Týdny vědy a techniky

Sociologický ústav AV ČR na Týdnu vědy a techniky 2020

2. - 8. 11. 2020
online

Také v tomto roce se Sociologický ústav AV ČR zapojí do Týdne vědy a techniky Akademie věd České republiky, a to prostřednictvím online přednášek a seminářů.

Týden vědy a techniky AV ČR 2020 v Sociologickém ústavu AV ČR

Týden vědy Akademie věd ČR (www.tydenvedy.cz) je největší vědecký festival v Česku, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. V roce 2020 se  však z důvodu nouzového stavu uskuteční zejména v online prostředí.

V nabídce Sociologického ústavu AV ČR jsou následující přednášky, které jsou určené zejména studentům a studentkám středních škol, registrovat se však mohou také jednotlivci z řad veřejnosti, které zajímá, jaká je naše společnost, jaké si můžeme klást otázky a jaké na ně můžeme nalézat odpovědi.

Máte-li zájem se účastnit některé z přednášek, registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na adrese Tiskového a edičního oddělení tiskove@soc.cas.cz, případně následujte instrukce u jednotlivých akcí níže. Přednášky probíhají prostřednictvím aplikace ZOOM.

pondělí 2. listopadu

11:30 / Andrea Beláňová: "Sekty" v České republice
Ačkoliv je Česká republika považovaná za jednu z nejateističtějších zemí na světě, působí v ní množství malých náboženských uskupení. Tyto skupiny jsou často označovány jako tzv. "sekty" či "kulty" a jejich legitimita bývá zpochybňována jak v médiích, tak v akademických kruzích. Přednáška se zaměřuje na přehled nejvýznamnějších nových náboženských hnutí v Česku a jejich přítomnost ve veřejném prostoru. Věnuje se také otázce jejich případné společenské nebezpečnosti.

úterý 3. listopadu

12:20 / Kristýna Pospíšilová, Romana Marková Volejníčková:
Ne/rovné odměňování žen a mužů - GPG v grafech a číslech

Přednáška je koncipována jako diskuzní přednáška o problematice nerovného odměňování žen a mužů v ČR. Na úvod se budeme věnovat faktorům, které tento komplexní fenomén ovlivňují (kulturní, strukturální a systémové faktory, institucionální podmínky kombinace práce a péče, vzdělávací systém, individuální a rodinné faktory). Kromě zdrojů nerovného odměňování žen a mužů budou diskutovány i jeho následky a to jak na úrovni jednotlivce, celých skupin, tak i na úrovni celé ekonomiky a konkurenceschopnosti celého státu. Pokusíme se objasnit, proč považujeme nerovné odměňování za PROBLÉM NÁS VŠECH (ohrožení chudobou nejen žen, ale i dětí, nízké důchody, genderové stereotypy a jejich konzervace a reprodukce, násilí v partnerských vztazích, důsledky pro celou ekonomiku, zaostávání za ostatními zeměmi EU).
Hlavní pozornost bude věnována tomu, kolik aktuálně činí tzv. gender pay gap, tedy rozdíl mezi měsíční hrubou mzdou mužů a žen v procentech, mezinárodnímu porovnání a vývoji v čase. Budeme diskutovat o tom, čím bývá GPG nejčastěji obhajován – dělení na pravdivá x nepravdivá tvrzení. Ukážeme v datech a číslech, čím se ženy a muži liší na pracovním trhu z pohledu zaměstnání, pracoviště a pozice, a jakým způsobem tyto odlišnosti s GPG souvisí. Na závěr se budeme věnovat diskuzi nad tím, jak může každý z nás s touto problematikou bojovat, jak svou informovaností a orientací se v problematice, tak volbou budoucího povolání a jako podpůrný nástroj bude představena Platová a mzdová kalkulačka a další užitečné zdroje.

