official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Nová archeologická základna v Mikulčicích

Detašované pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v Mikulčicích vzniklo současně se zahájením archeologického terénního výzkumu na slovanském hradišti Mikulčice-Valy před šedesáti lety v r. 1954. Původní základnu na akropoli hradiště, označovanou též jako mikulčická archeologická expedice, nahradila v roce 2013 nová výzkumná základna v poloze Trapíkov.

06_1.jpg
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Vstupní fasáda archeologické základny s čestným dvorem a dřevěnými rizality. Okenice rizalitů a dřevěné slunolamy v patře chrání interiéry proti ostrému jižnímu slunci.

Písečná duna Trapíkov leží přibližně jeden kilometr od akropole velkomoravského hradu a osídlena byla již v pravěku a raném středověku. Situování nové základny v okrajové zóně památkového areálu zaručuje, že moderní objekt nebude narušovat autenticitu jádrového území národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích, současně však umožní pokračovat v intenzivním výzkumu této evropsky proslulé archeologické lokality.

06_1.jpg
Velkomoravský kostel č. X v Mikulčicích; stav po nové památkové úpravě. Jedinečný soubor sakrální architektury 9. století přispívá k věhlasu Mikulčic a tamnějšího výzkumu v Evropě.

06_1.jpg
Studijní depozitáře nového pracoviště zajišťují badatelům přístup k nejrozsáhlejším archeologickým nálezovým souborům raného středověku v rámci českých zemí i blízkého okolí.

06_1.jpg
Oddělení dřev ve studijním depozitáři nové archeologické základny – detašovaného pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v Mikulčicích. Jedním ze specifik archeologické lokality Mikulčice-Valy je v našem prostředí výjimečné zachování konstrukcí a artefaktů ze dřeva. Umožňuje aplikaci dendrochronologického datování a významně rozšiřuje možnosti studia velkomoravské hmotné kultury. I kvůli dřevěným nálezům nabízí zdejší výzkum řešení otázek na jiných nalezištích Velké Moravy nedostupné. Archeologické pracoviště, jediné svého druhu v České republice, umožňuje soustředěnou interdisciplinární badatelskou práci v bezprostředním kontaktu s evropsky proslulou archeologickou lokalitou a jejími prameny.

Kvůli rozsáhlým výzkumům, které na mikulčickém hradišti provádí od roku 1954 brněnský Archeologický ústav, lze studovat nejen vývoj stavební podoby tohoto významného raně středověkého mocenského centra, ale i sociální a ekonomickou strukturu celého sídelního komplexu. Archeologové získali nepřeberné množství materiálu a poznatků, jež umožňují sestavovat světský i duchovní obraz Mikulčic a Velké Moravy v 9. století. Právě nová výzkumná základna v Mikulčicích-Trapíkově má zúročit pramenné bohatství získané v průběhu téměř šedesátiletého archeologického výzkumu; nálezy z Mikulčic, jejich přirozeného zázemí, ale i dalších lokalit Velké Moravy se zde budou laboratorně ošetřovat, systematicky dokumentovat, ukládat ve studijních depozitářích a odborně vyhodnocovat. Archeologické prameny se tak zpří-stupní badatelům z ARÚB, ale i dalších domácích i zahraničních pracovišť. Současně bude nové pracoviště základnou pro pokračující terénní výzkum lokality.
Archeologický výzkum a jeho badatelská základna představují jeden z fenoménů genia loci mikulčického hradiště. Jsou významným svědkem pozoruhodné etapy objevů na moravských lokalitách 9. století v poválečném období. Stávající mikulčický výzkum na tuto tradici navazuje a chce ji dále rozvíjet v nových podmínkách, které zajišťuje moderní výzkumná základna na Trapíkově, jež vznikla ve spolupráci architektů a archeologů za velkorysé finanční pomoci Akademie věd ČR. Stavba byla realizována podle návrhu Petra Pelčáka z brněnské architektonické kanceláře.

06_1.jpg
Multifunkční hala představuje „veřejný“ prostor, jenž spojuje všechny provozní části nové základny, a současně plní úlohu konferenčního sálu. Prostoru dominují až pět metrů vysoké kůly z výzkumu ostrovního hradu 9. století v Mikulčicích.

Nový objekt vytváří podmínky pro fundovaný interdisciplinární archeologický výzkum Mikulčic, Velké Moravy a středoevropského raného středověku. Základna nabízí vhodné prostředí pro práce spojené s moderním archeologickým výzkumem. Má být oázou klidu, soustředění a usilovné práce v bezprostředním kontaktu s předmětem výzkumu (archeologickou lokalitou a dalšími prameny), místem setkávání archeologů, historiků a dalších odborníků ze střední Evropy.
Po architektonické stránce je objekt základny stavbou neobvyklou, a to hned z několika důvodů. Nejenže jako typologický stavební druh vlastně neexistuje, z typologického hlediska je navíc stavbou složitou. Je totiž současně pracovištěm intelektuálním i manuálním, dočasným bydlištěm i depozitářem nálezů, konferenčním centrem i řídicím místem terénních výzkumů.
Do krajiny je stavba zapojena svým ustrojením a tvarováním: výřezem vstupního čestného dvora směřuje k průzoru v lesním porostu lemujícím silnici a skrze něj se otevírá do nivních luk se solitérními stromy charakteristickými pro mikulčické podhradí. Na sever, do rovinaté krajiny luk a polí směrem k Mikulčicím, vyhlíží základna pěti prosklenými dřevěnými rizality hlavních archeologických pracovišť. S krajinou, ale také s dávným světem Velké Moravy, ji pojí tradiční stavební materiály – kletovaná přírodní omítka a surové dřevo slunolamu a rizalitů.
Dvoupodlažní budova se třemi hřebeny shedových střech je vnitřním a vstupním atriem organizována do tří křídel. Podobně jako se čtvrti města setkávají na hlavním náměstí, stýkají se jednotlivá křídla archeologické základny v jejím veřejném prostoru, ve vstupní hale, která je také jednací místností i konferenčním sálem. V jedné čtvrti – křídle – se bydlí, v jiném pracuje, další křídlo je administrativně-správní. Tradiční přírodní materiály spolu s lapidárním tvarováním hmoty určují charakter stavby, jako místa k soustředěné práci v metafyzickém prostředí lužní krajiny.

06_1.jpg

Na rozdíl od rozptýlené zástavby staré základny má nové pracoviště podobu monolitu; tvoří jej jediná budova zahrnující všechny funkce potřebné pro archeologické pracoviště podobného charakteru. Základem je badatelská část s pracovnami archeologů a laboratořemi – konzervátorsko-restaurátorskými i analytickými. Jako přípravna pro badatelskou část a současně mezistupeň mezi terénním výzkumem a laboratorním zpracováním slouží tzv. mokrá laboratoř, v níž se umývají a suší movité nálezy a kde se plaví a jinak připravují botanické a další přírodovědné vzorky. Je zde rovněž možné pod mikroskopem rozebírat celé archeologické objekty vyzvednuté in situ v terénu. Součástí badatelského provozu základny jsou prostory knihovny, archivu a dokumentace.

06_1.jpg
Otevření základny v říjnu 2013. Zleva autor architektonického projektu Petr Pelčák, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno, Pavel Kouřil, vedoucí archeologického pracoviště v Mikulčicích Lumír Poláček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, proděkan Filozofické fakulty MU Brno Tomáš Knoz a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Celý.

Druhou funkční část základny tvoří studijní depozitáře – prosté i klimatizované. Zde jsou uloženy movité nálezy z výzkumu mikulčického hradiště a dalších vybraných raně středověkých lokalit, aby byly k dis­po-zici badatelům a dalším zájemcům. Na depozitáře navazuje studovna k rozkládání nálezového materiálu, variabilně přestavitelná v seminární místnost. Třetí funkční část představuje administrativní zázemí pracoviště a čtvrtou ubytovací křídlo s byty personálu a správce budovy i ubytovnou hostů a sezonních pracovníků. Všechny čtyři provozní jednotky komunikačně propojuje multifunkční hala, která vedle reprezentativní funkce nabízí prostor pro pořádání porad a vědeckých konferencí i kulturních akcí.

Nová archeologická základna v Mikulčicích-Trapíkově byla oficiálně otevřena 10. října 2013. Šedesát let po příchodu archeologů na lokalitu a šest let po tragickém požáru původního archeologického pracoviště se tak mikulčický výzkum dočkal nové, důstojné a funkční základny. Nyní – po dovybavení laboratoří a přestěhování depozitářů – se postupně uvádí do plného provozu. Nezbývá než doufat, že se do nového, formálně dokonalého objektu podaří přenést neopakovatelnou atmosféru staré výzkumné základny a že práce v nových podmínkách bude znamenat významný přínos pro výzkum raného středověku nejen u nás, ale i ve střední Evropě.

FOTOGALERIE

LUMÍR POLÁČEK,
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.