Česky
Jak jinak poznávat vědu nežli vlastními smysly – takové je krédo Týdne vědy a techniky, který Akademie věd ČR pořádá od roku 1998. Motto 14. ročníku – dotkni se vědy – komentoval předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš slovy, že svět je plný technologií reagujících na náš dotyk a lidé si zvykli hmat používat při poznávání a prožívání světa více než kdykoli předtím. A právě nevšední nahlédnutí do každodenní práce vědců a vědkyň z ústavů AV ČR a partnerských organizací zprostředkoval veřejnosti festival, jehož program, velkoryse rozkročený do všech vědních disciplín, zavítal nejen do Prahy a krajských měst, ale i dalších míst České republiky.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletiin
Letošní Týden vědy a techniky přivítal přes 100 000 návštěvníků.
Úvodem zmiňme, že se na programu Týdne vědy a techniky letos poprvé výrazně podílela Univerzita Karlova. Její rektor prof. Tomáš Zima při zahájení festivalu 30. října 2014 v sídle AV ČR na Národní třídě v Praze zdůraznil, že jeho domovská instituce s Akademií věd dlouhodobě spolupracuje jak v oblasti vědy a vzdělávání, tak i na organizaci jiných aktivit. „Jedno z důležitých poslání univerzit humboldtovské tradice, které v posledních desetiletích získává na důležitosti, je kromě propojení vědy a vzdělávání také komunikace se společností. Festival Akademie věd je jedinečnou příležitostí, jak veřejnosti vysvětlit, že bez vědeckého poznání by například neexistovala průmyslová sféra a že aplikovaný výzkum se odvíjí od výzkumu základního; avšak upřednostníme-li jednu z misek vah, zanedlouho si uvědomíme, že již není co aplikovat, že ze základů a kořenů nebude nic vyrůstat.“
Program nejvýznamnější české univerzity byl pestrý (akce se konaly v Praze, Brně, Plzni a Hradci Králové), a tak pouze ve zkratce uveďme, že například Filozofická fakulta UK přispěla přednáškami a výstavou konanou u příležitosti konference k 100. výročí zahájení výuky slovinského jazyka. Během sympozia byla odhalena pamětní deska prof. Matije Murka na budově Slovanského ústavu AV ČR, jehož byl v letech 1931–1941 předsedou (podrobněji viz AB 11/2014). Expozice na 12 panelech zprostředkovala svědectví o historii výuky slovinského jazyka a vývoji slovenistiky; zdejší učitelé a vědci namnoze pocházeli přímo ze Slovinska (vedle prof. Murka dále například Jožef Skrbinšek a dr. Oton Berkopec) a v českém univerzitním prostředí pokračovali v rozvíjení slovinské vědy.
Akce v budově AV ČR na Národní třídě přilákaly i ty nejmenší.
U příležitosti návštěvy Akademie věd se zahájení festivalu mimořádně zúčastnil i předseda Evropské rady pro výzkum (European Research Council – ERC) prof. Jean-Pierre Bourguignon; poslední říjnový den mj. přednesl v Matematickém ústavu AV ČR tzv. Čechovskou přednášku Modern Geometry: from Local to Global, from Smooth to Rough, from Static to Dynamic. Odborník na diferenciální geometrii, dlouholetý ředitel francouzského Institut des Hautes Études Scientifiques a druhý předseda Evropské matematické společnosti, ve své zdravici poděkoval, že Akademie soustavně participuje na popularizačních aktivitách, přičemž zdůraznil, že vědcům zprostředkovávají potřebnou zpětnou vazbu, jaké jsou potřeby společnosti a jakým způsobem lze především mladé lidi inspirovat k badatelské dráze.
