Mistr Jan Hus je dnes znám jako kazatel a kritik církve své doby. Méně lidí už ví, že byl i rektorem Karlovy univerzity. Premiéra Meteoru na Dvojce Českého rozhlasu připadla na den přesně na výročí upálení Jana Husa, a tak jsme pátrali po nečekané souvislosti s rozhodnutím, že bude upálen. Kostnický koncil se totiž konal roku 1415 v místě, kde bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Právě v den, kdy bylo Janu Husovi popřáno druhé veřejné vystoupení, Slunce potemnělo. Nemohlo to mít vliv na Husův osud? Nevyužili toho jeho odpůrci jako symboliku, že i „vesmír je proti Husovi"? Historik Pavel Soukup odkryl zajímavé souvislosti v příspěvku odvysílaném 6. červemce 2019.

Kolem známého pobytu Jana Husa na středočeském hradě Krakovci v roce 1414 vyvstaly v posledních letech nové badatelské otázky a historicita této epizody mistrova života začala být výrazně zpochybňována. Přednáška Davida Kozlera přístupnou formou shrnula dosavadní odbornou diskusi a představila aktuální stav bádání včetně nejnovějších poznatků.

Více informací najdete na stránkách Husitského muzea v Táboře.

Křesťané se vysmívali Židům, fungoval sarkasmus nebo vtipy související s vyměšováním a všichni společně se smáli lidem s vyšším společenským postavením. Středověký humor dokazuje, že lidé se, ani napříč staletími, příliš nemění. „Lidé používali smích také jako zbraň nebo jako výraz intelektuální nadřazenosti," říká v rozhovoru s Lucií Výbornou doktorand Martin Šorm, jehož jedním z prvních seminářů byl právě ten věnovaný středověkému humoru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Celý rozhovor najdete na stránkách Nového Prostoru.

Během setkání vrcholných představitelů akademií V4, které se koná každý rok v jedné z členských zemí, obdržel Martin Šorm Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Při této příležitosti poskytl Martin rozhovor pro Akadmický Bulletin, e-magazín AV ČR, vydání 8-9/2018.

Stáhnout PDF si můžete na stránkách Akademie věd.

Robert Novotný se zúčastnil natáčení televizního magazínu Historie.cs, který se v prosinci 2016 věnoval Václavovi IV., panovníkovi možná trochu neprávem stojícímu ve dvojitém stínu otce a bratra. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Cermanová a Martin Nodl vystoupili v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát hovořili s Pavlem Himlem o v současnosti stále živém středověku. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády ČR každoročním vyhlašovatelem stejnojmenných cen – nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout.
Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ni stojí prosperita naší země. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a prof. Antonínem Holým s jediným cílem – vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž, kterou v tak hojné míře věnujeme třeba sportovcům či umělcům. Vyhlášení České hlavy vyjadřuje hrdost na české vědce, kteří posunuli naši civilizaci, na jejich vůli, inteligenci, nezlomnost a sebeobětování. Často je považován za tzv. „českou nobelovku". Laureátem hlavního ocenění v roce 2017 se stal prof. Petr Sommer.

Záznam slavnostního večera můžete zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Mašková vystoupila v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát na téma archeologie objevující (domnělé) hroby upírů. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Český král a římský císař Karel IV. ovládal obrovské území, jezdil po celé říši, a s ním i jeho kancelář. Snad i díky tomu se dochovalo tisíce málo probádaných písemností. Měl také dobrý čich na lidi, kterými se obklopoval a kteří mu pomáhali vládnout. Obraz panovníka Karla IV. v Hostu Radiožurnálu poskládali historici František Šmahel a Václav Žůrek.

 Celý pořad na webu ČRo Radiožurnálu.