Členové oddělení pro výzkum literární kultury (VLK) se zabývají sociologií literatury v českých zemích od osvícenství do současnosti, svá bádání zaměřují na jevy, které literárněvědná bohemistika dlouhou dobu pokládala za okrajové: zkoumají ekonomické a sociální kontexty literární komunikace, dějiny literárních institucí, historické proměny autorství, psaní, distribuce a čtení textů, populární žánry a média populárního oběhu. Nevycházejí přitom pouze z historického kánonu národní literatury, ale čerpají materiál z nejrůznějších oblastí literární komunikace, ať už jde o její jazykové varianty, o literaturu populární či třeba o literaturu publikovanou v periodickém tisku. Historicky oddělení pokrývá celé období moderní kultury od osvícenské transformace v 18. století do současnosti.
Oddělení, které bylo založeno 1. 1. 2003, zohledňuje mezinárodní diskusi o literárně-sociologických přístupech, snaží se reflektovat jejich přínos pro literárněvědnou bohemistiku a případně je zpřístupňovat v českém jazyce. Název oddělení odkazuje k polské literární vědě, čerpá však i z dalších badatelských škol z oblasti na pomezí literární historiografie, sociologie literatury, dějin knihy a historické antropologie (viz některé články členů oddělení: K historii pojmu literární kultura – zde; Literární život jako předmět literární historie (překlad studie P. Scherbera s úvodem Tomáše Pavlíčka) – zde „Co to znamená, když se řekne „literary culture“? – zde, O dějinách knihy, také v Nizozemí – zde, rozhovor s prof. Chartierem – zde).
V letech 2004 až 2008 oddělení pravidelně pořádalo každoroční říjnová sympozia, která vyústila do několika publikací věnovaných různým aspektům literárního života. V tomto počátečním období své existence se zaměřovalo mimo jiné na problematiku literatury v periodickém tisku, fungování literární komunikace v autoritativních či totalitních režimech či téma cenzury knihoven v době stalinismu.
V letech 2009–2015 stál v centru pozornosti velký týmový projekt Literární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. století, na jehož základě vyšly knihy Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře a dvousvazková kolektivní monografie V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře. 1749–2014 – viz facebooková stránka projektu a anglické resumé.
Na dokončený kolektivní projekt o dějinách cenzury členové oddělení navazují sérií prací, věnovaných mj. knižnímu trhu v Čechách mezi lety 1749 až 1848 (Claire Madl, Michael Wögerbauer, Petr Píša), cenzuře v době předbřeznové (Petr Píša), různým podobám strukturální regulace literatury v době socialistické diktatury (Petr Šámal) a historicko-bibliografickému a literárněhistorickému výzkumu beletrie publikované v periodickém tisku v 19. a 20. století (Pavel Janáček). Členové oddělení se budou nadále zabývat zejména literárními institucemi, médii a dějinami čtení a čtenářů v české kultuře 19. a 20. století.
Od roku 2007 Jiří Trávníček ve spolupráci s Národní knihovnou pravidelně provádí statistická šetření čtenářů a čtení v České republice, které vyvolávají značnou mediální pozornost a jsou součástí dvou mezinárodních výzkumných týmů – viz samostatná stránka projektu.
Od března 2018 se členové oddělení a přidružené zahraniční badatelé (Anežka Kuzmičová, Roar Lishaugen, Claire Madl, Petr Píša, Damiano Rebecchini, Jiří Trávníček, Michael Wögerbauer, projektový manažer Tomáš Suk) podílejí na evropském projektu READ-IT (Reading Europe Advanced Data Investigation Tool). Konsorcium pěti institucí ze Francie, Česka, Nizozemí a Velké Britanie získalo financování na roky 2018–2021 v rámci výzvy Digital Heritage Call programu JPI on Cultural Heritage.
Další těžiště zkoumání populární kultury tvoří studium obrázkového seriálu a komiksu. Vyústěním dlouhodobé spolupráce ÚČL a FF UP v Olomouci bylo založení společného Centra pro studia komiksu (2013). Člen oddělení VLK Pavel Kořínek vydal se svými kolegy velké Dějiny československého komiksu ve 20. století a teoreticky zaměřenou monografiii V panelech a bublinách. Pomocí putujících výstav a přednášek představují český komiks v Evropě a v Asií s těžištěm v Japonsku.
Oddělení je ve styku se špičkovými odborníky (např. Roger Chartier, Siegfried J. Schmidt, Jevgenij Dobrenko, Shafquat Towheed, Marek Nekula). Integrální součástí oddělení je skupina doktorských studentů, kteří se podílejí na kolektivních projektech a jejichž podněty dynamizují práci celého týmu. Pracovníci oddělení VLK se podílejí i na vysokoškolské výuce; vedou specializované kurzy a působí jako školitelé zejména na Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, na Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.
Členové oddělení:
PhDr. Blanka Hemelíková (emeritní člen oddělení)
doc. Dr. phil. Mirek Němec
Mag. Dr. Michael Wögerbauer (vedoucí oddělení)
PhDr. Aleš Zach (emeritní člen oddělení)
Současné projekty:
READ IT: Reading Europe Advanced Data Investigation Tool
Spoluřešitelé za ÚČL: Mag. Dr. Michael Wögerbauer (PI, WP4 leader), Mgr. Tomáš Suk (manažer projektu), Anežka Kuzmičková, Ph.D. (Stockholm University), Roar Lishaugen, Ph.D. (Oslo University), Claire Madl, Ph.D. (CEFRES Praha), Mgr. Petr Píša, Ph.D., Damiano Rebecchini, Ph.D. (Univ. of Milano), prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
Projekt READ-IT se zaměřuje na vývoj digitálního prostředí, jehož cílem je shromažďovat, popisovat, využívat, sdílet a popularizovat rozptýlené doklady o rozmanitých literárních a populárních čtenářských kulturách Evropy od 18. do 21. století. Takto propaguje přístup z pohledu "historie zespodu", od jednotlivého čtenáře k výzkumu čtení a čtenářských praxí. Má sloužit jak vědeckým účelům tak i běžným čtenářským komunitám, a poskytnout jim inovativní způsoby vyhledávání, prozkoumání, zachycování a užívání. Databáze READ-IT bude sémanticky obohacená, veřejně přístupná a trvale udržitelná. Bude zahrnovat široký korpus písemných, obrazových a multimediálních záznamů o setkávání člověka s textem, a to z různých jazykových oblastí Evropy. Zpřístupní a zhodnotí tak jedinečné, byť dosud mnohdy opomíjené kulturní dědictví, jakým čtenářská aktivita v Evropě bezesporu je. Databáze bude umožňovat všestranné využití ze strany vědců i běžných čtenářů. Těm bude také přizpůsobeno uživatelské rozhraní databáze.
Projekt READ-IT sdružuje informatiky a badatele humanitních a společenskovědních směrů a spadá do nejnovějších vývojových trendů v oblasti sémantického webu a oboru digitálních humanitních věd (digital humanities). Ke sběru dat bude využívat různých metod, od propojování již existujících souborů přes webcrawling až po práci v terénu. Účelem projektu je archiv evropského čtenářství nejenom zprostředkovat, ale i vybídnout širokou veřejnost k jeho spontánnímu obohacování a kritickému zkoumání. Uživatel si bude moci vytvořit profil s osobní sbírkou záznamů, včetně záznamů o vlastním čtení. Ústav pro českou literaturu AVČR zaštiťuje v rámci projektu READ-IT především moment uživatelského testování. Z plánovaných případových studií lze uvést například lexikografickou analýzu souboru vícejazyčných rukopisů a tištěných dokumentů z 18. až 20. století (v češtině, němčině, angličtině, francouzštině a italštině), uspořádání souboru záznamů o středoevropské literární výchově, analýzu dětských čtenářských výpovědí z hlediska sebeprožívání, či detekci záznamů o čtení zrakově postižených.
Projekt získal financování na roky 2018–2021 v rámci výzvy JPI on Cultural Heritage (Digital Heritage Call).
