Představujeme se
Vědecká činnost
Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR se zaměřuje na výzkum vybraných aspektů řecko-římské antiky v celé její tematické šíři (literatura, historie, jazyk, divadlo, dějiny umění) a antického dědictví v pozdějších epochách (rané křesťanství, středověk, raný novověk) se zvláštním zřetelem k recepci antiky v českých zemích.
Vědečtí pracovníci Kabinetu jsou v současnosti členěni do čtyř badatelských týmů:
Oddělení antické kultury a její recepce
Oddělení biblických studií
Oddělení středolatinské lexikografie
Oddělení novolatinských studií
Kromě dlouhodobých a týmových projektů, jakým je například tvorba a vydávání Slovníku středověké latiny v českých zemích (projekt je zaštítěn Akademickou unií v Bruselu), pracují badatelé Kabinetu pro klasická studia na individuálních projektech, jejichž výsledkem jsou odborné publikace, časopisecké studie, edice a překlady textů vydávané u nás i v zahraničí. Shromažďovaná data jsou rovněž zpracovávána ve specializovaných elektronických databázích, jež jsou volně přístupné jak odborné, tak laické veřejnosti. Povaha úkolů vyžaduje interdisciplinární spolupráci s dalšími institucemi, ať už to jsou příbuzně zaměřená oddělení Filosofického ústavu AV ČR (např. Centrum medievistických studií; Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení; Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku) nebo obdobně zaměřená univerzitní pracoviště v ČR (např. Ústav řeckých a latinských studií a Katedra divadelní vědy FF UK v Praze či Ústav klasických studií FF MU v Brně), kde se pracovníci Kabinetu také příležitostně podílejí na výuce přednáškovými cykly a semináři a vedou zde diplomové i dizertační práce. Kromě již zmíněného Slovníku středověké latiny Kabinet spolupracuje na řadě dalších mezinárodních projektů, jakými jsou například Clavis monumentorum litterarum. Regnum Bohemiae či Corpus vasorum antiquorum (koordinováno Akademickou unií v Bruselu), European Network of Research and Documentation of Ancient Greek Drama (koordinováno univerzitou v Athénách) či Archive of Performances of Greek and Roman Drama (koordinuje univerzita v Oxfordu).
Kabinet pro klasická studia vydává dvě odborná periodika: Listy filologické – Folia philologica (vycházejí od roku 1874, dvě dvojčísla ročně), které poskytují prostor filologicky zaměřeným latinským, řeckým a bohemistickým tématům, a mezinárodní časopis Eirene. Studia Graeca et Latina (vychází od roku 1960, jedno dvojčíslo ročně), jenž je věnován studiím o antice a její recepci. Obě periodika jsou zařazena do významných mezinárodních citačních databází (EBSCO, ERIH Plus, JSTOR, SCOPUS, Web of Science).
Pro širší odbornou veřejnost pořádá pracoviště každoročně Den otevřených dveří a Letní školu klasických studií. Součástí Kabinetu je rovněž specializovaná knihovna volně přístupná veřejnosti, jejíž fond čítá na 60 000 svazků převážně z oborů klasické filologie, medievistiky, historie, teologie a příbuzných disciplín.
Historie pracoviště
Nynější Kabinet pro klasická studia existuje již více než 60 let. Svou činnost započal pod názvem Kabinet pro studia řecká, římská a latinská 1. ledna 1953 a jeho prvními pracovníky byli členové Komise pro slovník středověké latiny, kterou ve třicátých letech minulého století založil a vedl prof. Bohumil Ryba a jež byla součástí České akademie věd a umění. Na půdě nástupnické Československé akademie věd byl pod prvním ředitelem Kabinetu akademikem Antonínem Salačem okruh bádání rozšířen o klasickou filologii, starověké dějiny, latinskou medievistiku a humanistická studia, po roce 1968 zde našli útočiště i byzantologové. V roce 1990 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav pro klasická studia a těžištěm výzkumu se stalo latinské písemnictví a jeho vliv na kulturu a vzdělanost v českých zemích od vzniku české státnosti do konce 18. století; byzantologické oddělení se vrátilo do obnoveného Slovanského ústavu. Poslední změna vyšla vstříc hledání optimální struktury humanitních ústavů Akademie věd: počátkem roku 2004 se ústav stal vědeckým útvarem Filosofického ústavu AV ČR a vrátil se k tradičnímu názvu Kabinet pro klasická studia (KKS).
Více než šedesátiletou historii pracoviště, v jehož čele postupně stáli Antonín Salač, Ladislav Varcl, Jan Janda, Jan Bažant, Martin Svatoš a Jiří Beneš, spoluutvářela řada významných vědeckých osobností. Vedle zakladatele a znalce klasických starožitností Antonína Salače lze připomenout papyrologa Ladislava Varcla, historiky starověku Pavla Olivu a Jana Buriana, epigrafika Ladislava Vidmana, grécisty Jana Jandu, Alenu Frolíkovou a Helenu Kurzovou, středolatinskou lexikografku Danu Martínkovou, medievalisty Anežku Vidmanovou a Pavla Spunara, humanisty Josefa Martínka a Josefa Hejnice, byzantology Růženu Dostálovou, Bohumilu Zástěrovou a Vladimíra Vavřínka či teatroložku Evu Stehlíkovou.
