official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > duben  > Věda a výzkum

Oxid uhličitý a horninový masiv

Otázka, kam s oxidem uhličitým, který vzniká při spalování uhlí, ropy a zemního plynu v elektrárnách, z chemické výroby a výroby stavebních hmot, je předmětem mediálních diskusí i objektem seriózních výzkumných prací a technických realizací. Existují mnohé technické možnosti, jak odstranit vyčištěný CO2 z plynných produktů z technologií z přírodního oběhu. Jednou z nich je uzavřít CO2 hluboko do horninového masivu do pórů hostitelské horninové vrstvy (sekvestrace CO2).

10_2.jpg
Foto: Archiv ÚG AV ČR
Radiálně paprsčité agregáty dawsonitu (NaAl [(OH2) • CO3]) v paragenezi s Al(OH)3, Al(SO)4 • 2H2O vznikají reakcí oxidu uhličitého s pórovou vodou a horninou. Pískovce mirošovského obzoru; Nýřanské vrstvy, mirošovský obzor, Důl Slaný, klecová jáma. SEM zvětšení 60krát.


Ve vyhledávání vhodných kolektorů lze využít poznatků o geologické stavbě a vlastnostech hostitelské horninové vrstvy z geologického průzkumu ropných, plynových a uhelných ložisek a také z případů, kdy se horníci přímo setkali s přirozenými akumulacemi CO2 při hloubení jam nebo při těžbě uhlí. Výskyty hlubinného CO2 v Českém masivu jsou vázány na tektonické struktury severozápadního a severovýchodního okraje s výskyty neogenního vulkanismu a minerálních pramenů. V dolech se výskyty CO2 projevily jako erupce (průtrže) náhle uvolněného CO2 z pórů horniny nebo sorbovaného v uhlí ve slojích. Vytvářely tak nebezpečnou a dramatickou situaci pro stabilitu důlních děl i pracující horníky. Jsou popsány případy výskytu CO2 v karbonských pískovcích v dole Slaný, v kaolinizovaných rulách v podloží křídových sedimentů v jámě Komořany (Most), v karbonu v dole Nejedlý v Malých Svatoňovicích a dolech v oblasti Wałbrzych a Nowa Ruda v přilehlém Polsku. Specifické jsou výskyty v dolech na Ostravsku v západní části české části hornoslezské pánve, vázané na projevy neogenního vulkanismu. Oxid uhličitý je zde vázán spolu s metanem na uhelné sloje (důl Jan Šverma). Navzdory technické prevenci docházelo při těžbě uhelných slojí v dolech k průtržím uhlí a plynů, jak CO2, tak metanu, které těžbu komplikovaly a provázely je i lidské oběti. Hluboko do povrchu karbonského pohoří jsou zde zahloubeny kaňony vyplněné neogenními hrubozrnnými usazeninami se zvodněmi slaných vod s metanem a CO2. V jednom z těch­to kaňonů – bludovické vymýtině – je v její západní části rozpuštěný jen CO2. Uvolnění CO2 při snížení tlaku se projevilo při vrtání hlubinných vrtů jeho erupcemi na povrch. V současnosti, poté co se uzavřely doly a ukončilo větrání hlubinných černouhelných dolů na Ostravsku, stále z hornicky ovlivněného masivu migruje na povrch důlní plyn jako směs metanu, CO2 a dusíku. Vyvěrající plyn, jak CO2, tak metan, se hromadí v budovách a je příčinou nehod a lidských obětí. Trvalý monitoring kritických míst výstupů plynů v ploše uzavřených dolů se stal v tomto regionu nutností.
Vznik různých typů přírodních akumulací CO2 v horninovém masivu zachycených v dolech, umožňuje studovat procesy, které jsou pozoruhodné z hlediska modelových situací ukládání CO2 v různém geologickém prostředí včetně sledování mechanismu současné migrace plynů z uzavřených dolů k povrchu.
Předloženým tématem se zabývá monografie Carbon Dioxide and the Rock Massif autorského kolektivu Petr Martinec, Petr Kolář, Vít Martinec, Božena Schejbalová a Boleslav Taraba, kterou vydal Ústav geoniky AV ČR v Ostravě v roce 2011. Kniha je v tištěné formě dostupná na vyžádání v sídle ústavu, v elektronické podobě na www.ugn.cas.cz.

EVA DUDKOVÁ,
Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.