Významní badatelé převzali 17. února 2014 v sídle AV ČR na Národní třídě v Praze čestné oborové medaile. Medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách obdržel prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR. Medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu převzal prof. František Maršík z Ústavu termomechaniky AV ČR. Medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách byl oceněn prof. Gunther Friedrich Eggeler z univerzity v Bochumi.
Jaroslav Pánek se zabývá českými a evropskými dějinami raného novověku a také dějinami historiografie a novodobého historického vědomí v HÚ, jehož byl v letech 1998–2005 ředitelem. Jak uvedl v laudatiu prof. Jiří Pešek z Univerzity Karlovy, prof. Pánek je v síti evropských historiků mezinárodně nejlépe zakotveným a známým českým historikem: „Publikuje desítky a dnes již vlastně stovky studií v mnoha jazycích v řadě zemí celé Evropy i v USA. Není činný jen na poli raně novověkých dějin, ale zpřítomňuje českému dějepisu i současnou tvář našeho oboru. Svojí prací v mezinárodních grémiích a podílnictvím na světových kongresech cíleně přispívá k internacionalizaci české historické vědy. Rektor prof. Karel Malý hovořil a dodnes hovoří o prof. Pánkovi vždy jako o akademickém diplomatu par excellence.“
V letech 1997–2000 zastával prof. Pánek post prorektora pro zahraniční styky UK a dobudoval její globální síť mezinárodní spolupráce. Působil a působí jako vedoucí redaktor, spoluredaktor či člen redakčních rad ústředních národních i mezinárodních vědeckých časopisů. Vedl profesní organizaci Sdružení historiků ČR a zastával post předsedy Českého národního komitétu historiků. Soustavně rozvíjí mezinárodní spolupráci a zabývá se i problematikou historické encyklopedie, kde je vedoucím redaktorem projektu Akademická encyklopedie českých dějin, z něhož byly publikovány tři svazky. V období 2005–2013 zastával funkci místopředsedy AV ČR pro III. vědní oblast.
František Maršík je odborníkem v oblasti aplikované fyziky s rozsáhlými mezioborovými znalostmi. Jeho teoretické, numerické i experimentální práce ovlivnily rozvoj nerovnovážné termodynamiky a přispěly ke znalostem mechaniky tekutin, biomechaniky, chemie či elektrochemie. Jeho původní výzkumné výsledky vedly například k formulacím a řešením úloh o stabilitě systémů, přispěly k řešení problémů fázových přeměn při proudění heterogenních směsí s relaxačními procesy a při procesech v materiálech s tvarovou pamětí. V oboru biotermodynamiky přispěly k poznání zákonitostí svalové energetiky, termomechanického vývoje kostí a modelování hemodynamiky srdečně cévního systému člověka a v oboru elektrochemie k poznání transportních procesů ve vodíkových palivových článcích. Mnohé poznatky vyústily v průmyslové aplikace – například metoda výpočtu kolapsu kavitačních bublin posunula návrhy hydraulických strojů na světovou úroveň. Metodika experimentální identifikace objemové viskozity se pro změnu využívá při výpočtech vodních turbín.
Ocenit je třeba i jeho vědecko-organizační aktivity v AV ČR a spolupracujících univerzitách, pedagogické působení při výchově vědců nebo činnost v mezinárodních vědeckých společnostech – například v letech 2005–2006 byl prezidentem International Association for Properties of Water and Steam, od roku 2010 je členem World Council on Biomechanics.
Gunther Friedrich Eggeler, vedoucí katedry materiálových věd na univerzitě v Bochumi, patří k světově uznávaným osobnostem v oboru fyziky materiálů. Věnuje se studiu vztahu mezi mikrostrukturou moderních slitin, jejich plastickou deformací a fázovými transformacemi. V původních pracích položil základy systematických kvantitativních metod analýzy mikrostruktury, které přispěly k objasnění mechanismů fázových transformací a creepu v mnoha složitých materiálových systémech. Jeho pozdější výzkum přinesl nový pohled na souvislosti mezi stavem mikrostruktury a dráhou martenzitických transformací v aplikačně významných slitinách na bázi NiTi. Jeho novější práce zabývající se nanoindentací pomohly vyjasnit některé fundamentální otázky spojené s testováním malých objemů materiálu.
Podněty k základnímu výzkumu procesů v pevných látkách nachází prof. Eggeler v systémech, které mají blízko k aplikacím. Zasloužil se o vznik spolupráce mezi pracovišti materiálové fyziky v ČR, ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarské konfederaci; uskutečňovala se od roku 1992 neformálně na základě výměnných pobytů, v roce 2003 byla zakotvena ve smlouvě mezi Ústavem fyziky materiálů AV ČR a Katedrou materiálového výzkumu RU v Bochumi. úsilí při řešení výzkumných projektů v posledních 20 letech vedlo k 63 společným publikacím českých a německých autorů, z nichž většinu uveřejnily mezinárodní časopisy.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Česky