Budování národa čtenářů. Sítě, podniky a protagonisté knižního trhu v Čechách (1749–1848)
Cílem projektu je výzkum knižního trhu v Čechách mezi lety 1749 a 1848 jako pole, které je determinované vývojem intelektuálních proudů, ekonomickými podmínkami jejich rozšíření prostřednictvím tištěných médií, propustností politických hranic vůči novým myšlenkám i postupnou autonomizací na základě zemského i jazykového principu. Za použití prosopografické i topografické metody bude projekt zpracovávat dosud neprobádané archivní zdroje za účelem shromáždění informací o protagonistech knižního trhu a jejich systematické analýzy. Zkoumání tiskařů, nakladatelů, knihkupců a sítě jejich tuzemských i zahraničních kontaktů umožní studium struktury intelektuální výměny a komunikace v době, která byla klíčová pro vytvoření moderního veřejného prostoru. Výsledné dvě monografie budou analyzovat strategie užívané protagonisty knižního trhu, diferenciaci a strukturaci intelektuální výměny a zároveň budou usilovat o zproblematizování tradičního narativu o profesionálních aktérech knižního trhu a jejich roli při formování moderního národa.
Cílem projektu je publikovat německojazyčnou a českojazyčnou monografii. Německá monografie se bude skládat z analytické části a ze slovníku aktérů knižního trhu v letech 1749–1848. V české monografii budou analytickou část doplňovat případové studie osvětlující strukturální změny knižního trhu.
Projekt vede Claire Madl, spoluřešitelé jsou Petr Píša a Michael Wögerbauer.
Minulé projekty:
Literární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. století
Řešitel: Michael Wögerbauer
Cílem týmového projektu, kterého se účastnilo dvanáct autorů z oddělení pro výzkum literární kultury a přes třicet externích autorů, bylo zmapování role cenzury v české literární kultuře od konce 18. do konce 20. století. Metodologickým východiskem autorského týmu je literárně komunikační pojetí cenzury, obohacené o fenomény decentralizace, rozptýlení a vyjednávání, objevené poststrukturalistickým bádáním o cenzuře. Hlavním výstupem projektu je rukopis knihy přibližující cenzuru české literatury ve dvou oddělených pásmech periodizovaných podle proměn cenzurního řádu. Rámcové pásmo je věnováno stručnému popisu cenzury jako byrokratické instituce: cenzurního řádu, tj. právních, kulturních a estetických norem řídících cenzuru, organizací vykonávajících cenzuru a cenzurní praxe. Druhé, rozsáhlejší pásmo tvoří případové studie analyzující modelové případy cenzurních zásahů, dokumentující jejich efekty v oblasti tvorby i recepce, postihující typické situace či strategie účastníků cenzurního procesu. Studie prohlubují a dynamizují obraz jednotlivých period literární cenzury a otevírají cenzuru jako teoretický i literárněhistorický problém. Jejich témata jsou v rámci celku knihy volena tak, aby ukazovala různé aspekty sledovaného vymezení cenzury, jejího místa v procesu cirkulace forem, hodnot a významů. Výchozí informace o metodologickém konceptu knihy ke stažení zde (anglicky) a zde (česky). Ukázky z přípravných studií ke knize publikoval měsíčník Dějiny a současnost č. 9/2011 (viz zde, zde, zde a zde)
Pražská léta estetika A. G. Meißnera. Edice neznámých zápisků a korespondence s úvodní studií o jeho roli v českém literárním životě.
Řešitel: Michael Wögerbauer (standardní projekt GA ČR)
Na rozdíl od „obrozenců“ ve vlastním slova smyslu byla jejich univerzitním učitelům dosud věnována poměrně malá pozornost. Až v posledních 15 letech tak vzniklo několik zásadních studií o Augustu Gottliebu Meißnerovi (1751–1807), významnému pražskému profesorovi estetiky (1785–1805). I když byl Meißner původně spíše básníkem, nebylo jeho působení v pražském literárním, mimouniverzitním prostředí v průběhu minulého století téměř vůbec zkoumáno. Cílem projektu je napravit tento nedostatek na základě nově nalezených pramenů – zcela neznámých Meißnerových pražských zápisníků z let 1791 až 1804, které nedávno objevil profesor Tomáš Hlobil, a Meißnerovy korespondence z celého období jeho pražského působení (1785–1804) z archivů v ČR, Německu, Rakousku a Nizozemí. Na základě tohoto nového materiálu vznikne větší stať, jež se bude zabývat vlivem Meißnera – spisovatele a vydavatele časopisu Apollo, ale i knihkupce – na pražskou literární a intelektuální kulturu konce 18. století, jakož i tím, jak saský spisovatel vnímal zdejší kulturní poměry. Stať poslouží jako úvod k prvé edici zápisníku a korespondence. Bude navíc vybavena poznámkovým aparátem, který by zpřístupnil text badatelům a dnešním čtenářům. Studie bude publikována v českém a německém jazyce, zatímco editovaný německojazyčný materiál má být zpřístupněn českými regesty a obšírným jmenným a místním rejstříkem.
Českojazyčný periodický tisk v letech 1830–1850 z perspektivy literární komunikace a beletristické produkce
Řešitelka: Lenka Kusáková
Bádání o periodickém tisku uveřejňujícím krásnou literaturu a literární publicistiku je tradiční součástí literární historie. Pro 1. polovinu 19. století dnes máme k dispozici soupisy českých a moravských časopisů a řadu analýz jednotlivých titulů (vedle studií zejména pozitivisticky zaměřených badatelů se časopisům a jejich pozici v kontextu dobové literatury naposledy věnoval Lexikon české literatury). Dokončovaný projekt (knižní monografie bude odevzdána do tisku v roce 2008) usiluje o jiný pohled na beletristické časopisy. Jejím záměrem je postihnout beletristický periodický tisk v určité době a na určitém místě jako „síť“ paralelně existujících různě koncipovaných časopiseckých titulů, vytvářející spolu s přispěvateli a čtenáři složitou literárněkomunikační situaci, která umožňuje publikovat a recipovat poezii, prózu a myšlení o literatuře, zároveň jim ale – jakožto specifický prostor – staví omezení (prostorové, tematické, žánrové, funkční, ideové). Práce se významně opírá o dobovou reflexi časopisecké sítě a její problematiky a využívá statistických metod (tabulky, přehledy, grafy). Je členěna do dvou kapitol. První – „Beletristické časopisy jako komunikační situace“ – představuje proměny beletristické časopisecké sítě v letech 1830–1850 z pohledu její vertikální a horizontální diferenciace, zabývá se právními, ekonomickými a ideologickými podmínkami doprovázejícími vydávání českojazyčných časopisů, sleduje redakční (resp. nakladatelské) strategie zaměřené na publikování a recepci beletrie a myšlení o literatuře (časopis povzbuzuje spisovatelskou produkci a supluje dosud neexistující instituce literárního provozu, jako je veřejná literární soutěž, literární spolek ad.) a všímá si profilace přispěvatelské a čtenářské základny beletristického periodického tisku. Druhá kapitola – „Beletrie v prostoru časopisu“ – představuje samotnou literární produkci, ukazuje na omezení daná specifickým publikačním prostorem (rozsah, umístění, písmo, konkurence poezie a prózy ad.), zabývá se funkcemi časopisecké beletristiky (estetickou, rekreační, výchovnou a vzdělávací), tematikou, žánry, problematikou původnosti, překladovosti a anonymního autorství. Přílohou monografie bude úplný soupis periodického tisku z let 1830–1850 se základními údaji (titul, podtitul, místo a čas vydání, periodicita, přílohy, nakladatel, redakce, stručná charakteristika tematického a ideového zaměření). Hlavním výstupem je kniha Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830–1850).
