměřená téměř dvě třetiny (66 %) dotázaných.

Tři pětiny občanů (61 %) pokládají opatření za účinná, z toho 13 % za rozhodně účinná.

Pomoc ekonomice pokládá polovina (50 %) dotázaných za přiměřenou, více než čtvrtina (27 %) za příliš malou a sedmina (14 %) za příliš velkou.