ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK

Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní spolupráce České literární bibliografie (ČLB) označit jako důležitý mezník. Od tohoto okamžiku ČLB získala stěžejní partnery pro svou činnost ve dvou pracovištích působících při sesterském Ústavu pro výzkum literatury (Instytut Badań Literackich) Polské akademie věd (dále jako IBL). Jmenovitě jde o poznaňské Oddělení současné bibliografie (Pracownia Bibliografii Bieżącej), které zpracovává Polskou literární bibliografii (Polska bibliografia literacka) a funguje jako součást zastřešujícího Centra pro digital humanities (Centrum Humanistyki Cyfrowej) se sídlem ve Varšavě, které je druhým z partnerů.
Užší spolupráce s IBL byla v tomto roce zahájena v oblasti výzkumu polského a českého disentu, což se zřetelně odrazilo v přípravách společného projektu OppORNIC: Opposition Online Registry: New Interpretations of Cultural Dissent pro program Horizon 2020 (v rámci výzvy: Cultural Opposition in the Former Socialist Countries). Na přípravě přihlášky se podíleli badatelé z několika evropských zemí včetně těch z ÚČL, konkrétně Michal Přibáň, Tomáš Glanc, Petra Loučová, Eduard Burget a Vojtěch Malínek. Přestože projekt v soutěži těsně neuspěl, zúčastnění pokračovali v pokusech o vytvoření zastřešující platformy pro vědeckou debatu o neoficiální kultuře ve státech bývalého východního bloku, jíž se posléze stal projekt NEP4DISSENT, podpořený v rámci programu COST. Částečně byla také otevřena diskuze o spolupráci v oblasti základního výzkumu i zpracování bibliografických dat, která pokračovala během pracovního setkání delegací obou stran v Praze v prosinci 2015 (polskou stranu zastupovali Teresa Dobrzyńská, Katarzyna Chmielewská, Jerzy Kandziora, Maciej Maryl a Piotr Wciślik).
K dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce rozhodujícím způsobem přispěl mobilitní projekt „Future of Polish and Czech Literary Bibliography: Towards integration and exploitation in comparative research“, jehož řešiteli byli Vojtěch Malínek a Piotr Wciślik. Projekt byl podpořen v letech 2017−2019 českou a polskou akademií věd. Jeho stěžejním cílem bylo zintenzivnění odborné diskuze mezi oběma pracovišti prostřednictvím pravidelných každoročních týdenních pobytů pracovních týmů obou institucí na sesterských pracovištích.

