official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Zlatá ulička vydává svá tajemství

V rámci kompletní rekonstrukce archeologové od května letošního roku poprvé zkoumají Zlatou uličku na Pražském hradě. Z historického hlediska se ulička až do přelomu 15. a 16. století nacházela mimo opevněnou plochu, přesto jsou nálezy bohaté a významně přispívají k poznání dějin této jedinečné lokality. Na projektu rekonstrukce Zlaté uličky pracuje Archeologický ústav AV ČR v Praze, investorem stavby je Správa Pražského hradu.

12_1.jpg 12_2.jpg
Všechna fota: © Archiv ARÚP AV ČR
Zlatá ulička na Pražském hradě 2010, pohled na archeologický výzkum

Dosavadní výzkum zachytil souvrství, pozůstatky opevnění a zástavby v rozmezí 12. až 20. století. Torzo románské kamenné hradby z doby knížete Soběslava I., nalezené ve vstupní části (mezi č. p. 11 a 30), kde se archeologické práce pohybovaly v největších hloubkách až 4 m od povrchu, pochází ze 12. století. Za hradbou archeologové zkoumali souvrství uložené na svažitém skalním podloží. Obsahovalo nálezy převážně z průběhu 12. století a první poloviny 13. století – torza dvou zděných staveb a několik výrobních objektů, která dokládají práci s ohněm. Terény obdobného stáří se torzovitě dochovaly také ve východním parkánu mezi Černou věží a Daliborkou.

Východní parkán vznikl během přestavby opevnění v období krále Vladislava Jagellonského. Věž Daliborka byla s hlavní hradbou nejprve spojena jenom masivní kamennou zdí, parkánová hradba byla doplněna až později. Ze zdejších odpadových vrstev jsme získali větší soubor zlomků reliéfních kamnových kachlů.

Terény zkoumané v ploše uličky pocházejí až z rudolfínského období nebo jsou ještě mladší. Jednotlivé domky vznikaly v průběhu 17. století, přičemž byly využity vynášecí oblouky nástavby k původní hradbě. V interiérech domků zachycujeme především terény z 19. století – převážně dlažby a zbytky topenišť nejrůznějších forem. V několika se dokonce podařilo nalézt torza starších barokních podlah a doklady změny komunikačního schématu (např. vstupu do sklepů). Majitelé všech domků se snažili maximálně využít stísněné plochy a obytný prostor zvětšovali odsekáváním tělesa hradby a hloubením sklepů. Téměř všechny dom­ky však postrádají základy. Nálezový fond obsahuje především keramické a kostěné zlomky, drobné předměty z kostí a dřeva (např. knoflíky), kovové a výjimečně i kamenné artefakty. Složení nálezů dokládá, že obyvatelé
domků skutečně patřili mezi chudší část hradních obyvatel.

12_3.jpg
Nález zlomku figurky světice (?)

Mimo stojící budovy jsme odhalili základy pěti dom­ků umístěných u jižní strany uličky a asanovaných v 19. století. Na západním konci uličky byl naproti Bílé věži odhalen zaklenutý sklep domku s částečně dochovaným přístupovým schodištěm. Další kompletně dochovaný sklep byl prozkoumán u domu č. p. 11. Ulička tak v některých částech šířkou nepřesahovala jeden metr. V období baroka byla do její přístupové části vložena cihlová kanalizační štola, která pravděpodobně ústila do Jeleního příkopu.

Nepříjemným překvapením pro nás bylo porušení archeologických terénů četnými výkopy pro inženýrské sítě (kanalizace, kabely, odvět­rávací kanál) vesměs ve 2. polovině 20. století a bez výjimky bez archeologické asistence.

Již nyní doplňuje prováděný výzkum poznatky o každodenním životě Zlaté uličky a o vývoji jednotlivých domků. Další informace jistě přinese zpracování rozsáhlé dokumentace a pozornost věnovaná i nejdrobnějším nálezům (významná část zkoumaných vrstev se proplavuje či prosévá).

JANA MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.