Oddělení antické kultury a její recepce

Badatelské zaměření

Oddělení navazuje na dlouhodobou tradici bádání o antické kultuře a myšlení, jemuž byl položen základ již v někdejším Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Zabývá se výzkumem antické kultury a její recepcí v pozdějších historických epochách; v centru pozornosti týmu stojí zejména ty kulturní oblasti, které se vůči antickému dědictví nově vymezují a s antickou kulturou živě komunikují: jde např. o drama a divadlo, literaturu a výtvarné umění. Antická kultura nepředstavuje uzavřený předmět zkoumání, ale je uchopována také jako idea, kterou každá epocha naplňovala různými významy v závislosti na aktuálních potřebách a jejímž prostřednictvím tlumočila důležitá dobová témata. V pracích oddělení je proto interpretován především způsob, jak je antika recipována v pozdějších stoletích, a jsou analyzována díla, která se v pozdějších dobách antikou zabývala či inspirovala. Velká pozornost je rovněž věnována recepci antické kultury v českých zemích, jež byla ovlivněna specifickými kulturními, společenskými a historickými faktory.

Řešené projekty

Týmové projekty

RECEPCE ANTIKY V ČESKÉ KULTUŘE

Česká kultura se s antickým odkazem setkávala, ať již přímo nebo zprostředkovaně, již od středověku. Dlouhodobým badatelským úkolem našeho oddělení je analýza a interpretace způsobů, jakým byla antická kultura v českém umění, zejména v divadle, literatuře a výtvarném umění, uchopována v různých kontextech: tedy v závislosti na umělecké epoše, politických poměrech, ale také v různých společenských komunitách. Náš tým na toto téma publikoval v posledních letech řadu publikací v Čechách i v zahraničí (nejvýznamnější publikace jsou uvedeny níže). V rámci tohoto dlouhodobého úkolu provozujeme také soubor elektronických databází Antika a česká kultura.

SENECA A PROBLEMATIKA PŘEKLADU
(Mgr. Daniela Čadková, Ph.D. – Mgr. Eliška Poláčková, Ph.D.)

Pro vytvoření kvalitního překladu je třeba nejen dobře ovládat cílový jazyk i jazyk originálu, ale především mít důkladné znalosti překládaného autora, kulturně-historického kontextu a translatologie; v opačném případě vznikne překlad nekvalitní, který smysl originálu netlumočí, ale naopak zkresluje a zamlžuje. Překlad dramatu je o to náročnější disciplínou, že nejen musí splňovat  nároky na literární kvalitu textu, ale také musí mít potenciál pro herecké ztvárnění. Překlady antických děl lze považovat za jednu ze stěžejních činností, které je třeba systematicky pěstovat, neboť recepce antiky v české kultuře dnes kvůli mizivé znalosti staré řečtiny a latiny již nemůže probíhat jiným způsobem než právě skrze překlady originálních děl. Vzhledem k personálnímu složení oddělení bude překladatelská činnost směřovat nejdříve k antickému dramatu, případně jeho dobové reflexi. Sám překlad lze navíc považovat za specifickou podobu recepce antické literatury, což se odráží také v teoretického zájmu členů oddělení o tuto problematiku. Prvním výstupem projektu budou tři svazky nového českého překladu tragédií L. A. Seneky, neboť jejich české převody dosud většinou buď neexistují vůbec, nebo byly vydány pouze časopisecky. Třísvazkové dílo, které bylo iniciováno Prof. Evou Stehlíkovou, vyjde v nakladatelství Větrné mlýny (první dva díly byly již publikovány v letech 2017 a 2018).

Spolupráce na projektech, jejichž řešiteli jsou jiné instituce

Databáze inscenací antického dramatu na českých jevištích je součástí evropských projektů Network of Research and Documentation of Performances of Ancient Greek Drama (Athény) a Archive of Performances of Greek and Roman Drama (Oxford). V rámci Union académique internationale v Bruselu se Jan Bažant rovněž podílí na projektu Corpus vasorum antiquorum.

Individuální projekty

ZOBRAZENÍ ANTICKÝCH MÝTŮ OD POČÁTKŮ DO DNEŠKA
(Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc.)

Projekt zkoumá zobrazení antických řeckých a římských mýtů ve výtvarném umění od počátků v 8. století před Kristem až do současnosti. Prvním výstupem z projektu je monografie Perseus a Medusa vydaná v nakladatelství Academia v roce 2017 (viz Strategie AV21).

REŽISÉR KAREL DOSTAL: OD MODERNY KE KLASICISMU (GAČR, 20-21053S, doba řešení 2020-2022, řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D.)

Cílem projektu je interpretace díla Karla Dostala, režiséra Národního divadla, v souvislostech: vývoj jeho režijního jazyka a inscenování klasického, zejm. klasicistního repertoáru. Projekt vyzdvihne jeho významné inscenace a včlení je do českého divadelního kánonu. Závěry budou publikovány v monografii a studii v recenzovaném periodiku. Karel Dostal prošel školením u nejvýznamnějších osobností německého divadla. Jeho dílo i na českých jevištích nese díky jeho německému školení zřetelné znaky jiné divadelní tradice. Přispěl proto také k prosazování klasicismu v českém divadle a spolupracoval s výjimečnými osobnostmi. Ve své době byl vnímán jako progresivní tvůrce, jemuž byly svěřovány náročné úkoly. Znalost jeho díla může tedy významně rozšířit povědomí o vývoji české divadelní kultury i její spřízněnosti s německými, a tím i evropskými vlivy. Výzkum pravděpodobně prokáže Dostalův vliv nejen na rozvoj režijních stylů, ale také českého herectví. Karel Dostal procházel všemi vývojovými etapami Československa až do 60. let. Neustupoval režimním požadavkům, zůstával věrný etickým principům, a byl proto vícekrát zapomenut, přestože patří k významným osobnostem české kultury. Za významné je proto třeba považovat i studium Dostalovy tvorby v kontextu proměn české kulturní politiky: umožní popsat mechanismy, jimiž se divadlo řídilo mezi vznikem republiky a 60. lety, jež opět významně promění české divadlo i vkus českého publika.

Databáze

Antická inspirace ve výtvarném umění

Antika v nápisné kultuře českých zemí

Inscenace antického dramatu v českých zemích

Zapojení oddělení do Strategie AV 21

Detailní informace jsou dostupné na stránce věnované Strategii AV21.

• 28. Letní škola klasických studií (Praha, léto 2020), Bible - inspirovaný text v paměti Evropanů (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., Mgr. Bc. Radka Fialová, Ph.D., 2020)
• Božská nahota. Sochy Venuše od počátku do současnosti (Řešitel: Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc., 2020)
• Verbum caro factum est. Performativita bohemikální literatury 14. století pohledem divadelní vědy (Řešitelka: Mgr. Elička, Poláčková, Ph.D., 2020)
• Konference From Antiquity to Modernity: Performing Greek and Roman Drama, 22. 5. – 26. 5. 2019 (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., Mgr. Eliška Poláčková, Ph.D., 2019)
• Perseus & Medusa, navazující projekt (Řešitel: Prof. PhDr. J. Bažant, CSc., 2019)
• 27. Letní škola klasických studií (Kutná Hora, 29. 6. – 3. 7. 2019), Evropská civilizace a příroda (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., 2019)
• Fragmenty řeckých tragiků v překladech a studiích Zdeňka K. Vysokého (Řešitel: Mgr. Jakub Čechvala, Ph.D., 2018)
• 26. Letní škola klasických studií (Kuks, 30. 6. – 3.7. 2018), Res Publica: Od Platóna k dnešku (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., 2018)
• Databáze Inscenací antického dramatu - www.olympos.cz (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., 2018)
• Antická mytologie v moderní české kultuře (Řešitel: Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc., Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., 2017)
• 24. Letní škola klasických studií (Třešť, 1. – 5. 7. 2016), Vstaň a pojď s námi! (Vita Caroli): Písemnictví, vzdělanost a umění doby Karla IV. (Řešitel: Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D., 2016)
• Perseus & Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška (Řešitel: Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc., 2015)