Svět literárního seriálu. 1 – Obrázkové týdeníky, humoristické a zábavné časopisy a časopisy pro dospívající mládež 1920–1950
Řešitelé: P. Janáček, M. Jareš, B. Hemelíková a kol. (standardní grant GA ČR)
Základem připravované historicko-bibliografické příručky, která svým pojetím navazuje na komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století Svět rodokapsu, je komentovaný bibliografický popis cca 1600 serializovaných próz z 30 obrázkových týdeníků moderního typu, jejichž prvním představitelem se v českém prostředí stal roku 1920 Pražský ilustrovaný zpravodaj (vyd. Melantrich), a z časopisů jim podobných. Horní hranice časového intervalu byla zvolena podle data transformace a začlenění posledních „předúnorových“ obrázkových týdeníků do socialistické kultury budovatelského období. Masově čtené a dlouhodobě vycházející obrázkové týdeníky, které ve sledovaném období představovaly stěžejní tribunu literárního seriálu, jsou do příručky zahrnuty všechny (PIZ, ženské týdeníky: List paní a dívek, Pražanka, Hvězda, Eva, dále Pestrý týden, Ahoj, poválečný Květen, Beseda aj.). Méně významné a mimopražské tituly byly zpracovány ve výběru, který reprezentuje kulturní, ideologickou a čtenářskou diferenciaci příslušné oblasti kulturní komunikace (např. časopis pro komunistické ženy Rozsevačka x časopis Katolická žena). K nim jsou ve výběru přiřazeny některé časopisy humoristické a pro mládež – takové, které měly k modernímu obrázkovému týdeníku svým vzhledem a zaměřením blízko (např. Mladý hlasatel, Vpřed aj.). Soupisy seriálů jsou ve shodě s modelem vytyčeným v předchozí publikaci autorů Svět rodokapsu (Karolinum 2003) členěny do kapitol věnovaných jednotlivým časopiseckým titulům. Úvodní text k příručce definuje moderní obrázkový týdeník jako určitý historický žánr tištěného časopiseckého média, nastiňuje jeho uplatnění v české kultuře, různé dobové metody serializace prózy a základní tvarové a komunikační charakteristiky publikovaných seriálů (např. dobovou praxi střídání dlouhých [půlroční až roční trvání], standardních [čtvrtročních] a doplňkových [měsíčních] seriálů); přináší také vysvětlivky ke koncepci soupisů a k bibliografickému záznamu. Soupis je dokončován k publikaci.
K literárnímu životu druhé republiky (1938–1939)
Spoluřešitel: Tomáš Pavlíček, hlavní řešitel: Jaroslav Med (standardní grant GA ČR)
Projekt má tři plánované výstupy: 1) Soubor studií Jaroslava Meda věnovaný proměnám českého literárního života od dob první republiky do pomnichovského období. Zachycuje diferenciaci literární scény v souvislosti s ideovými koncepty klíčových osobností (F. Halas, V. Vančura, K. Čapek, J. Durych, J. Knap a další) a významné polemiky, jež tento proces provázely. Knižní vydání v létě 2010 v nakladatelství Academia. 2) Druhý soubor studií (autor Tomáš Pavlíček) zkoumá otázky legislativních norem ovlivňujících produkci a distribuci literárních textů (cenzura), a problematiku institucí literárního života (zaměřuje se zejména na vývoj dvou institucí – Obce československých spisovatelů a Národní kulturní rady). V podobě disertace obhájeno 2009 na katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK. Knižní verze textu se připravuje. 3) Výstupem je rozsáhlá antologie textů k literárnímu životu druhé republiky nazvaná Na rozcestí. V této antologii byly shromážděny významnější příspěvky spisovatelů patřících k různě světonázorově, esteticky i politicky profilovaným seskupením. Sestavení antologie předcházelo studium a excerpce veškerých významnějších kulturních periodik (jednalo se o 32 literárních a kulturních revuí a nakladatelských listů, např. Akord, Brázda, Fronta, Index, Kritický měsíčník, Literární noviny, Lumír, Přítomnost, Řád, Tak či Zvon) vydávaných v letech 1938–1939. Text antologie (rozsah 690 stran) je v současné době redakčně dokončován.
Internetový slovník českých nakladatelství (1849–1949)
Řešitel: Aleš Zach (emeritní člen Oddělení pro výzkum literární kultury)
Časový záběr slovníku (ukázka v České literatuře 55, 2007, č. 4, slovník je postupně zveřejňován na adrese www.slovnik-nakladatelstvi.cz) je prozatím vymezen roky 1849–1949. Úplný heslář slovníku (okolo 1000 hesel) zahrnuje profesionální nakladatelství, knihkupectví a tiskárny s nakladatelskou produkcí i subjekty, které nakladatelsky působily mimo živnostenské struktury zpravidla pod souhrnným dobovým označením „soukromá nakladatelství“. Do slovníku tedy vstupují nakládající subjekty s převažující jazykově českou knižní produkcí, které působily v českých zemích nebo v cizině a své působení zahájily nejdříve v roce 1849 a ukončily nejpozději v roce 1949. Vzhledem k zanedbatelnému zastoupení nakladatelství v českých oborových příručkách slovníkového charakteru se ISČN soustředí především na zpracování hesel těch nakladatelských aktivit, o nichž existuje jen minimum veřejně přístupných informací. Zcela stranou budou prozatím ponechána všechna nakladatelství, jejichž hesla byla zařazena do Lexikonu české literatury.
Vyjednávání pod dohledem. Praktiky a strategie kontroly literatury v období stalinismu
Řešitel: Petr Šámal (postdoktorský grant GA ČR)
Úkolem projektu je popis, analýza a dokumentace mechanismů a praktik, jež ovlivňovaly procesy produkce a recepce literárních děl v období stalinismu a jsou charakteristické pro fungování literatury v rámci totalitního režimu. V rámci řešení projektu vznikne knižní edice soupisů zakázaných knih, na jejichž podkladě probíhala v letech 1948–1953 cenzura knihoven, a rukopis komponovaného souboru studií, analyzujících situace, praktiky a strategie, jež byly příznačné pro jednání účastníků literární komunikace v počátečním období komunistického režimu v Československu (spisovatelů, nakladatelských redaktorů, funkcionářů Svazu československých spisovatelů). Hlavní výstupem grantového projektu je kniha Soustružníci lidských duší: Lidové knihovny a jejich cenzura v padesátých letech 20. století, 2009.
Středoevropský román
Řešitel: Jiří Trávníček (standardní projekt GA ČR)
Cílem projektu je připravit antologii textu k tématu Střední Evropy, která by zahrnovala nejpodstatnější texty, a to jak z hlediska tematické šíře, tak vývoje, kterým diskuse o Střední Evropě prošla (rozdělení na dvě části: texty politologicko-historické a kulturologicko-literárněvědné). K tomu napsat komentář. Paralelně připravit přibližně tři analytické studie na téma středoevropského románu, které by představovaly přípravnou fázi širší práce na dané téma. Ta by měla/mohla být završena knižní monografií za tři čtyři roky po ukončení grantu. Hlavním výstupem grantového projektu je knihaV kleštích dějin: střední Evropa jako pojem a problém. Brno: Host, 2009.
Kapitoly z literární kultury 50. let (juniorský grant GA AV ČR)
Řešitel: Petr Šámal (juniorský grant GA AV ČR)
Výstupem projektu, který autor zároveň obhájil na FF UK jako doktorskou disertaci, je soubor čtyř literárněvědných studií věnovaných charakteristickým rysům nově vznikajícího systému literární komunikace. Studie byly publikovány časopisecky nebo ve sbornících. Cílem úvodní, teoreticky zaměřené studie (K historii pojmu literární kultura - otištěno v České literatuře 53, č. 4, s. 541–555) bylo zpřesnění metodologických východisek, z nichž vycházejí analytické sondy představující hlavní výstup grantového projektu. Společným rysem těchto literárněhistorických studií bylo zaměření na „obsahovou“ stránku nového kulturního modelu. Nejdříve řešitel upřel pozornost k tématu, jež má v rámci české kultury výsadní postavení – totiž k dobové variantě debat o „české otázce“. Studie „Česká otázka“ ve světle stalinismu (otištěna v Soudobých dějinách 12, 2005, č. 1, s. 45–61) analyzuje publicistické a odborné texty Karla Kosíka, které napsal na přelomu čtyřicátých a padesátých let a v nichž se věnoval české radikální demokracii. Studie Strážci oddaní a nadšení (ve výtahu publikováno v Dějinách a současnosti 29, 2007, č. 6, s. 24–29) sleduje proměny poúnorového knihovnictví, detailně popisuje proces cenzury knižních fondů a přibližuje knihovnické snahy o řízení četby. Studie Beletrie, ženský komunistický tisk a problémy kontinuity (otištěn ve sborníku z prvního sympozia oddělení VLK Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století, eds. Michal Jareš, Pavel Janáček a Petr Šámal, Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2005, s. 145–169) je sondou do historie ženského komunistického tisku, jeho jádrem je srovnání tří fází existence časopisu Rozsevačka (1926–1929; 1930–1933; 1952–1954), jež se vyznačovaly vyhraněnou redakční koncepcí. V závěru studie poukazujeme na souvislost poúnorové literární kultury (užíváme termínu budovatelská literární kultura) s tzv. druhou vlnou proletářské literatury z počátku třicátých let 20. století. Jako hlavní argument vyzdvihujeme skutečnost, že se na přelomu čtyřicátých a padesátých let prosadila extrémní varianta instrumentálního postoje k literatuře, jež měla mnoho společného s někdejšími koncepcemi RAPPu.
Lenka Kusáková: Krásná próza raného obrození (v českých časopisech, almanaších a beletristických přílohách novin z let 1786–1830). Díl 1: Studie, Díl 2: Antologie (Praha: Karolinum, 2003)
Publikace Krásná próza raného obrození představuje počátky novočeské beletristiky prizmatem dobové časopisecké produkce. Periodika (cca 30 titulů) byla pro výzkum krásné prózy poprvé systematicky excerpována a zkoumána. Těžiště práce spočívá v genologické charakteristice materiálu. V kapitolách věnovaných povídce (sentimentální, pseudohistorická, humoristická, dobrodružná, výchovná, s tématem strašidel a zmrtvýchvstání) a široké škále drobných žánrů beletristických (pohádka, pověst, idyla, sen, satira, hádanka, anekdota), didaktických (podobenství, bajka, sentence, paramýtie, rozmlouvání, rozjímání ad.) a publicistických (črta, cestopis) je podána charakteristika jejich základních vývojových strukturních znaků. Specifický charakter časopiseckého pramene umožnil sledovat krásnou prózu z hlediska její sociální stratifikace (próza pro venkovský a městský lid, pro měšťanstvo, pro vlasteneckou inteligenci) a stanovit historickou podobu jejích literárních funkcí: estetické (střetání principů klasicistické a preromantické estetiky a poetiky), zábavné (významný vliv zkonvencionalizované evropské sentimentální povídky: Florian, Marmontel, Lafontaine, Velde aj.) a výchovné (osvícenství, rakouský josefinismus, restrikce v době Francouzské revoluce a napoleonských válek). Připojená antologie představuje jednotlivé žánrové formy – celými texty (60 titulů).
Pavel Janáček, Michal Jareš: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (Praha: Karolinum, 2003)
Doplňky a opravy ke knize ke stažení zde.
Bibliograficko-historická příručka Svět rodokapsu zpřístupňuje pro současné uvažování o dějinách české literární kultury 2028 svazků, jež v letech 1935–1951 vyšly ve všech 13 tehdy existujících sešitových románových edicích (Rodokaps, Rozruch, Weekend, Krásný román, Moderní romány, Čtení pro ženy, Dobré čtení, Divoký západ, Večery pod lampou, Besedy Hvězdy, Románové novinky, Oddech po práci, Večery). Kompletní soupisy titulních románů z těchto edic jsou v příručce doplněny výběrovou bibliografií literární a kulturní publicistiky, drobné prózy a dalších žurnalistických nebo beletristických rubrik, které na stránkách rodokapsových edic vycházely. Připojený rejstřík uvádí v cca 500 stručných heslech základní fakta o životě nebo práci českých i zahraničních zvláště amerických, německých, anglických a francouzských spisovatelů, kteří byli v sešitových edicích publikováni. Publikaci uvádí studie, která charakterizuje publikační typ románových sešitů, zařazuje je do kontextu literární komunikace a obecně kulturního vývoje, popisuje sociální a kulturní zázemí autorů sešitové románové četby. Románová periodika znamenala v českém kulturním prostředí 30. let důležitou mediální inovaci. Navazovala na podobné podniky americké (tzv. pulp magazines) a západoevropské, těsně koexistovala s obdobnými podniky pražských německých vydavatelů. Sešitové edice tvořily průsečík české populární kultury, kromě literatury zasahovaly do oblasti filmu, divadla, vizuální kultury, zrcadlily obecně společenské a politické proměny. Bibliograficky nebyly sešitové edice nikdy analyticky podchyceny. Vinou řady cenzurních kampaní, které vyvrcholily sběrem a likvidací rodokapsů v prvních letech po únoru 1948, se sešitové románové edice neuchovaly v úplnosti v žádné z českých knihoven. Jejich obraz byl nyní rekonstruován s pomocí soukromých sběratelů zábavné četby. Příručka se snaží otevřít sešitové edice jako pramenný materiál pro odborné zájemce o dějiny české populární kultury, srovnávací kulturní studia, dějiny každodennosti a mentalit, literární historiografii, historiky filmu anebo kultury vizuální.
