official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Historické krajiny obrazem a písmem

Výzkumné centrum historické geografie – Historical Geography Research Centre (grantový projekt excelence GA ČR P410/12/G113, jehož řešiteli jsou Historický ústav AV ČR a Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK) uspořádalo 29. ledna 2014 již desátou historickogeografickou konferenci, tentokráte na téma Historické krajiny obrazem a písmem. Jednání rozdělené do čtyř bloků se jako v posledních letech tradičně konalo v prostorách Přírodovědecké fakulty UK.

09_1.jpg
Foto: Dana Fialová, Archiv Přírodovědecké fakulty UK
Pohled do pléna X. historicko-geografické konference Historické krajiny obrazem a písmem


Historickogeografické konference – s roční periodicitou pořádané od roku 2005 – se profilují ­jako interdisciplinární setkání odborníků mnoha vědních oborů, studentů i zájemců z řad veřejnosti; základní tematický rámec jednání bývá pro každou konferenci vymezen. V retrospektivním pohledu tak přehled dosavadních titulů ve zkratce naznačuje hlavní směry aktuálního výzkumu v oblasti historické geografie. Tematický záběr jednotlivých konferencí vyplývá z následujícího souhrnu, který současně naznačuje i šíři oboru a odráží též pestrý profesní záběr účastníků – od historiků, geografů a kartografů přes archeology až po historiky umění a literární historiky, stejně jako odborníky z oblasti památkové péče anebo ekologie. Ti všichni se na konferencích průběžně dostávají ke slovu ať ve formě (zpravidla vyžádaných) referátů anebo v návaz­ných diskusích.


 Historickogeografické konference pořádané ve spolupráci Historického ústavu AV ČR a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK (od roku 2012 pod hlavičkou společného Výzkumného centra historické geografie) a Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu AV ČR

I. 26. ledna 2005 Cesty historické geografie, centra, trendy, projekty, perspektivy

II. 25. ledna 2006 Historická krajina a mapové bohatství Česka. Prameny, evidence, zpřístupňování, využívání

III. 24. ledna 2007 Společnost a krajina v minulosti na rekonstrukčních mapách

IV. 23. ledna 2008 Regiony – časoprostorové průsečíky?

V. 21. ledna 2009 Vnímání krajiny v minulosti – historická krajina dnes

VI. 20. ledna 2010 Krajina města – město v krajině

VII. 19. ledna 2011 Průmyslová krajina jako kulturní dědictví

VIII. 25. ledna 2012 Krajina a společnost v geografickém názvosloví

IX. 30. ledna 2013 Historická geografie v digitálním světě

X. 29. ledna 2014 Historické krajiny obrazem a písmem



Koncepce historickogeografických konferencí odráží skutečnost, že výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn spolu s pokusy o krajinné rekonstrukce moderními metodami a technologiemi se zakládá na důkladném studiu typologicky pestrých historických pramenů (zdrojů). Jde zejména o prameny písemné, mapové (kartografické), obrazové (ikonografické) a hmotné. Účastníci historickogeografických konferencí se v minulosti již zabývali prameny kartografickými i hmotnými. Pozornost letošní konference patřila využití obrazových a písemných zdrojů v historickogeografické práci nikoli vedle sebe, ale pospolu, jakožto pramenů přinášejících specifické výpovědi o jediné někdejší realitě, jež je předmětem našeho zájmu.

Uvědomíme-li si, že relevantním obrazovým pramenem je typizované vyobrazení krajinného rámce ze středověkého iluminovaného rukopisu stejně jako veduta Prahy ze 17. století nebo fotografie a později i pohlednice z 19. a 20. století, je zřejmé, jak rozsáhlý záběr z hlediska tematického (a ovšem i chronologického) konference měla. Totéž platí o písemných pramenech – raně novověká „chvála města“ zahrnující i oslavné pasáže ve vztahu ke krajinnému rámci, kroniky, prameny úřední povahy, vypovídající o rostlinné pokrývce i rozloze a druhové skladbě lesů, stejně jako průvodce 19. století (předkládající uživatelům to, co na svých cestách „měli vidět“) anebo díla krásné literatury, v jejichž „krajinách“ často tušíme konkrétní inspiraci.

09_2.jpg
Jednou z pozoruhodností, na něž upozorňoval průvodce Prahou (Wanderungen durch Prag) Julia Seidlitze z roku 1844 nejen slovem, ale i obrazem, byl tehdy nově vystavěný řetězový most Františka I. (z let 1839–1841, v místech dnešního mostu Legií). Popisován je jako mistrovské technické dílo, spočívající na pouhých čtyřech pilířích, z nichž dva byly situovány na Střeleckém ostrově, jehož vzrůstající význam ve společenském životě Prahy je také připomenut.

K charakteristickým rysům konferencí náleží v posledních letech vzrůstající zájem odborníků z akademických ústavů i univerzitních pracovišť o využívání informací uložených ve specializovaných digitálních archivech a databázích, které na jednotlivých pracovištích vznikají – z konkrétních projektů tohoto typu, jež se představily v minulosti, lze připomenout alespoň databáze technických památek nebo místního názvosloví. Letos se se zájmem setkal příspěvek představující veřejnosti fotoarchiv Etnologického ústavu AV ČR (jehož materiály jsou namnoze jedinečně sdílné i z hlediska dějin krajiny).
Jaká je výpovědní hodnota obrazových a písemných pramenů, nakolik jsou schopny reflektovat historickou krajinu v daném místě a době, jaká je míra subjektivního pohledu jejich tvůrců anebo přímo jejich záměrná selektivnost a deformace? A současně: jakým způsobem je můžeme stávajícími metodami a přístupy interpretovat? To jsou otázky, jež v obecném rámci platí při historickogeografickém výzkumu průběžně. A ačkoli jde o vědu zaměřenou na minulost – velmi dávnou stejně jako téměř nedávnou – je třeba mít minimálně v jednom ohledu vždy na zřeteli i hledisko perspektivní: totiž téma konference následující. Uskuteční se 28. ledna 2015 a její (pracovní) název zní Nerealizované projekty – krajiny snů.

EVA SEMOTANOVÁ a ROBERT ŠIMŮNEK,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.