Česky
Další z každoročních zasedání vedoucích představitelů Slovenské akademie věd a Akademie věd ČR se uskutečnilo ve dnech 25.–26. listopadu 2013 v Lannově vile v pražské Bubenči. Delegace se ve čtyřech blocích zabývaly otázkami strategie a financování a podporou perspektivních lidských zdrojů. Diskuse rovněž patřila spolupráci obou akademií na úrovni bilaterální, v rámci tzv. Dunajské strategie, a v kontextu Evropské unie. Neformální debata pokračovala i při exkurzi do nedalekého Břevnovského pivovaru. Závěr setkání patřil komentované prohlídce Lannovy vily v podání prof. Jana Bažanta z Filosofického ústavu AV ČR.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Jiří Čtyroký, Lenka Vostrá, Daniel Kozák, Antonia Štaffová, Dušan Gálik, Zuzana Magurová, Richard Imrich, Jiří Drahoš, Dagmar Podmaková, Eva Zažímalová, Hana Syrová, Petr Bobák, Pavol Šajgalík, Jiří Chýla, Karol Fröhlich, Pavel Baran, Jan Zima a Jan Šafanda
Spolupráce mezi oběma akademiemi byla smluvně zakotvena již v roce 1993 a od této doby se úspěšně rozvíjí co do kvantity i kvality. Oboustranný zájem vědecké komunity inicioval postupný nárůst objemu – roční výměnná kvóta se z původních 245 dnů v roce 1993 několikrát navyšovala až na 840 dnů v roce 2003. Snaha o zintenzivnění vzájemných kontaktů vyústila v roce 1998 v podpis nové smlouvy. Na jejím základě se začaly realizovat tříleté tematické spolupráce, které tvoří největší část výměn (další formu představují studijní pobyty a účast na konferencích).
Slovenská akademie věd je pro AV ČR největším partnerem z perspektivy podílu na celkovém rozpočtu na bilaterální výměny (okolo 20 % v roce 2012) i objemu výměn (v témže roce se podílela okolo 20 % na realizovaných člověkodnech a okolo 30 % na celkovém počtu výměn). Právě velký rozsah spolupráce vedl AV ČR k zamyšlení nad možnostmi jejího dalšího směřování a případné intenzifikace. Jako logický krok by se přitom jevil přechod na několikaleté mobilitní projekty, jež na rozdíl od tematické spolupráce představují kvalitnější a ve vědecké komunitě preferovanou formu kooperace založenou na dosahování společných výstupů a jejich hodnocení. Obě strany se při setkání shodly na možnosti využít společné mobilitní projekty jako startovací pro případné širší vědeckovýzkumné záměry na mezinárodní úrovni, a to především v EU (Culture, Horizon 2020).
Změna v bilaterálních vztazích se SAV by byla pilotním krokem v připravované koncepci mezinárodní spolupráce AV ČR, která by se měla zaměřit na vybrané partnerské organizace, s nimiž se další rozvoj a prohlubování vztahů ukáží jako oboustranně přínosné.
V bloku věnovaném spolupráci v rámci EU shrnuli delegáti AV ČR její zapojení do programovacího období 2007–2013 a popsali aktuální stav příprav na období 2014–2020. Zvláštní pozornost přitom věnovali připravovanému Operačnímu programu Věda, výzkum a vzdělávání a dále programu Horizon 2020, a to především možnostem jeho synergie s ostatními aktivitami EU. Představitelé SAV se soustředili na proces tvorby Strategie chytré specializace (RIS3), která byla v listopadu 2013 schválena jako výchozí dokument pro tvorbu operačních programů v oblasti VaV, a také na připravovaný Akční plán pro implementaci RIS3 v letech 2014–2016, který měl být schválen do konce ledna 2014. Jako přínosné zhodnotila SAV využití služeb konzultantů z Bruselu při přípravě nového programovacího období. Prozatím za nepříliš využitelné shledaly delegace zapojení do nových nástrojů EU Teaming a Twinning, které nebyly příliš rozpracovány a nemají dostatečné rozpočtové krytí. Jako případné se v tomto ohledu jeví získání silného partnera z několika mála zemí, které do vytváření partnerství investovaly lidské a finanční zdroje – například z Německa, Rakouska či Francie.
Delegace se rovněž informovaly o zapojení výzkumných pracovišť do tzv. Dunajské strategie (Ústav experimentální medicíny AV ČR, Biologické centrum AV ČR a Ústav biologie obratlovců AV ČR; Ústav krajinnej ekológie SAV) a aktuálním dění (na Slovensku byla v listopadu 2013 zveřejněna výzva na výběr řešitele projektu Dunajský regionálny výskumný a inovačný fond – DRRIF). Diskuse se dále týkala mj. i nedostatečného financování aktivit realizovaných v uvedené iniciativě. Obě strany z tohoto důvodu vyjádřily zájem připojit se k některým již existujícím konsorciím (například v oblasti vzdělání).
Podstatná část jednání se věnovala prezentaci strategického směřování obou akademií. AV ČR představila připravovanou Strategii rozvoje, jejíž návrh by měl být Akademickému sněmu předložen nejpozději do konce roku 2014. SAV českou stranu seznámila s prioritami vědy a výzkumu pro období 2014–2020. Diskutovalo se také o vztazích mezi ústředím akademií a výzkumnými pracovišti či o právních, majetkových a rozpočtových aspektech transformace výzkumných pracovišť AV ČR na veřejné výzkumné instituce.
Otázka udržitelnosti financování výzkumných infrastruktur zůstává na Slovensku zatím nevyřešena; delegáti SAV tudíž ocenili možnost seznámit se s tzv. Národním programem udržitelnosti I a II, který byl v ČR schválen s cílem dalšího rozvoje a udržitelnosti projektů center v oblasti VaV vybudovaných v ČR v letech 2007–2015. Z hlediska finančního je problematická dlouhodobě stagnující až snižující se podpora obou akademií ze státního rozpočtu.
Vzájemnou inspiraci poskytla vystoupení o stávající podpoře vědeckých pracovníků. SAV své úsilí soustřeďuje na získávání excelentních mladých vědců (zahraničních i slovenských) působících v zahraničí; k tomuto účelu zavedla program Štipendium SAV a v roce 2013 rovněž podala v rámci 7. rámcového programu (COFUND – Marie Curie Actions) projekt SASPRO. AV ČR se stejným úmyslem zřídila program Fellowship J. E. Purkyně; nadto mimořádně odměňuje mladé badatele v AV ČR Prémií Otto Wichterleho a nově od roku 2013 poskytuje mzdovou podporu postdoktorandům.
JANA VLACHOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR