Seznam publikací
Hledat publikace podle kritérií
Anebo publikace prohledejte fulltextově
The aim of this article is to investigate the factors that influence the size of activity spaces of homeless men and women in cities. Vulnerable population groups such as the homeless face the risk of mobility challenges that can exacerbate their social exclusion even more through mobility-driven spatial exclusion. The extent of an individual’'s activity space is a key precondition for the daily coping strategies and life opportunities of homeless people.
This study investigates socioeconomic peripherality in Hungary and Czechia. Despite the current attention devoted to peripheries in post-communist societies, the authors argue that there is a lack of data-driven international comparisons of the socio-spatial outcomes of peripheralisation processes.
Text se zaměřuje na alternativní životní styly a subkultury v Česku definované jinak než vztahem k hudbě a mládeži a využívá při tom koncept subkultury kulturních kreativců (Ray, Anderson, 2000), který souvisí s konvergencí sociálních hnutí a kontrakultur od 60. let minulého století.
Kniha osmi autorek a autorů se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zkoumá postavení obyvatel venkovských periferií na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, jestli děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získání kvalitního vzdělání jako ostatní.
The aim of this article is to investigate the factors that influence the size of activity spaces of homeless men and women in cities. Vulnerable population groups such as the homeless face the risk of mobility challenges that can exacerbate their social exclusion even more through mobility-driven spatial exclusion. The extent of an individual’s activity space is a key precondition for the daily coping strategies and life opportunities of homeless people.
Forests are being increasingly studied within the framework of social sciences, especially in relation to environmental problems and global climate change. This article deals with the perception of Czech forests and their management at two basic levels: at the level of sociological analysis of in-depth interviews with experts in the field of forestry and at the level of public opinion research.
Předkládaná publikace vznikla v rámci Strategie AV21, v programu Rozmanitost
a zdraví ekosystémů, v němž se v roce 2017 řešila aktivita Les jako součást krajiny
a zdroj poznání. Smyslem bylo nashromáždit odborné podklady, které by vedly k potřebným
změnám hospodaření v našich lesích. Podařilo se navázat spolupráci se čtyřmi
ústavy Akademie věd ČR i odborníky z lesnického výzkumu i provozu
Cílem příspěvku je představit nový analytický přístup měřící společenskou škodlivost kriminality v místech, který má praktickou aplikaci v prevenci kriminality a policejní praxi. Rostoucí využití geolokalizovaných dat o kriminalitě a platnost zákona o koncentraci kriminality v místech nám umožňuje exaktně změřit míru společenské závažnosti kriminality v jednotlivých ulicích města. K tomu využijeme data o trestné a přestupkové činnosti ze středně velkého českého města za období tří let.
Cílem příspěvku je představit návrh na zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic v podmínkách českých měst. Příspěvek nejprve informuje čtenáře o aktuálních výzkumech ve světě, které se věnují analýzám kriminality na úrovni ulic. Ze zahraničních výzkumů víme, že pokud analyzujeme kriminalitu na mikro-úrovni uličních segmentů, tak je polovina trestné činnosti koncentrována na pouhých pěti procentech segmentů.
Přibližně od osmdesátých let dochází ve světové ekonomice k řadě změn, které se zcela zásadním způsobem odrážejí ve městech. Americký geograf Neil Smith v tomto duchu mluví o tzv. nové urbánní strategii. Novým způsobem jsou v rámci jednotlivých měst formulovány vztahy mezi kapitálem a státem, sociální reprodukcí a sociální kontrolou. Jedním z projevů této proměny je i etablování tzv. punitivního urbanismu, tj. sady různorodých represivních nástrojů (např.
Časoprostor bývá základní konceptuální optikou, jakou je v sociálních vědách na bezdomovectví nahlíženo. Většina studií věnovaných vztahu bezdomovectví a časoprostoru ale chápe tento vztah nediferencovaně, tzn., dle našeho názoru dostatečně neproblematizuje jeho individuální, skupinové či lokálně-podmíněné vnímání, praktikování a prožívání. A přitom rozdíly jsou ve studiu (časoprostoru) lidí bez domova extrémně důležité.
This paper investigates the role of civic culture and other political factors in support for democracy in the Czech Republic during the decade following EU accession. The goal is to assess the validity of civic virtue theory and to compare the impact of these factors on affective legitimacy using the ISSP Citizenship modules 2004 and 2014.
Respondent-driven sampling (RDS) is a survey method for hidden populations and, as such, it offers a suitable approach for sampling the homeless. Surprisingly, the practical use of RDS in surveying homeless populations has only sporadically been described in the professional literature so far, and the specifics of using RDS for sampling this group have not been reflected in depth.
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter