Česky
Fota: Pavel Nývlt, Archiv FLÚ AV ČR
Přípitek k devadesátinám Pavla Olivy (vlevo) pronesl jeho dlouholetý spolupracovník a kolega Pavel Spunar (vpravo). Gratulaci přihlíží syn jubilanta Ivan Oliva.
Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR a Jednota klasických filologů uspořádaly 16. prosince 2013 slavnostní večer k připomenutí životního jubilea prof. Pavla Olivy. Přednášku Antická vila Hvězda v Praze. Symbol jednoty světa a lidstva proslovil v přítomnosti oslavence a členů jeho rodiny vedoucí vědecký pracovník Kabinetu prof. Jan Bažant. Součástí gratulací, jichž se prof. Olivovi dostalo od kolegů, žáků a přátel, bylo též předání čerstvého výtisku časopisu Eirene věnovaného jubilantovi k devadesátinám.
Odborné periodikum Eirene se čtenářům Akademického bulletinu představilo v říjnovém čísle 2013 formou rozhovoru se dvěma zakladatelskými osobnostmi – dr. Alenou Frolíkovou a prof. Olivou. Ten vskutku patří k nemnoha šťastným „otcům zakladatelům“, jimž je ještě po padesáti letech dopřáno sledovat a aktivně spoluutvářet své dobře založené dílo. Strategii prof. Olivy lze asi nejvýstižněji vyjádřit lakonickým Praesis, ut prosis, tj. stejně stručně Řiď, abys zařídil či srozumitelněji Buď v čele, abys prospíval. Prof. Oliva po mnoho let vskutku zastával vysoké akademické funkce na národní i mezinárodní úrovni (podrobněji v medailonu Profesor Pavel Oliva slaví 90 let na http://abicko.avcr.cz), přičemž vůdčím motivem mu vždy bylo posílení pozice klasických studií, a to nejen ve své zemi. Posléze se tak stal neoficiálním vyslancem české klasické filologie, o čemž vypovídá i jeho více než třicetileté předsednictví v Jednotě klasických filologů.
Slavnostní večer při příležitosti devadesátých narozenin doyena české historické vědy Pavla Olivy se konal v zasedací síni pracovišť sídlících v budově Na Florenci. Součástí programu byla i přednáška Jana Bažanta
(na snímku vpravo) Antická vila Hvězda v Praze. Symbol jednoty světa a lidstva.
Již v mladém věku musel prof. Oliva (rodným jménem Ohrenstein) osvědčit nevšední houževnatost. Nebyl ušetřen těch největších myslitelných hrůz ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Jen blížící se konec války a souhra dalších okolností mu doslova v poslední chvíli zachránily život. Nepřenositelná zkušenost dává nezpochybnitelný punc opravdovosti a věrohodnosti celému jeho životnímu dílu – od poválečného studia na Univerzitě Karlově po dosažení mezinárodně respektované pozice znalce dějin antického Řecka. Nezbývá než jubilantovi popřát také jménem AB do dalších let dobrou duševní a fyzickou kondici, aby mohl i nadále podněcovat a inspirovat k tvůrčím vědeckým výkonům.
JIŘÍ BENEŠ,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.