U velkého množství mokřadních a vodních rostlin nacházíme skupiny blízce příbuzných druhů s velmi podobným vzhledem. Příčinou těchto podobností bývá často značná morfologická plasticita způsobená reakcí rostlin na měnící se podmínky okolního prostředí. Určování druhů jen podle vegetativních částí rostlin může tak být celkem obtížné až nemožné. Mezi takovou skupinu patří i zevary (Sparganium), které lze spolehlivěji rozlišovat až podle zralých nažek. Na našem území se vyskytují v současné době čtyři druhy tohoto rodu: zevar jednoduchý (S. emersum), z. nejmenší (S. natans), z. vzpřímený (S. erectum) a z. úzkolistý (S. angustifolium). V minulosti, ve snaze odlišit jednotlivé taxony, autoři připisovali těmto druhům různou taxonomickou významnost od variet až po druhy. Nejproblematičtějším druhem je však zevar vzpřímený – zahrnuje v sobě další čtyři taxony, a to na poddruhové úrovni. Nakolik lze jednotlivé poddruhy odlišit a dochází-li k jejich křížení, můžeme studovat až v současné době pomocí molekulárních metod a průtokové cytometrie.

Citovaná a použitá literatura:

COOK, C. D. K. Biological flora of the British Isles. Sparganium erectum L. Journal of Ecology, 1962, 50: 247-255.
COOK, Christopher DK; NICHOLLS, M. S. A monographic study of the genus Sparganium (Sparganiaceae). I: Subgenus Xanthosparganium Holmberg. Botanica Helvetica, 1986, 96.2: 213-267.
COOK, C. D. K.; NICHOLLS, M. S. A monographic study of the genus Sparganium (Sparganiaceae): part 2. Subgenus Sparganium. Bot. Helvetica, 1987, 97.1: 1-44.
ČELAKOVSKÝ, Ladislav. Analytická květena Čech, Moravy a Rak. Slézska. 2., rozmn. vyd. Praha: F. Tempský, 1887.
FÉR, Tomáš. Šíření rostlin říčními koridory – co se dozvíme ze studia DNA. Živa, 2013, 1: 11-14.
KAPLAN, Zdenek, et al. Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 1. Preslia, 2015, 87.4: 417-500.
KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
PÍŠOVÁ, Soňa. Zhodnocení vnitrodruhové variability Sparganium erectum s využitím morfometrie, AFLP a průtokové cytometrie [Evaluation of variability within Sparganium erectum using morphometrics, AFLP and flow cytometry.]. Diplomová práce; depon. in: Knih. Kat. Bot. Přír. Fak. Univ. Karlovy Praha, 2009.
PÍŠOVÁ, Soňa. Známe naše kamyšníky? Morfologické, ekologické a genetické zajímavosti středoevropských zástupců. Živa, 2015, 4: 165-168.
SUDA, Jan. Co je nového v biologii: Rekordman ve velikosti genomu. Živa, 2015, 1: 4.
SULMAN, Joshua D., et al. Systematics, biogeography, and character evolution of Sparganium (Typhaceae): Diversification of a widespread, aquatic lineage. American journal of botany, 2013, 100.10: 2023-2039.

Groups of closely related taxa with very si­milar morphology can be found in a large number of wetland and aquatic plants. This is often caused by phenotypic plasticity in response to changing environmental factors. Determination of sterile plants is thus very difficult and sometimes even impossible. The genus Bur-reed (Sparganium) re­presents such a problematic group where separate species can be differentiated only on the basis of mature achenes. The following four species currently occur in the Czech Republic: S. angustifolium, S. emersum, S. erectum and S. natans. In order to distinguish separate species authors have applied various names and taxonomic ranks (from variets to species) to these taxa. The most complicated taxon is the Branched Bur-reed (S. erectum) complex with four subspecies. Their differentiation and potential hybridi­zation can now be studied using molecular markers and flow cytometry.