official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > leden  > Věda a výzkum

Výzkumné infrastruktury a strukturální fondy

Výzkumnými infrastrukturami ve střední Evropě v kontextu přípravy programovacího období 2014–2020 a Evropských strukturálních a investičních fondů (European structural and investment funds – ESIF) se 28. listopadu 2013 zabýval kulatý stůl v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Záměrem bylo iniciovat diskusi o konkrétních otázkách a problémech souvisejících s mezinárodní dimenzí výzkumných infrastruktur a navrhnout opatření, jež by usnadnila využití potenciálu ESIF pro jejich podporu.

16_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Wolfgang Sandner, Jana Kolar, Petr Ventluka, Carlo Rizzuto, Jan Hrušák, Daniel Braun a Eva Brožová


Kulatého stolu se zúčastnili bývalá vrchní ředitelka slovinského Ministerstva vyššího školství, vědy a technologie dr. Jana Kolar, bývalý předseda Evropského strategického fóra pro infrastruktury výzkumu (ESFRI) prof. Carlo Rizzuto, dr. Fabio Mazzolini z CERIC, maďarský delegát ESFRI a generální ředitel Wignerova výzkumného centra pro fyziku v Budapešti dr. Peter Levai, dr. Wolfgang Sandner z ELI-DC a prof. Nicolae-Victor Zamfir z ELI-NP. Českou stranu zastupovali první náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Daniel Braun a náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Tomáš Hruda.
Aktéři diskutovali o budování, řízení a udržitelnosti velkých infrastruktur v souvislosti se dvěma velkými zařízeními – ELI (Extreme Light Infrastructure) a CERIC (Central European Research Infrastructure Consortium – Konsorcium pro středoevropskou výzkumnou infrastrukturu). V současnosti je klíčovým tématem především otázka udržitelnosti a zvýšení jejich excelence. ESIF nabízí finanční kapacity využitelné pro další rozvoj velkých vědeckých infrastruktur v regionech cíle Konvergence a sdílení mezinárodních zkušeností a nápadů pro jejich efektivní využití v novém programovacím období 2014–2020, což je obzvláště důležité.