Pavel Janáček: Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení 1938–1951 (Brno: Host, 2004)
Monografie se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře (19. a 20. století), jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literární komunikace formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost přitom věnuje období 1938–1951. V tomto období se – proti tendencím bezprostředně předcházející prvorepublikové éry – prosadilo konzervativní pojetí národní literatury, vyhrazující veškerý literární prostor pro beletrii sledující horizont uměleckých hodnot. V apokalypticky laděné veřejné diskusi, spadající do období druhé republiky (1938–1939) a do první etapy Protektorátu Čechy a Morava (1939–1942), převážil názor o škodlivosti populární četby z hlediska jednotlivého vnímatele i z hlediska celé národní kultury a byla rozpracována idea její soustavné cenzurní kontroly. Od roku 1945 začalo být toto pojetí všestranně vymáháno a stávající populární literatura cenzurně potlačována. Tématem práce je problematizující recepce populární literatury jako jedné ze základních složek literární kultury, historický oblouk této recepce, „příběh“ vztahu české literární kultury k populární literatuře, který vyvrcholil v konstrukci tzv. socialistické literatury na počátku padesátých let. Socialistická literatura, jíž se v monografii myslí literatura období 1948–1989 se všemi jejími programními a institucionálními zvláštnostmi, vznikala právě také redukcí literární kultury, jak se utvářela po staletí, kombinací a syntézou obou jejích stěžejních složek, do té doby navzdory všem průnikům disparátních. Redukce je v monografii konceptualizována jako operace vyloučení, syntéza či kombinace jako operace nahrazení. Průběhu dvojjediné operace vyloučení/nahrazení v kritické době před polovinou 20. století jsou věnovány historické kapitoly monografie. Materiálovým částem je v monografii předeslána úvodní historicko-teoretická část. Upřesňuje vlastní pojetí cenzury jako instituce uskutečňující oficiální, vládnoucími kulturními elitami prosazovanou hranici literárního prostoru; hlásí se k pojetí literárního prostoru jako horizontálně a vertikálně diferencované struktury, známé ze zakladatelských prací autorů Pražské školy. Naznačuje také, kde se projekt operace vyloučení/nahrazení vzal, kdy, z čeho a jak se formoval, než se jej chopila kulturní politika druhé republiky, protektorátu, pokvětnového a poúnorového režimu. Kořeny této masivní operace na celku literárního prostoru přitom úvodní kapitola nalézá nesrovnatelně hlouběji. Spatřuje v ní vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české. Konstatuje také, že pokus o její uskutečnění znamenal stejně tak popření jedné určující tendence moderní literární kultury jako vyústění její určující tendence další.
Říjnová sympozia oddělení VLK (2004–2008)
Oddělení pro výzkum literární kultury pravidelně v polovině října v letech 2004–2008 pořádalo v prostorách ÚČL dvoudenní sympozium:
- Čtenář a čtenářství v české kultuře 19. a 20. století, 15.–16. října 2008. Vybrané příspěvky postupně publikovány v časopisech Čtenář a Česká literatura (propozice, výstup).
- Autor a peníze. Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století, 17.–18. října 2007. Přepracované příspěvky výběrově publikovány v knize „O slušnou odměnu bude pečováno...“, vydané v roce 2009 ÚČL AV ČR (propozice, program, výstup, ohlasy zde a zde).
- Literatura socialistického realismu: východiska, struktury a kontexty totalitního umění, Praha 11.–12. října 2006, uspořádáno ve spolupráci s Ústavem slovenské literatury SAV. Stejnojmenný výběrový sborník vyšel knižně a zároveň v elektronické Edici E, vydávané v ÚČL AV ČR (propozice, program, výstup, zprávy a recenze).
- Literární život v neuralgických obdobích českých dějin 19. a 20. století, Praha 13.–14. října 2005. Blok vybraných příspěvků, edičně připravený T. Pavlíčkem, vyšel v roce 2006 ve sborníku Literární archiv č. 38 – Spisovatelé, společnost a noviny v proměnách doby (propozice, program, výstup, zprávy a recenze).
- Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století, Praha 13.–14. října 2004. Stejnojmenný výběrový sborník, edičně připravený M. Jarešem, P. Šámalem a P. Janáčkem, vyšel v roce 2005 v ústavní Edici K (propozice, program, výstup, zprávy a recenze zde, zde, zde).