17:00–18:30 / Soukromý život žen v dobách koronaviru
Pandemie koronaviru ovlivnila každého z nás, ženy ale v celé řadě oblastí zasáhla více než muže. Jednou z příčin je aspekt typický pro mnohé ženské životy – role primární pečovatelky o blízké, vzdělání dětí i starost o domácnost. Celostátní karanténa tak v soukromých životech českých žen vystupňovala tlak, a to nejen v souvislosti s celodenní starostí o děti při práci, zajištění domácí výuky, ale i nárůstu domácího násilí či jarního zákazu přítomnosti otců u porodu.
Více informací a možnost online registrace zde.

čtvrtek 5. listopadu

10:00 / Renata Topinková: Online seznamování
Online seznamování je v posledních letech na vzestupu. Ještě před deseti lety byli přátelé a rodina nejčastějším prostředníkem pro nalezení partnera, dnes se třetina párů seznámí online. V přednášce se zaměříme například na to, jak je to s lhaním na online seznamkách, pro koho jsou seznamky nejvýhodnější, a jak se na online seznamování dívá veřejnost. Podíváme se také, jaké protějšky si vybíráme a jakou roli hraje věk. Přednáška představí některé zahraniční výzkumy a načrtne i situaci v České republice. 

11:30 / Markéta Švarcová: Ženy a podnikání
Prezentace je zaměřena na ženy podnikatelky a jejich postavení na trhu práce. Upozorňuje na rozdíly mezi muži a ženami v oblasti podnikání a to jak z hlediska jeho právního a legislativního ukotvení, tak z perspektivy daňového zatížení. Prezentace představuje aktuální situaci podnikatelek především v kontextu jejich narůstajícího počtu a možných nevýhod spojených s podnikáním. Zmiňuje oblasti trhu práce, ve kterých ženy podnikají nejčastěji a zaměřuje se na důvody a motivace žen pro vstup do podnikání. Upozorňuje tak na skutečnost, že podnikání nemusí být dobrovolnou volbou, ale spíše důsledkem nedostatečné flexibility pracovního trhu v České republice. Příspěvek je rovněž věnován historickým kořenům podnikání na pozadí vývoje uspořádání genderových rolí a postavení žen na trhu práce ve 20. století včetně uvedení konkrétních příkladů významných podnikatelek této doby. Prezentace pracuje s modely/casy, na kterých budou studentům a studentkám představeny kategorie žen podnikatelek, které jsou nejvíce ohroženy riziky podnikaní. Jedná se o interaktivní formu kooperace v jejímž rámci bude se studenty a studentkami diskutováno, co může být ohrožujícími faktory například pro ženy, která začaly podnikat těsně po ukončení studia nebo naopak v předdůchodovém věku. Řeč bude rovněž o podnikání matek s malými dětmi a v neposlední řadě bude zmíněna i situace migrantek, které podnikají na území České republiky. Závěr prezentace bude věnován diskuzi na téma, co by mohlo ženám v rámci jejich podnikání pomoci. 

14:00–15:30 / Sociologické výzkumy zaměřené na zdraví
Cílem webináře je ukázat, kde všude se nacházejí relevantní data, a jaké jsou možnosti a omezení jejich využití. Během webináře se budeme věnovat tomu, jaká data jsou o zdraví získávána, kde jsou uložena, jaké potíže jsou s tímto měřením spojeny a na co si dát pozor při využití dat z výzkumů o zdraví. Budeme se také věnovat aktuálním výzkumům. Na závěr semináře bude vyhrazen čas na Vaše dotazy, případně na krátké diskuzní příspěvky.
Více informací a možnost registrace zde.

pátek 6. listopadu

9:30 / Andrea Beláňová: "Sekty" v České republice
Ačkoliv je Česká republika považovaná za jednu z nejateističtějších zemí na světě, působí v ní množství malých náboženských uskupení. Tyto skupiny jsou často označovány jako tzv. "sekty" či "kulty" a jejich legitimita bývá zpochybňována jak v médiích, tak v akademických kruzích. Přednáška se zaměřuje na přehled nejvýznamnějších nových náboženských hnutí v Česku a jejich přítomnost ve veřejném prostoru. Věnuje se také otázce jejich případné společenské nebezpečnosti.

