Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (75 %) a policie ČR (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (19 %) a církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě výsledků voleb, soudů, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (tisk, neziskové organizace) či méně (internet, televize) převažuje nedůvěra. 

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

Tři čtvrtiny (75 %) českých občanů starších 15 let se v září 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.
O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny (57 %) českých občanů, což je nejvíce za celé sledované období, tj. od května letošního roku. Veřejnost se stále hodně obává i o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťují téměř tři čtvrtiny české populace (74 %, v tom 34 % rozhodně).

Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným baterii otázek týkajících se změn v jejich zaměstnání či podnikání v porovnání s obdobím do propuknutí epidemie COVID-19.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní.

Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat.

V zářijovém šetření CVVM položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. V roce 2017 byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.