Vraťme se však do víru festivalového reje, který oživil jindy ztichlé chodby a sály hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě. Nelze uvést úplný výčet všech vystoupivších badatelů, a tak můžeme jen konstatovat, že k nejžádanějším vědeckým oborům tradičně patřily medicína, biologie, fyzika či historie. Pozornost studentů vzbudil mj. prof. Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který v přednášce Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém vysvětlil, jak imunitní systém ochraňuje náš organismus před nebezpečnými mikroorganismy a pomáhá odstraňovat abnormální buňky (poškozené nebo nádorové). Rovněž tematicky související vystoupení prof. Blanky Říhové z Mikrobiologického ústavu AV ČR na téma Imunita a nádory si středoškoláky získalo – mj. se dozvěděli, že první experimentální důkazy toho, jak nádory vyvolávají protektivní imunitní odpověď, pocházejí již z poloviny padesátých let minulého století; tehdy sir Frank McFarlan Burnet (nositel Nobelovy ceny z roku 1960) vyslovil hypotézu imunitního dohledu, totiž že fyziologickou funkcí imunitního systému je možné včas rozpoznat a zničit transformované, tělu nebezpečné buňky včetně buněk nádorových. Burnetova teorie byla léta zpochybňována; v současnosti vědci tvrdí, že nádorový proces má tři stadia, z nichž původní Burnetově představě odpovídá jen první… Jak uvedla prof. Říhová, úkolem moderní onkologie a imunoterapie je porozumět procesům, které se v nádoru uskutečňují, definovat efektorové mechanismy protinádorové imunity a pokusit se stimulovat imunitní systém způsobem, aby při terapii spolupracoval.
Ředitel Knihovny Akademie věd Martin Lhoták se svými kolegyněmi představil literaturu s tematikou vzduchoplavby na výstavě Umění putovat vzduchem aneb Balony.
Studenti i laická veřejnost „opanovali“ budovu AV ČR v hojném počtu rovněž kvůli rozmanitým výstavám. Například Knihovna AV ČR připravila expozici Umění putovat vzduchem aneb Balony, kterou zahájil ředitel KNAV Ing. Martin Lhoták. Veřejnosti se představila literatura s tematikou vzduchoplavby, která začala vycházet poté, co se v polovině roku 1783 uskutečnily ve Francii první pokusy s balony. Historický fond Knihovny spravuje reprezentativní soubor knih, jež sběratel Eduard Langer shromáždil před více než sto lety. Ve sbírce sestávající z téměř 70 tisků z 18. a 19. století vytištěných převážně ve francouzštině, italštině, angličtině a němčině, nalezneme dobové zprávy o úspěšných i neúspěšných vzletech, disertace, odborná pojednání o vzduchoplavbě i básně oslavující montgolfiéry. Tisky doprovázejí ilustrace dokládající historické události spojené s počátky vzduchoplavby i technické úrovně nejstarších balonů. Expozici, která je zpřístupněna až do konce roku, doplnily tematické přednášky.
Nablízku, v Oválné studovně KNAV, se představila kolektivní monografie Humanismus v rozmanitosti pohledů – Farrago festiva Iosepho Hejnic nonagenario oblata), kterou několik desítek domácích i zahraničních vědců připravilo k oslavě říjnových devadesátin vynikajícího badatele o humanismu, dějinách latinské literatury a školství raného novověku dr. Josefa Hejnice – od roku 1953 pracovníka tehdejší Československé akademie věd a spoluautora ceněné Rukověti humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Publikaci, jejíž redakce a vydání se ujalo knihovědné oddělení KNAV, převzal dr. Hejnic za hojné účasti významných vědeckých osobností z příbuzných oborů. (Knihu lze zakoupit ve studovně KNAV nebo prostřednictvím webových stránek http://www.lib.cas.cz/kvo/vydane-publikace/.)
