Přírodní bory, které se dochovaly do současnosti, představují vesměs porosty kulturních lesů na přirozených stanovištích, neboť jsou obhospodařované obdobně již minimálně dvě až tři generace. I přes věkovou a strukturní homogenizaci však uchovávají některé druhy s typicky boreálním rozšířením, zejména druhy mechorostů, hub a lišejníků severských jehličnatých lesů. V krajině tvoří obdobně mozaikovité porosty, v nichž se střídají jako podrostní dominanty brusnice, bezkolenec, rašeliníky, lišejníky a bělomech sivý. V ČR se s porosty nejvzácnějších lišejníkových borů, které byly zařazeny i mezi typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000, můžeme setkat v západních (Plzeňsko, Tachovsko), jižních (Třeboňsko) a severních Čechách (Dokesko). Vždy jde o relativně maloplošné porosty na chudých oligotrofních půdách, které jsou ohrožené eutrofizací a ruderalizací v důsledku neuvážených hospodářských zásahů.
Citovaná a použitá literatura:
ABRAHAM, Vojtěch, et al. A pollen-based quantitative reconstruction of the Holocene vegetation updates a perspective on the natural vegetation in the Czech Republic and Slovakia. Preslia, 2016, 88.4: 409-434.
AHTI, Teuvo. Lichens of the boreal coniferous zone. In: Seaward M.R.D. (ed.), Lichen Ecology, Academic Press, New York, 1977.
BÜRGI, Matthias; GIMMI, Urs. Three objectives of historical ecology: the case of litter collecting in Central European forests. Landscape Ecology, 2007, 22.1: 77-87.
DIERßEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas: 112 Tabellen. Ulmer, Stuttgart, 1996.
DINGOVÁ KOŠUTHOVÁ, Alica, et al. The impact of forest management on changes in composition of terricolous lichens in dry acidophilous Scots pine forests. The Lichenologist, 2013, 45.3: 413-425.
CHYTRÝ, Milan, et al. (ed.). Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2010.
KOBENDZA, Roman. Stosunki fitosocjologiczne puszczy Kampinoskiej. Planta Polonica, 1930, 2: 1-200.
KOLBEK, Jiří; CHYTRÝ, Milan. L8 Suché bory. In: CHYTRÝ, Milan, et al. (ed.). Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2010.
KOŠUTHOVÁ, Alica, et al. Climatic gradients within temperate Europe and small-scale species composition of lichen-rich dry acidophilous Scots pine forests. Fungal ecology, 2015, 14: 8-23.
KUČERA, Tomáš; PEKSA, Ondřej; KOŠNAR, Jiří. K problematice původu acidofilních borů na Třeboňsku. In: KUČERA, Tomáš; NAVRÁTILOVÁ, Jana (eds.). Biotopy a jejich vegetační interpretace v ČR. Česká botanická společnost, Praha, 2006, s. 91–106.
MATUSKIEWICZ, Władysław, et al. Lasy i zarosla. Zbiorowiska roślinne Polski. Wydawnictvo Naukowe PWN, Warszawa, 2012.
POKORNÝ, Petr, et al. Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěl. Antropogenní reliéf a půda v lesích podbezdězských. Vesmír 2015, 7-8: 424-430.
POKORNÝ, Petr, et al. Vývoj vegetace severočeských pískovcových území od pozdního glaciálu po střední holocén. In: Svoboda J.A. (ed.), Mezolit severních Čech II. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 2003-2015. Dolnověstonické studie, sv. 22, Archeologický ústav AVČR, Brno, v. v. i., pp. 11-37.
SÁDLO, Jiří, et al. Tajga Bezdězskaja. Studijní mapa. Botanický ústav AVČR, Archeologický ústav AVČR, Praha, 2011.
SZABÓ, Péter, et al. Using historical ecology to reassess the conservation status of coniferous forests in Central Europe. Conservation biology, 2017, 31.1: 150-160. (first published: 20 May 2016; doi:10.1111/cobi.12763)
Natural pine forests that have survived up to the present are cultural forests in natural habitats, as they have been managed for at least two or three generations. Despite age and structural homogenization, however, some boreal species of bryophytes, fungi and lichens occur. Its mosaic vegetation is formed in the landscape, in which ericoid heath, blue-grass, bog moss, lichens and white moss alternate in the undergrowth. The rare lichen pine forests were included in the Natura 2000 network as a natural habitat. In the Czech Republic they occur in western (Plzeň and Tachov districts), southern (Třeboňsko Biosphere Reserve) and northern Bohemia (Doksy area). They always cover relatively small stands on poor oligotrophic soils that are threatened by eutrophication and ruderalization as a result of management interventions.