Pedagogická činnost

KATEDRA DIVADELNÍ VĚDY FF UK
Oddělení v každém semestru vypisuje nejméně tři specializované kurzy založené na vlastním výzkumu našich pracovníků věnované nejstarším obdobím divadelních dějin v širších historických, kulturních a společenských souvislostech. Představujeme i obecněji antickou kulturu a její recepci v pozdějších stoletích. Na pedagogické činnosti se v různé míře podílejí všichni členové oddělení.
Blíže viz zde, v sekci Rozvrhy.

Dokončené projekty a vybrané významné publikace

KNIŽNÍ PUBLIKACE

• Bažant, Jan, Perseus & Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška, Praha: Academia 2017, 512 s. ISBN 978-80-200-2658-3.
• Čechvala, Jakub (ed.), Fragmenty řeckých tragiků v překladech a studiích Zdeňka K. Vysokého, Praha: Filosofia 2019, 367 s. ISBN 978-80-7007-593-7.
• Čechvala, Jakub – Poláčková, Eliška (eds.), Vymyšlená Ithaka: recepce antické mytologie v české kultuře, Praha: Filosofia 2018, 400 s. ISBN 978-80-7007-521-0.
• Čechvala, Jakub – Poláčková, Eliška (eds.), Ve stínu hellénského slunce: Obrazy antiky v moderní české kultuře. Praha: Filosofia 2016, 455 s. ISBN 978-80-7007-460-2.
• Poláčková, Eliška, Verbum caro factum est. Performativita bohemikální literatury 14. století pohledem divadelní vědy, Praha: Filosofia 2019, 472 s. ISBN 978-80-7007-575-3.

STUDIE

• Bažant, Jan, „The Legend of Knidia Today“, in: Eirene. Studia Graeca et Latina, 53, 2017, s. 77-110.
• Bažant, Jan, „The Allegory of Dynastic Succession on the Facade of the Prague Belvedere (1538-1550)“, in: Acta Universitatis Carolinae. Philologica, 2, 2017, s. 269-282.
• Bažant, Jan, „Classical Reception in the Czech Republic: An Introduction“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 115–120.
• Bažant, Jan, „The Classical Tradition and Nationalism: The Art and Architecture of Prague, 1860–1900“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 133–145.
• Čadková, Daniela, „Classical Antiquity in Czech Literature between the National Revival and the Avant‐Garde“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 121–132.
• Čadková, Daniela, „Theerův Faëthón a jeho inscenační tradice“, in: Divadelní revue, 29, č. 2, 2018, s. 7-30.
• Poláčková, Eliška - Weissar, T. „Translating Curculio for Stage“, in: G. Bandini - K. Pentericci (eds.), Personaggi in scena: il parasitus, Roma: Carocci 2019, s. 87-102. 
• Sarkissian, Alena, „The Case of the Oresteia: Classical Drama on the Czech Stage, 1889–2012“, in: Z. Martirosova Torlone – D. LaCourse Munteanu – D. Dutsch (eds.), A Handbook to Classical Reception in Eastern and Central Europe. Chichester: Wiley – Blackwell 2017, s. 146–158.
• Sarkissian, Alena, „Být hercem. Řečtí thespidové od 5. století před Kristem do nástupu helénismu“, in: Divadelní revue, 28, č. 1, 2017, s. 7-26.
• Sarkissian, Alena, „Ikona v pohybu: k Symeónově kritice náboženského divadla“, in: Divadelní revue, 29, č. 3, 2018, s. 43-61.