Strategie AV21
Posláním Akademie věd ČR je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Témata jako energetická budoucnost České republiky, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik představují složité okruhy problémů, jejichž řešení vyžaduje široce založený interdisciplinární výzkum, a to jak základní, tak aplikovaný.
Strategie Akademie věd ČR reaguje na aktuální společenské výzvy promyšlenou formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. Základní programový rámec Strategie AV21 byl přijat Akademickým sněmem v prosinci 2014. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Výzkumné programy jsou navrhovány a formulovány po dohodě vedení Akademie věd s řediteli pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu.
Zajištění dlouhodobé energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky, zlepšení exportního potenciálu výrobců v oboru energetiky a snižování ekologické zátěže jsou aktuálními společenskými výzvami pro výzkum v oboru účinné přeměny různých zdrojů energie a v oboru skladování a inteligentního přenosu energie.
Řada pracovišť Akademie věd provádí základní výzkum v těchto oborech, je připravena společně hledat nová řešení a tím přispět k podstatným inovacím existujících technologií. Výzkum se bude týkat obnovitelných zdrojů a souvisejících zvýšených nároků na přenosovou soustavu a skladování energie, geofyzikálních podmíněností větrné, solární a geotermální energetiky, vývoje nanostrukturních materiálů pro konverzi a skladování energie, ale i významných inovací tepelných elektráren (na fosilní paliva i nejaderných částí jaderných elektráren), které v následujících desetiletích pravděpodobně zůstanou důležitým zdrojem elektrické energie.
Komplexní výzkum palivových technologií bude zahrnovat i využití separovaných produktů spalování a energetické využití odpadů. Decentralizace výroby energie vyžaduje vývoj inteligentních přenosových sítí postavených na teoretickém základu statistických a dynamických modelů. Pro vyrovnávání kolísavé produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů jsou potřebné dostatečné kapacity pro skladování energie. Převratný význam pro masový rozvoj elektromobilů může mít technologie Na-ion, která je zatím ve stadiu laboratorního výzkumu. Důvodem je fakt, že omezené zásoby lithia pro Li-ion články by mohly mít podobné následky jako omezené zásoby ropy.
Webová stránka programu Účinná přeměna a skladování energie
Zajištění dostatku potravin pro rostoucí populaci je nejdůležitější výzvou blízké budoucnosti. Jejich kritický nedostatek vyvolává vedle lidského utrpení, narušení zdravého růstu a vývoje nové generace také politickou nestabilitu a zhoršuje bezpečnostní situaci. Spolu s potřebou odvrácení této hrozby se do popředí zájmu dostávají i nároky na kvalitu potravin a efektivitu jejich produkce. Potraviny by měly být prosté škodlivých organismů a sloučenin a měly by obsahovat všechny potřebné živiny.
Většina potravin je buď rostlinného původu, nebo jsou rostliny zdrojem výživy hospodářských zvířat. Rostlinnou i živočišnou produkci však ohrožuje úbytek zemědělské půdy a měnící se klima. Řešením je pěstování nových odrůd a plemen odolných vůči původcům chorob, škůdcům, změnám vnějšího prostředí, které budou mít zvýšené výnosy a lepší kvalitu. Pokladnicí požadovaných vlastností je dědičná výbava jednobuněčných řas, planých plodin a divokých plemen. Plnému využití tohoto bohatství však brání omezené znalosti struktury, funkce a přenosu dědičné informace.
Výzkumný program Potraviny pro budoucnost reaguje na tento celosvětový společensko-ekonomický problém prostřednictvím multidisciplinárních přístupů a nejmodernějších technologií, včetně metod editace genomu, které přispívají k vyšší efektivitě šlechtění a zemědělské produkce bez negativních dopadů na životní prostředí. Zaměřuje se také na prevenci některých nemocí trávicího traktu či na lepší využití mikrořas ve výživě a v produkci cenných látek. Pozornost věnuje také zbytečnému plýtvání potravinami a novým postupům pro zpracování přírodních materiálů a biologického odpadu. Programu se účastní špičkové výzkumné týmy ústavů AV ČR, které spolupracují s významnými univerzitními a rezortními pracovišti. Nové poznatky využijí šlechtitelé, podniky zabývající se produkcí a zpracováním rostlinných a živočišných produktů, státní správa a různé neziskové a pacientské organizace.
Voda je základním předpokladem existence života, podstatným činitelem životního prostředí, jedním z klíčových přírodních zdrojů a nenahraditelnou surovinou ve většině hospodářských odvětví. Nevhodné zásahy do koloběhu či kvality vody mohou způsobit řetězce závažných následků, které v extrémních případech mohou končit i nenávratnou ztrátou některých vodních zdrojů. Ty jsou v současné době vystaveny velkému tlaku, a to díky postupující klimatické změně, nevhodnému hospodaření v krajině nebo narůstající chemizaci životního prostředí. V důsledku čehož je velmi nepravděpodobné, že jejich vydatnost a kvalita zůstane bez nutných opatření zachována i pro budoucí generace. Z těchto důvodů je velmi důležitý interdisciplinární, koordinovaný a vědeckými poznatky podpořený přístup k nakládání s vodními zdroji. Ochrana vodních zdrojů musí být obzvláště ve specifických podmínkách České republiky prvořadým společenským zájmem.