11:00 / Lenka Formánková: Porod v České republice jako souboj - mezi potřebami žen a medicinskými postupy
Diskusní přednáška o možnosti volby v porodní péči bude doplněná dvacetiminutovou videoprojekcí. Zaměříme se na to,  jakým způsobem a v jakém prostředí (se) v České republice rodíme a jak naše porodnická praxe souvisí se stavem lidských práv ve společnosti. V České republice je porodnická a perinatální zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění poskytována pouze v porodnicích. Ženy mají tedy volbu mezi porodnicemi, nemohou si však zcela svobodně vybrat porod mimo lékařské zařízení. Zařízení vedená pouze porodními asistentkami neexistují a komunitní porodní asistentky, které pomáhají při porodu mimo nemocnici, fungují v pololegálních podmínkách. Český systém porodnictví je pak charakteristický přístupem k porodu jako k nemoci a nadužíváním lékařských intervencí. Prioritou porodnic je efektivita porodu a potřeby matek a jejich volby jsou často upozaděny. V rámci přednášky si nejprve si ukážeme základní přehled systému porodní péče v Evropě a v  České republice. Dále se zaměříme na to, kdo jsou hlavní aktéři v diskusi o podobě porodnictví a jaká doporučení ohledně kvality porodní péče vydává Světová zdravotnická organizace (WHO). Dále se budeme věnovat postojům, které nacházíme k otázce svobody volby při porodu mezi českými porodními asistentkami a lékaři a lékařkami. Mezi stranami probíhá vyhrocená diskuse o svobodě volby v praxi porodu. Poté vás formou videa seznámíme dvěma „verzemi“ pravdy: jedné vycházející ze zkušenosti žen s porodem v nemocnici a druhé ukazující odborný lékařský pohled.  Součástí prezentace budou i statistická data znázorňující kvalitu České porodnické a gynekologické péče. Na závěr se budeme věnovat diskuzi nad tím, jak podoba porodní péče odráží postavení žen ve společnosti a vymahatelnost základních lidských práv obecně.

13:00 / Jiří Šafr, Magdalena Gorčíková: Dětské čtenářství: Které děti dnes čtou knihy a jak se to projevuje v jejich životě?
Čtou dnešní děti ještě vůbec knihy? A proč by měli? Nevytlačilo čtení knížek brouzdání po internetu? Žijeme v digitalizovaném informačním světě, mnozí v souvislosti s jeho přesunem do prostředí internetu hovoří o zániku psaného slova i zájmu o tištěná média, knihy nevyjímaje. Někteří vědci dokonce poukazují na důsledek této digitalizace, a to snižování mentálních schopností u nejmladší generace, která je takřka od narození neustále na internetu. Přednáška bude zaměřena na dosavadní výsledky vlastního dlouhodobého panelového výzkumu žáků, sledovaných od první do šesté třídy, a jejich rodičů. Představíme také poznatky mezinárodních výzkumů čtenářské gramotnosti. Budeme se ptát, kdo z žáků čte knihy, jaké k tomu mají doma podmínky a jaké má čtenářství důsledky. Konkrétně: Kolik z volného času věnují děti čtení knih oproti surfování na internetu? Závisí záliba ve čtení na typu rodiny, ze které dítě pochází? Je dětské čtenářství podmíněno vedle vzdělání rodičů i tím, jaké je v rodině čtenářské prostředí? A jak takové čtenářsky podnětné milieu vypadá? Má čtení nějaký vliv na kognitivní vývoj dítěte, jeho jazykové schopnosti a obecně úspěšnost ve škole?

Připojené obrázky

Kostelecký et al. 2015. Geografie výsledků parlamentních voleb