Archiv aktualit

Golem. Tak vědci interně přezdívají zařízení, které dokáže pomocí plazmové technologie vykouzlit třeba z haldy nebezpečných nemocničních odpadků využitelný plyn. Smetí se v něm totiž vystavuje extrémně vysokým teplotám. I takovým, které panují na povrchu Slunce. O vysokoteplotním plazmatu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR, a věnovat se mu bude i jedna z online přednášek Týdne vědy a techniky.

Dnes startuje 20. ročník festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR. Své jubileum kvůli probíhající pandemii slaví v online prostoru, kam se kompletně přesunul. Přednášky vědců a vědkyň budou stejně jako dokumentární filmy ke zhlédnutí až do neděle 8. listopadu 2020. Letošní ročník je věnován v sobotu zesnulému profesoru Rudolfu Zahradníkovi, který stál v čele Akademie věd ČR v letech 1993 až 2001.

Profesor Rudolf Zahradník byl jednou z nejvýraznějších osobností české vědy. Stál u zrodu oboru kvantové chemie u nás, byl autorem více než tří stovek odborných článků a vychoval mnoho následovníků. V jeho vědecké skupině působila také mladá vědkyně, dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Rudolf Zahradník stál v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce po dvě funkční období v letech 1993–2001. Zemřel dnes, 31. října 2020 v odpoledních hodinách, bylo mu 92 let.

Mezi země nejvíce zasažené nemocí covid-19 patří Indie. Podle statistik už tam kvůli ní zemřelo více než 120 tisíc lidí. Mnozí další jsou ohroženi důsledky plynoucími z lockdownu. Už před pandemií trpělo okolo 200 milionů Indů podvýživou. Situace je ještě vážnější poté, co lidé pracující ve městech přišli o svůj zdroj příjmu, a nemohou tak živit rodiny na vesnici. O dalších souvislostech pandemie hovoří Pavel Hons, indolog z Orientálního ústavu AV ČR.

Velká platforma, na které se bude podílet třicítka evropských zemí, v těchto dnech odstartovala svou činnost v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Odborníci v oborech od biologie přes fyziku a chemii až po agronomii a také zástupci zemědělských firem budou v čtyřletém projektu hledat odpovědi na otázky, jak důležité i nebezpečné jsou kovy pro půdu, růst rostlin, potažmo výživu lidí. 

První ucelený vzdělávací cyklus o transferu technologií, který vznikl v AV ČR, má své úspěšné absolventy. Programu TechTransfer 2020 se zúčastnilo 39 zájemců z 16 pracovišť AV ČR. Cílem bylo zvýšit odbornost pracovníků, kteří se věnují přesunu vědeckých výsledků do praxe.

Jestliže chceme výrazně zklidnit epidemickou situaci, nevyhneme se přísnému lockdownu včetně zákazu setkávání s jinými než rodinnými příslušníky. Současná dramatická vlna šíření nemoci covid-19 ještě podle propočtů nedospěla k vrcholu. Rostou čísla hospitalizovaných i pacientů ve vážném stavu. Ve své nové analýze to píše tým Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP), v němž působí několik odborníků z Akademie věd ČR.

Máme se obávat nevítané návštěvy z vesmíru? Jaké dobyvačné touhy mají sami lidé? A která zvířata vezmou Evropu útokem? Dozvíte se v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

V roce 2020 je vše jiné. Celosvětová epidemie koronaviru ovlivňuje každičkou oblast našich životů od chození do práce či školy přes volnočasové aktivity až po nákup potravin. Opatření postihla i organizaci slavnostních okamžiků, jako jsou oslavy narozenin, promoce, svatby, ale i rozloučení se zesnulými blízkými, které se buď odložily, anebo se mohou konat v omezeném počtu účastníků. Do výčtu odsunutých ceremoniálů se nyní přidal i ten upomínající na vznik samostatného československého státu – 28. říjen. Jak se slavil v minulosti a co z tradic zbylo do dnešních dnů?

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? Proč stále nevíme, jak blesk vzniká? A kam se posunul výzkum bouřky od dob Benjamina Franklina? V nové sérii podcastů Akademie věd ČR nazvané Věda na dosah odpovídá Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.