Diskusi zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš poděkováním dr. Janu Hrušákovi z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a prof. Rizzutovi, kteří setkání iniciovali. Vyjádřil přesvědčení, že velké výzkumné infrastruktury sehrávají v rozvoji vědecké excelence a konkurenceschopnosti zásadní úlohu a je tudíž nutné zajistit jejich udržitelnost a smysluplné využití v novém programovacím období 2014–2020. V zájmu české vědecké komunity je podle něj třeba zabezpečit dostatečné zdroje především pro pražské výzkumné instituce, které jsou ve stávajícím programovacím období znevýhodněny.
Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vysoké školství a výzkum T. Hruda v první části kulatého stolu zdůraznil, že si MŠMT uvědomuje svou odpovědnost v přípravě nového programovacího období i při zajištění udržitelnosti výzkumných infrastruktur. S předsedou AV ČR se shodl též v klíčové otázce financí pro pražské instituce a dodal, že MŠMT této problematice věnuje odpovídající pozornost. V příštím programovacím období se MŠMT zasadí i o důslednější nastavení pravidel, adekvátních monitorovacích indikátorů a transparentnosti.
V příspěvku o výzkumných infrastrukturách v Evropě, konkrétně ve středoevropském regionu, uvedl C. Rizzuto, že zde výzkum a výzkumné infrastruktury nejsou dostatečně atraktivní, a vědci proto často odcházejí do USA i dalších zemí. Zlepšit situaci by měla synergie mezi různými zdroji finančních prostředků (ESIF, prostředky rámcového programu i soukromé zdroje). Navýšení investic by zkvalitnilo výzkumné infrastruktury a v konečném důsledku i excelenci. V této souvislosti C. Rizzuto konstatoval, že kroky k naplnění tohoto cíle podnikal již jako předseda ESFRI.
J. Kolar seznámila účastníky kulatého stolu se způsobem, jak využívá finance z evropských fondů Slovinsko, a s perspektivami financování velkých výzkumných infrastruktur v budoucích letech. Zkušenosti ze Slovinska lze využít při zajištění finančních zdrojů na rozvoj lidských zdrojů, zvyšování kvality managementu a mobility špičkových badatelů z vědeckých infrastruktur. J. Kolar rovněž upozornila na význam přeshraniční spolupráce a ukotvení iniciativy CERIC v evropských i národních strategických dokumentech. V návaznosti na předchozí vystoupení představil F. Mazzolini CERIC – distribuovanou výzkumnou infrastrukturu se sídlem v italském Terstu. Členy CERIC jsou Rakousko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko; uvedené státy sdílejí své národní analytické infrastruktury k výzkumu v oblasti nanotechnologií a materiálů. Národní výzkumné infrastruktury zároveň slouží jako vstupní brána do CERIC pro vědeckou komunitu z dané země. Záměrem je nejen propojit tyto infrastruktury za účelem vytvoření efektivnější a integrovanější výzkumné činnosti a poskytování služeb mezinárodní vědecké komunitě (vzdělávací aktivity a aktivity zaměřené na spolupráci s aplikační sférou), nýbrž také v příštím programovacím období 2014–2020 zajistit finance, jež zprostředkují další rozvoj a využití CERIC. V současnosti je CERIC v závěrečné fázi; do konce roku 2013 by mělo být rozhodnuto udělení statutu ERIC (Education Resources Information Center). Českou republiku v CERIC reprezentuje Laboratoř fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Další z řečníků W. Sandner vysvětlil poslední vývoj ve výzkumné infrastruktuře ELI, která je prvním ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) projektem v nových členských zemích EU. Prvenství ELI spočívá i v unikátním propojení financování ze strukturálních fondů (v implementační fázi do roku 2017) a příspěvků ERIC (v realizační fázi). Konkrétní zkušenosti a výzvy, jimž ELI čelí, rozdělil do tří skupin: (1) aspekty přípravné fáze – tj. rozsah a délka trvání příprav na národní úrovni či zajištění souladu s pravidly hospodářské soutěže; (2) výzvy spojené s řízením projektu – například fázování projektu do dvou programovacích období; (3) institucionální aspekty – týkají se nastavení institucionálního prostředí, například absence synchronizace operačních programů mezi zúčastněnými zeměmi. S ohledem na předpokládaný harmonogram bude nutné ke konci roku 2017 delegovat odpovědnost a řízení z národních autorit na orgány ERIC. Musí proto existovat strategie přechodu (operační, finanční a právní) mezi konstrukční a realizační fází; za tímto účelem vznikla asociace ELI Delivery Consortium AISBL, jež převezme odpovědnost za řízení projektu.

Druhá část jednání patřila novému programovacímu období 2014–2020 v České republice. S harmonogramem jeho příprav i klíčovými dokumenty seznámil účastníky první náměstek ministra pro místní rozvoj D. Braun.
V navazujícím příspěvku se poradkyně náměstka ministra školství dr. Eva Brožová zaměřila zejména na podporu oblasti vědy a výzkumu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Pro MŠMT, v jehož gesci je tento OP, je důležité podpořit lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (především excelentní týmy), motivovat perspektivní vědce, aby neodcházeli do zahraničí a udržet stabilitu VaV v příštím programovacím období. MŠMT se rovněž zasadí o nejvhodnější nastavení vazeb mezi ESF a ERDF, aby co nejlépe fungovala komplementarita ve financování mezi oběma zdroji.
Mgr. Petr Ventluka z Odboru výzkumu a vývoje MŠMT na závěr představil aktivity ministerstva v oblasti výzkumných infrastruktur v České republice a rovněž upozornil na jejich plánovanou evaluaci v roce 2014 – hodnocena bude unikátnost a srovnání s mezinárodní úrovní. Výsledky poslouží k aktualizaci Cestovní mapy velkých infrastruktur ČR pro výzkum, vývoj a inovace. Na základě evaluace se rovněž provede novelizace legislativy.
V diskusi uvedl zástupce z Ministerstva průmyslu a obchodu dr. Břetislav Grégr, že Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ­podpoří aktivity, jež zprostředkují spolupráci mezi firmami a výzkumnými institucemi a univerzitami. Carlo Rizzuto následně zdůraznil regionální aspekt diskutované problematiky – tedy socioekonomický impakt výzkumných infrastruktur na regiony v jejich dosahu; určován je mj. tím, jak je region schopen využít příležitostí, jež výzkumná infrastruktura poskytuje. Závěry z jednání přispějí k dalšímu rozvoji a udržitelnosti stávajících i nově budovaných výzkumných center.

JAN HRUŠÁK,
VERONIKA PALEČKOVÁ,
LUCIE RADOVÁ,
MARIE VOSEČKOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR