Previous Next
Neviditelný rytíř s nástrahami VÁCLAV SMYČKA Napsat čtivou knihu, která je plná informací o něčem tak odborném, jako je česky a německy psaná literatura...
Future of Czech and Polish Literary Bibliography − zpráva o řešení projektu ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK   Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní...
Čemu se smál středověký člověk? JAN MALURA V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle...

prechod

Od roku 1999 sídlí ÚČL v Praze v historicky cenném funkcionalistickém objektu, který byl na západním konci ulice Na Florenci vystavěn v letech 1927–1928 podle projektu Kotěrova žáka, architekta Josefa Karla Říhy. Investorem výstavby tehdejšího kancelářského a obchodního domu byla akciová společnost rodu Bondyů, jehož zakladatel Leon Gottlieb Bondy podnikal ve velkoobchodě s železem již od roku 1829. Podle názvu společnosti byl také objekt nazván Palác Ferra. Rodinné podniky se věnovaly velkoobchodu se železem a s železnými výrobky, zasahovaly také do strojírenství a dalších oborů. V ústředním sídle měla Ferra až do roku 1947 svou prodejnu s řetězy, spojovacím materiálem a drátěným zbožím. Kromě toho zde sídlila řada dalších společností, pojišťoven, podniků a obchodů včetně zastoupení automobilky Schiller – Lorrain.

Po znárodnění společnosti v roce 1945 začal objekt Na Florenci 1420/3 sloužit převážně veřejným a kulturním funkcím: nejprve zde byl umístěn berní úřad a národní výbor pro tehdejší Prahu 3, poté se stalo vlastníkem domu nakladatelství Svoboda. Od roku 1962 působil v objektu také Krátký film, v 70. a 80. letech mimo jiné i redakce některých kulturních a literárních časopisů a distribuční úsek nakladatelství Odeon, které mělo v přízemí své reprezentační knihkupectví. V roce 1992 přešel dům do vlastnictví státu. Ten jej roku 1998 převedl Akademii věd ČR pro ÚČL, který po výpovědi z kasáren na Náměstí Republiky s velkými obtížemi hledal nové sídlo, a pro další akademické ústavy humanitních zaměření. V současnosti působí v objektu Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Kabinet klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a redakce několika vědeckých či literárních časopisů (Vesmír, Tvar). Před nastěhováním ústavů Akademie věd ČR prošla zároveň budova rekonstrukcí podle projektu společnosti RENOM s. r. o. Součástí rekonstrukce bylo přizpůsobení suterénních prostor pro knižní depozitáře a realizace knihovny ÚČL s bezbariérovým přístupem v přízemí objektu.

Také další části parteru budovy jsou v současnosti veřejně přístupné: na místě legendárního knihkupectví Odeon provozuje v současnosti jednu ze svých pražských prodejen nakladatelství Academia, z ulice se vchází také do espressobaru Ema, otevřeného v létě 2013. V roce 2015 byla podle projektu ateliéru Projektil architekti rekonstruována další část přízemí pro knihovnu Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách CEFRES, který se do objektu přistěhoval po navázání strategické spolupráce s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR.

 

Literatura:

Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha, Academia 1998, s. 631–632

Pavel Novotný: Petrská čtvrť dům od domu. Praha, Libri 2008, s. 210–211

Zdeněk Lukeš: Praha moderní. Velký průvodce po architektuře let 1900–1950. Historické centrum, Praha, Paseka 2012, s. 121