Z médií
Vydáno: 22. 10. 2020

Podzimní výběr sociologických komentářů a událostí z médií

V posledních týdnech jsme mohli zaznamenat řadu vystoupení vědeckých pracovnic Sociologického ústavu AV ČR v médiích. Zde jsou některá z nich.

Ilustrace: Pixabay.com (Manfred Richter)

V pořadu Osobnost Plus  Českého rozhlasu Plus vystoupila socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle ní dlouhodobá koronavirová krize výrazně nezahýbala důvěrou veřejnosti ve vládu či opozici. Nutno však dodat, že se jedná o komentář z poloviny minulého měsíce k dřívějším výzkumům.

Socioložka Renáta Topinková se dlouhodobě věnuje tématu online seznamování. Nyní poskytla komentář pro server i60.cz na téma požadavků žen navštěvujících internetové seznamky.

Dana Hamplová, vedoucí oddělení Sociální stratifikace, odpovídala pro největší španělský list El País na otázky ohledně alarující pandemické situace v Česku. Pokud nevládnete španělštinou, doporučujeme alespoň automatický překlad.

Server Vědavýzkum.cz představil některé výstupy z online konference Věda a výzkum 2021, kterou jako každoročně uspořádalo NKC – gender a věda. Jednou z vystupujících na akci, nad níž převzal záštitu český premiér, byla například socioložka Hana Tenglerová. Záznam celé konference je k dispozici online.

Jak dopadá koronavirová krize na kulturu? Ekonomka Kamila Fialová, která v minulém týdnu spolu s dalšími vědeckými pracovnicemi Sociologického ústavu AV ČR vystoupila na konferenci Dopady pandemie na společnost – co říkají data? pořádané Evropksou komisí v ČR (záznam), publikovala na serveru iHned.cz článek Kultura je i přes pomoc stále v krizi. 

Akademie věd ČR ocenila sedm perspektivních vědců a vědkyň prémií Lumina quaeruntur. Jednou z nich je i Slavomíra Ferenčuhová z oddělení Lokálních a regionálních studií Sociolgického ústavu AV ČR. Ocenění jí umožní založit nový vědecký tým pod názvem Centrum pro studium sociální změny a materiálního prostředí (CESCAME), který se po dobu následujících pěti let zaměří na „inovativní praktiky reagující na environmentální změny – třeba ty spojené se spotřebou energií a zdrojů nebo historické změny v oblasti bydlení a urbanismu, například související s problémy s kvalitou a dostupností bydlení ve městech. Zaměří se i na otázku, jak a kým jsou inovace v městských kontextech vytvářeny a jak se vzájemně ovlivňují formální expertní inovace, například nové technologie ve výstavbě, a neformální inovativní praktiky obyvatel měst“. O vývoji nového projektu budeme včas informovat.