Složení řešitelského týmu ÚČL kombinovalo mladší i zkušenější badatele zaměřené na výzkum problematiky literárního samizdatu, literární bibliografii, popř. výzkum čtenářství. Tým fungoval ve složení Magdalena Fottová, Anna Gnotová, Marta Kellerová-Kordíková, Petra Loučová, Vojtěch Malínek, Alena Přibáňová, Gabriela Romanová a Jiří Trávníček. Jeho členem pak byl i Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Tým IBL PAN tvořili Paulina Czwordon- Lisová, Jerzy Kandziora, Beata Koperová, Maciej Maryl, Cezary Rosiński, Tomasz Umerle a Piotr Wciślik.
Výměnné pobyty byly využity nejen k prezentaci aktuálních aktivit a projektů badatelů obou pracovišť, ale též k návštěvě dalších relevantních institucí. Badatelé z IBL takto navštívili mj. knihovnu Libri Prohibiti, Československé dokumentační středisko či Institut umění — Divadelní ústav, badatelé z ÚČL se zase seznámili s chodem Střediska výzkumu literatury a nezávislé kultury (Pracownia Badań Literatury i Kultury Niezależnej) na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani a varšavského Muzea tisku (Muzeum Drukarstwa) a Muzea každodennosti v PLR (Muzeum życia w PRL). Oba týmy se dle možností zúčastnily i relevantních odborných akcí — mj. workshopu k problematice open access pořádaného společností CrossRef (Varšava 2017) či mezinárodní konference o šedé literatuře (Praha 2018).
Pokud jde o rozvoj výzkumu literárního samizdatu, musíme vyzdvihnout zejména paralelně probíhající řešení již zmiňovaného projektu NEP-4DISSENT, koordinovaného Piotrem Wciślikem a Maciejem Marylem z IBL, v jehož rámci byla vytvořena rozsáhlá kooperační síť badatelů z nejrůznějších evropských zemí. Členové obou badatelských týmů se v rámci mobilitního projektu společně věnovali mj. přípravě databáze ohlasu polské opoziční kultury v českém prostředí (Anna Gnotová, Cezary Rosiński, Gabriela Romanová, Piotr Wciślik), která byla představena v rámci letní školy NEP4DISSENT v červenci 2019 v Budapešti. Polským badatelům byla s úspěchem prezentována encyklopedie Český literární samizdat, připravená badateli z lexikografického oddělení ÚČL. Cenné podněty pak zapojení badatelé získali díky možnosti konzultovat s prof. Jerzym Kandziorou, autorem knižní bibliografie polského tzv. drugiego obiegu.
V průběhu řešení projektu byla jako nový společný okruh zájmu identifikována problematika zpracování bibliografie literárního internetu, jíž se obě pracoviště souběžně věnovala v rámci specializovaných grantových projektů. Vzájemná výměna zkušeností v této oblasti vyústila v přípravu společných konferenčních vystoupení a návazných odborných textů, na nichž se společně podíleli badatelé obou pracovišť. Výsledky této spolupráce byly prezentovány nejprve formou společného vystoupení Vojtěcha Malínka a Tomasze Umerleho na konferenci DocuMedia Revolution v Turíně v říjnu 2018. Tištěná forma jejich konferenčního příspěvku — s původním titulem „What (not) to document?“ je otištěna v tomto čísle České literatury. Pavla Hartmanová a Paulina Czwordon-Lisová pak připravily příspěvek „The Reflection of Literary Activities in Digital Space“ přednesený na konferenci 11th Conference on Grey Literature and Repositories v Národní technické knihovně v Praze. Písemná varianta příspěvku byla následně otištěna ve speciálním čísle časopisu Grey Journal.
Těžiště spolupráce obou pracovišť ale jednoznačně spočívalo v oblasti zpracování literárněvědných bibliografií a kvantitativního výzkumu bibliografických dat postupy digital humanities. Možnosti takto orientovaného výzkumu ukázala mj. přednáška Macieje Maryla „Literary Transition in Poland Viewed Through Bibliographical Data (1989−2000)“, přednesená na půdě ÚČL v říjnu 2018 v rámci Literárněvědného fóra. Teoretické aspekty možnosti kvantitativního výzkumu představili Vojtěch Malínek, Tomasz Umerle a Piotr Wciślik formou příspěvku s názvem „From a Reference Book to Research Data: Literary Bibliographies as Sources for the Data-driven Research“, předneseného v červnu 2019 během prestižní konference DH2019 v nizozemském Utrechtu.
Datový specialista IBL Cezary Rosiński strávil v letech 2018 a 2019 jako držitel Stipendia Zdeňka Pešata dva měsíční výměnné pobyty v Praze, v jejichž rámci mj. připravil skript pro transformaci dat z formátu MARC21 do strojově čitelné tabulky (2018) a návazně skript pro konverzi dat PBL ze stávajícího proprietárního formátu právě do MARC21 (2019). Momentálně pokračují práce na další integraci databázových zdrojů obou institucí. Výsledkem by měl být portál Literarybibliography.eu, v jehož rámci budou z jednoho rozhraní společně prezentována data obou národních literárněvědných bibliografií. IT infrastruktura (discovery systém Vu- Find) je zajišťována ÚČL, obě pracoviště pak spolupracují na harmonizaci svých dat a unifikaci přístupových tezaurů na základě mezinárodně užívaných systémů perzistentních identifikátorů (VIAF, Library of Congress Subject Headings atp.). Představení společného rozhraní a spuštění jeho betaverze je plánováno na přelom let 2020/2021. Ve výhledu je pak možnost zapojení dalších národních bibliografií pro literární vědu, jednání v tomto směru byla vedena s kolegy z Maďarska a Slovenska.
Nejvýznamnějším výsledkem spolupráce ČLB a IBL je pak bezesporu ustavení Bibliographical Data Working Group v rámci konsorcia DARIAH- -ERIC, jejíž vznik v závěru roku 2018 společně iniciovali T. Umerle (PBL) a V. Malínek (ČLB). K oficiálnímu schválení ze strany vedení DARIAH došlo v září 2019. Prvotním cílem skupiny je vytvořit na evropské úrovni platformu pro vzájemnou diskuzi mezi zpracovateli bibliografických dat, datovými výzkumníky, IT vývojáři a dalšími osobami a institucemi zaobírajícími se bibliografickou problematikou. V současnosti pracovní skupina čítá asi 30 badatelů z 15 různých zemí (více https://www.dariah. eu/activities/working-groups/bibliographical- data-bibliodata/) a pracuje na přípravě tzv. Bibliographical Data Landscape Analysis Report. Výchozí verze zprávy byla připravena během třídenního pracovního zasedání členů skupiny, které v Praze v únoru 2020 hostila ČLB. Vlivem nástupu epidemiologické krize se práce následně přesunuly do online podoby, avšak i přes tyto komplikace by text měl být finalizován do konce roku 2020.
Výsledky vzájemné spolupráce rozvinuté zejména díky úspěšné realizaci zmiňovaného mobilitního projektu zdařile sumarizoval závěrečný projektový workshop, uspořádaný na půdě Ústavu pro českou literaturu 17. října 2019, v jehož rámci zaznělo celkem 8 příspěvků shrnujících dosavadní společné aktivity a prezentujících výsledky projektu spolu s plány další spolupráce (detailní program viz https://ucl.cas.cz/images/CLB- -PBL_workshop.pdf). Přitom pevně věříme, že kooperace obou pracovišť se bude úspěšně rozvíjet i v současné době, kdy jsou možnosti osobních kontaktů mezi zahraničními pracovišti relativně omezené. Intenzita vzájemné online komunikace během roku 2020 přitom svědčí o tom, že ani časy koronavirové existující česko- polskou spolupráci nijak dramaticky neomezí.

Vyšlo v české literatuře 4/2020.