U výstav ale ještě zůstaňme. Již od července přihlašovali vědci a vědkyně z ústavů AV ČR úlovky do prvního ročníku soutěže Věda fotogenická, kterou vyhlásilo Fórum Věda žije! s organizační podporou Střediska společných činností AV ČR. Fotografické klání ukázalo, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale také je fotogenická a dokáže upoutat výsledky i postupy k jejich dosažení. Vybrané snímky včetně vítězné fotografie MgA. Petra Zinkeho z Ústavu dějin umění AV ČR (Pohled do klenby v kostele Panny Marie Sněžné v Praze) budou součástí kalendáře Akademie věd na rok 2015. Jak uvedla místopředsedkyně Fóra Věda žije! Mgr. Michaela Vojtková ze Sociologického ústavu AV ČR, fotografie dokumentují pestrost aktivit, jimž se vědci a vědkyně věnují: „Snímky často vznikaly jako vedlejší produkt vědeckého bádání v laboratořích nebo během expedic nejen do vzdálených krajin.“ Přehlednou galerii 255 přihlášených snímků naleznete na http://www.vedafotogenicka.cz/.
Na návštěvě v restaurátorské dílně Ústavu dějin umění AV ČR
K tradici Dnů otevřených dveří (Akademie věd je pořádá od roku 1998) se i letos přihlásilo všech čtyřiapadesát ústavů AV ČR, a tak se veřejnosti otevřela i méně známá pracoviště. Například Ústav dějin umění zpřístupnil restaurátorskou dílnu, která v pražské Husově ulici existuje teprve čtvrtým rokem v souvislosti s projektem NAKI 2011–2015 Obnova buquoyské kulturní krajiny: Záchrana movitého kulturního dědictví jako báze pro obnovu paměti místa a kulturní identity (podrobněji v AB 9/2012). Jak vysvětlila dr. Tereza Cíglerová, ve zdejší dílně se setkávají historici umění a fotografie společně s restaurátory, aby na základě dobových fotografií, grafik a plánů rekonstruovali podobu jihočeské krajiny v oblasti panství šlechtického rodu Buquoyů – konkrétně Nových Hradech a okolí Rožmberku. Právě ÚDU totiž disponuje rozsáhlou sbírkou plánů, které přímo souvisejí s jižními Čechami. Dobové materiály, s nimiž vědci pracují, zachycují například stavby již neexistující nebo přestavěné. „Ve druhé polovině 19. století, na které se zaměřujeme především, majitelé systematicky přestavovali svá panství, přičemž dbali souladu staveb s krajinou – za účelem dokumentace si proto zvali tehdejší významné fotografy a například nábytek si nechali vyrábět od místních řezbářů,“ doplnila dr. Cíglerová. Výsledky ambiciózního projektu shrnou badatelé v publikaci, která vyjde v nadcházejícím roce.
Prostřednictvím komentované prohlídky Dějiny tváří v tvář, kterou rovněž připravil ÚDU, zavítalo několik desítek zájemců do prostor běžně nepřístupného kostela sv. Haštala na Starém Městě v Praze. Pozůstatky původního kostela, který byl vybudován jako románská trojlodní bazilika, odhalil teprve archeologický průzkum v devadesátých letech 20. století. V současnosti jde o nepravidelnou čtyřlodní baziliku s věží nad západním polem jižní boční lodi a sakristií s klenotnicí. Právě v ní se návštěvníci seznámili s pozůstatky gotické a pozdně renesanční nástěnné výmalby, z níž nejpozoruhodnější je obraz rodokmene Krista. Jak uvedl dr. Martin Krummholz, zvláštní pozornost si zaslouží pašijové sousoší Kalvárie, Getseman, Bičování a Nesení kříže u západní stěny severního dvojlodí od Ferdinanda M. Brokoffa.
