Novinky
Konkurz
Konkurzní řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů
ŘEDITEL GEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR, v. v. i.
Vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumných útvarů v oborech
• Geologie, strukturní geologie
• Petrologie, geochemie
• Geologie a geochemie životního prostředí
• Paleontologie
• Geofyzika a geomechanika
Ocenění pro Václava Cílka
S radostí oznamujeme, že náš kolega a bývalý ředitel Geologického ústavu Václav Cílek získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ocenění, které se uděluje za významnou propagaci a popularizaci vědy, předal v zastoupení předsedy Rady vicepremiér a místopředseda RVVI a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Tato událost proběhla 13. října 2020 při slavnostní leč komorní ceremonii v Hrzánském paláci za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Václavovi gratulujeme. Více o udělení ceny například zde.
Příspěvek k poznání geologické minulosti kůrovce
V tenké, nikdy netěžené slojce lignitu křídového stáří, která vychází na povrch na pláži při jihozápadním okraji ostrova Bornholm (Dánsko), byl nalezen zuhelnatělý a pyritem prosycený úlomek kmínku jehličnatého stromu. V šikmé prasklině ve dřevě, která se mohla otevřít například při vichřici, se dochovalo šest úzkých, přibližně vodorovných chodbiček vykousaných do obou stran praskliny. Chodbičky jsou propojeny jedním, přibližně přímým, hlavním tunelem. Z dnešní doby známe podobně tvarované chodbičky jako hnízdní struktury těch nejméně vítaných škůdců jehličnatých stromů pěstovaných v produkčních monokulturách (čeleď Scolytidae, česky kůrovcovití). Nález z Bornholmu poukazuje na to, že nejstarší kůrovcovití patrně obývali původně pouze náhodné praskliny ve dřevě a kůře a teprve během kenozoika se rozšířili jako původci lokálně katastrofických událostí ve vývoji porostů jehličnanů. Více v článku (Journal Ichnos).
Fosilní ryby ze severních Čech opět v hledáčku vědců
Moderní hlaváči (Gobioidei, Teleostei) jsou řazení do osmi čeledí, ačkoli existují také zástupci tohoto podřádu, které známe pouze z fosilního záznamu. Jednou z těchto vymizelých forem jsou malé rybky rodu Pirskenius, které byly původně řazeny do vlastní čeledi Pirskeniidae, případě do čeledi Eleotridae (hlavačkovití). Tyto ryby známe pouze z oligocenních uloženin severních Čech. Nový výzkum publikovaný v časopise Plos One, na kterém se podílel také T. Přikryl z našeho ústavu, věnoval pozornost tomuto oligocennímu rodu a srovnával jej s dalšími zástupci hlaváčů za pomoci moderních metod, včetně mikro-CT skenování. Výsledky detailní analýzy prozradily platnost samostatné čeledi Pirskeniidae, přičemž byly zpřesněny diagnózy rodu Pirskenius a čeledi Pirskeniidae. Výsledky fylogenetické analýzy naznačují, že čeleď Pirskeniidae je sesterskou skupinou kladu Thalasseleotridae + Gobiidae + Oxudercidae. V širším kontextu pak lze nahlížet na vniknutí hlaváčů do sladkovodního prostředí v období oligocénu jako na impulz, který vygeneroval nové formy, které vyhynuly krátce po jejich rozšíření.
Geologie Českosaského Švýcarska v knižní podobě
Na jaře letošního roku se završila dlouholetá práce autorského kolektivu, který se zabýval územím Českosaského Švýcarska. Výsledek má podobu publikace pod redakcí RNDr. Zuzany Vařilové, PhD. z Muzea města Ústí nad Labem. Při rozsahu 576 stran jde o nejrozsáhlejší dílo, které kdy bylo geologii této oblasti věnováno. Hlavními autory kapitol Geologie, Tektonika a Geomorfologie jsou pracovníci Geologického ústavu AV ČR. Křest knihy za účasti všech autorů proběhne 24. září v Ústí nad Labem.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc. (1925–2020)
20. srpna letošního roku proběhlo rozloučení s významným českým přírodovědcem světového formátu, dr. Vojenem Ložkem, emeritním zaměstnancem našeho ústavu. Byl mimořádným znalcem evropské přírody s těžištěm práce ve výzkumu čtvrtohor a především biologii měkkýšů. Vojen Ložek byl nejen vynikajícím a oceňovaným badatelem (například zlatá medaile Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání čtvrtohor nebo Cena ministra životního prostředí), ale také skvělým pedagogem a velmi vitálním člověkem, který miloval terénní práci a skvěle přednášel jak odborné, tak i populární veřejnosti. Pro mnohé studenty, spolupracovníky a následovníky je jeho odchod velikou ztrátou. Jeho dílo tu ale zůstává s námi. Čest jeho památce.
Datování zirkonů rozkrývá procesy tvorby oceánských desek
V časopise Earth Science Reviews byl publikován článek, který se věnuje datování zirkonů ve zvrásněných mořských sedimentech na okraji oceánských desek (tzv. akrečních klínech). Srovnáním údajů z různých lokalit byla zpřesněna interpretace zdrojových hornin pro tyto části oceánské kůry. Ve studii, která byla vytvořena v úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (J. Žák, J. Hajná) a kde spoluautory za náš ústav jsou M. Svojtka a L. Ackerman, je navržen nový koncept závislosti stáří zirkonů na vzdálenosti od zdrojových hornin. Článek významně přispívá k pochopení sedimentačních a tektonických procesů, které postihují oceánskou kůru během jejího vývoje.
Numerické modelování pomáhá geomorfologii
V časopise Geomorphology vychází článek, ve kterém se díky pokročilému numerickému modelování podařilo přesněji popsat vznik nedávno rozpoznané pískovcové formy - arkádových dutin, ale i úzce souvisejících skalních sloupků (tzv. skalních hodin). Obecně jde v tomto výzkumu o aplikaci zcela nového přístupu, který v krátké době přinesl značně překvapivé výsledky pro chápání zvětrávání granulárních hornin. Výzkum probíhá v úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a Moskevským Skolkovo Institutem Vědy a Technologií. Za náš ústav se jej v této konkrétní publikaci účastnil kolega Michal Filippi.
Nový ceník laboratoří
Byl vydán nový ceník laboratoří Geologického ústavu Akademie Věd ČR, v. v. i. Najdete ho zde.
Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace
Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř usazeniny, která byla po určitou dobu od úhynu obohacována mikrobiálními společenstvy z odolnějších (například vazivových) tkání. Vzorce projídání se u každé fosilní skupiny do značné míry opakují a lze z nich odvodit polohu a tvar některých měkkých tkání. Složité potravní strategie se objevují v geologické epoše velké radiace (rozrůznění) mnoha skupin organismů. V odborné literatuře je tato radiace označována zkratkou GOBE (Great Ordovician Biodiversification Event), jejíž hlavní část se odehrála před 465 až 460 miliony let. Článek.
Archiv novinek
Hledáte starší novinky? Navštivte archiv novinek starších než 1 rok.