V prosincovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje situace v Sýrii v souvislosti s vojenskou operací Turecka v syrském pohraničí v oblastech kontrolovaných Kurdy. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj situace v oblasti zajímají, jak vnímají dopad této situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost a jak hodnotí činnost různých aktérů zapojených do vývoje v oblasti.

V rámci prosincového výzkumu CVVM SOU AV ČR v.v.i., dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor.

Prosincové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory na to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.

V prosinci 2019 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky.

Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti na rozdělení odpovědnosti za sociální zabezpečení mezi občany a stát, na spravedlivost či rovnoměrnost systému sociálního zabezpečení a na míru štědrosti tohoto systému. Další otázky zjišťovaly názory na to, jakou váhu přikládá vláda péči o sociální situaci občanů, či jakou váhu ji přikládají sami občané. V neposlední řadě nás zajímal i názor na zneužívání systému sociálního zabezpečení.

Do svého prosincového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i Českou republiku budou nepříznivé.
Názory českých občanů na důsledky odchodu Velké Británie z Evropské unie se v průběhu roku 2019 významně neměnily.
Vinu za to, že mezi Velkou Británií a Evropskou unií zatím nedošlo k dohodě na podmínkách odchodu, čeští občané nejčastěji připisují oběma stranám, tedy jak představitelům Velké Británie, tak Evropské unie. Pokud ale lidé vinu spatřují na straně někoho z nich, pak častěji u představitelů Velké Británie.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v prosinci 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 44 %.

Poslanecká sněmovna i Senát mají důvěru 36 % veřejnosti.

V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. hodnotili občané České republiky vývoj situace ve vybraných oblastech veřejného života během roku 2019.

V listopadovém šetření CVVM dotázaní posuzovali, jak velkou hrozbu představuje působení vybraných skupin na území ČR. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Dále pak šetření zkoumalo, jaká očekávání do budoucnosti mají čeští občané, pokud jde o ně a jejich blízké, o Českou republiku, Evropu a lidstvo jako takové.

Součástí červnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vnímání míry ohrožení a připravenosti v České republice vůči vybraným hrozbám.

Jako nejvíce ohrožující hodnotí občané z předložených hrozeb dlouhodobé výkyvy počasí následované na druhém místě stárnutím populace. Naopak jako nejmenší vnímají hrozbu válečného konfliktu. Nejlépe připraveni jsme podle respondentů na přírodní katastrofy a epidemie. Naopak nejhůře jsme připraveni na válečný konflikt a dlouhodobé výkyvy počasí.

V listopadovém šetření CVVM jsme se dotazovali na pocit bezpečí, a to v rámci celé ČR a v místě bydliště, a zároveň jsme se ptali na spokojenost s prací policie. Dále jsme otevřenou otázkou zjišťovali, zda a jaké lidé pociťují obavy.