Komentovaná prohlídka běžně nepřístupného kostela sv. Haštala na Starém Městě v Praze
Ústav pro českou literaturu AV ČR připravil 4. listopadu Den s Korpusem českého verše, který zdejší literární vědci dokončili po několika letech intenzivní práce. Prostřednictvím online aplikací a počítačového programu, který umí automaticky rozpoznávat druh verše, získávají uživatelé dosud netušené možnosti, jak pracovat s téměř 1700 sbírkami české poezie 19. a počátku 20. století. Online aplikace jsou zdarma přístupné na webových stránkách Versologického týmu ÚČL – http://www.versologie.cz/. Podle ředitele ÚČL dr. Pavla Janáčka je projekt, jehož počátky sahají až do roku 1996, unikátní jak rozsahem, tak i zpracováním. „V kontextu aktivit ústavu jde o oblast, kterou považujeme za excelentní; v odborných kruzích se označuje jako digital humanities – tedy disciplína, která propojuje humanitní vědy a informatiku. Prezentované výsledky dokládají orientaci na poskytování kvalitních a odborných informací české veřejnosti a jen za poslední rok zaznamenaly naše webové služby přes milion přístupů,“ vysvětlil dr. Janáček.
Během Dne s Korpusem se na cestu ke čtenářům vydala také brožura Báseň a počítač (Nakladatelství Academia, edice Věda kolem nás). Jde ale vlastně takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici a plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory; novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta. V současnosti již literární texty existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura proto mapuje, co lze s nimi dělat za pomoci moderní výpočetní techniky.
Projekt Korpusu blíže představili dr. Robert Ibrahim a dr. Petr Plecháč na příkladu automatické analýzy verše – tj. výsledcích počítačového programu, který dokáže rozpoznat metrum českého verše. Přednášející dále předvedli i využití jednotlivých online aplikací (Databáze českých meter, Eufonometr, Gunstick, Hex, Frekvenční slovníky, Cvičebnice). Posluchači se tak dozvěděli, zda je v české poezii 19. století více jambů nebo trochejů, o čem je na základě frekvenční analýzy slov Máchův Máj, s čím rýmovali čeští básníci slovo láska nebo která česká báseň je nejeufoničtější.
Čemu se věnují ve svých laboratořích, předvedlo 14. listopadu 2014 ve tříminutových vystoupeních sedm národních vítězů celosvětové soutěže FameLab. Společně s vědci z Itálie, Anglie, Německa, Nizozemí, Francie, Rumunska a Polska zaujal v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce v Praze i český zástupce – doktorand biochemie Matyáš Krijt, když publiku představil způsob monitorování poruch v syntéze purinů, základních stavebních kamenů DNA, jež vyvíjí 1. lékařská fakulta UK, jeho domovské pracoviště.
Abychom však nezůstali pouze v metropoli, nápaditý program připravila rovněž mimopražská pracoviště. Úspěšně popularizovat vědu se v posledních letech daří například brněnskému Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kde příchozí 13. a 14. listopadu vítal mistr Spock ze seriálu Star Trek – společně se zdejšími vědci předvedl manipulaci mikroorganismů prostřednictvím světelného paprsku, který dobře znají především příznivci vědecko-fantastických děl. Ačkoli světelný paprsek prozatím neumí pohybovat kosmickými plavidly, badatelský tým prof. Pavla Zemánka, který za mimořádným objevem stojí, prokázal, že bezpečně funguje v mikrosvětě a že lze světelné paprsky využít způsobem, aby pohybovaly například buňkami. (Podrobněji viz rozhovor Jak využít tažného paprsku – AB 5/2013.)
Patnáct festivalových dní Týdne vědy a techniky 2014 vyvrcholilo 15. listopadu. Shrňme, že pětistovku různorodě koncipovaných akcí (přednášek, výstav, Dnů otevřených dveří, interaktivních expozic, workshopů, vědeckých kaváren či promítání filmů) navštívilo přes 100 000 zájemců. Velkou část přednášek si můžete připomenout online na www.tydenvedy.cz. Organizátoři TVT v čele se Střediskem společných činností AV ČR věří, že si návštěvníci z pracovišť Akademie věd a participujících institucí odnesli nevšední zážitky a někteří z nich snad i uvažují o badatelské dráze. Věda je totiž skvělé dobrodružství.
LUDĚK SVOBODA