Photosyntetica

Časopis, který vydává Ústav experimentální botaniky AV ČR, publikuje články zaměřené výhradně na studium fotosyntézy. Základní proces probíhající v rostlinách a některých dalších organismech zkoumá z pohledu biofyziky, molekulární biologie, biochemie, fyziologie, a ekologie. Častými tématy článků jsou struktura fotosyntetického aparátu, biochemické a biofyzikální mechanismy fotosyntetických reakcí, ultrastruktura chloroplastů, složení fotosyntetických pigmentů, měření rychlosti fotosyntézy a stanovení fotosyntetické produkce. Významné je i ovlivnění fotosyntetických procesů různými abiotickými a biotickými stresy včetně těch souvisejících s globální změnou klimatu (zvýšená koncentrace CO₂, oteplování, sucho, UV záření, aj.).

Časopis naleznete na http://ps.ueb.cas.cz (ÚEB AV ČR) a http://www.springer.com/life+sciences/plant+sciences/journal/11099 (Springer).

Titul vychází v anglickém jazyce čtyřikrát ročně v rozsahu 640 stran plus celoroční rejstříky; distributorem pro zahraničí je Springer, který jej prodává v tištěné i on-line verzi. Historie časopisu začíná v roce 1967. U jeho zrodu stála myšlenka překlenout uměle vytvářenou komunikační bariéru mezi tehdejším Východem a Západem a propojit výzkum fotosyntézy na obou stranách. Vzhledem k politické situaci, technickým a finančním možnostem, šlo zejména o to zpřístupnit výsledky vědců z „vyspělejších“ zemí i těm, kteří měli omezené možnosti cestovat, dále se vzdělávat a komunikovat se „světem“.

Záměr vytvořit mezinárodní časopis věnovaný výzkumu jen jednoho (byť životně důležitého a složitého) procesu odehrávajícího se v rostlinách a některých dalších organismech vznikal nepochybně delší dobu. Iniciátorem, zakladatelem a prvním výkonným redaktorem časopisu byl dr. Zdeněk Šesták. Prvním šéfredaktorem se stal mikrobiolog prof. Ivan Málek, v té době zastávající vysokou pozici v Československé akademii věd, který pro vytvoření nového periodika zařídil vše potřebné. Vznik časopisu podpořil Mezinárodní biologický program (IBP).

Byla ustavena mezinárodní redakční rada sestávající z uznávaných odborníků v oblasti fotosyntézy; členové byli nejčastěji oslovováni jako recenzenti prací zaslaných k publikování. V prvních 25 ročnících mohly být články publikovány v angličtině, francouzštině nebo němčině, ale vždy s anglickým abstraktem. Od roku 1992 vycházejí pouze v angličtině. Photosynthetica byla jedním z prvních časopisů v Evropě, které začaly používat recenzní formulář jako jeden z nástrojů pro hodnocení rukopisů.

Časopis si brzy po svém vzniku získal čtenáře a přispěvatele a počet článků přijatých k publikaci narůstal. Současně s tím se prodlužovala doba mezi přijetím článku a jeho zveřejněním. V roce 1977 požádal tehdejší vydavatel (Dr. W. Junk Publishers), zda by se mohl původní počet stran (320 za rok) zvýšit. V té době musely být všechny změny včetně složení redakční rady odsouhlaseny na „vyšších místech“. Odpověď na žádost o rozšíření rozsahu časopisu se zdržela dva roky. Mezitím vydavatel vyřešil problém po svém a založil periodikum nové (Photosynthesis Research), takže Photosynthetica ztratila své výsadní postavení jediného časopisu specializovaného na fotosyntézu.
 

V roce 1971 byl prof. Málek z politických důvodů donucen odstoupit z funkce šéfredaktora a jeho nástupcem se stal dr. Bohdan Slavík; v roce 1991 ho vystřídal dr. Šesták, který vedl časopis neúnavně až do své smrti v roce 2008. Následující čtyři roky se role šéfredaktora obětavě ujal prof. Jan Nauš a od konce roku 2012 jej vystřídala dr. Helena Synková.

Zdeněk Šesták (v koláži) považoval za rozhodující pro vznik časopisu období, kdy „seděl doma se zlomenou nohou v r. 1966“.

Časopis prošel v posledních 23 letech také významným technickým rozvojem. Od roku 1992, se zavedením počítačů, se připravuje do tisku kompletně v redakci. Také k úpravám grafů a fotografií se začíná využívat počítačový software namísto mechanické ruční úpravy. E-mailová korespondence umožňuje živější a pružnější komunikaci s autory, recenzenty a editory. Počínaje ročníkem 33 (1997) jsou články k dispozici v elektronické podobě na webové stránce vydavatelství Springer.

V roce 2009 nastala v redakční práci další významná změna – Photosynthetica byla prvním časopisem ve skupině těch, které se v rámci AV ČR zapojily do užívání online peer-review systému ScholarOne. Systém umožnil zkvalitnit redakční práci a odstranit některé stereotypní mechanické úkony; zároveň zjednodušil a urychlil komunikaci se zmíněnými partnery redakce. Současně s tím se také změnil způsob výběru recenzentů – kromě v této době již přetížené redakční rady umožnilo používání redakčního systému snadno oslovovat recenzenty z celého světa. Tím se značně rozšířila skupina odborníků posuzujících články zaslané do časopisu a rozsah témat, jimiž se zabývají.

Od roku 2011 jsou všechny články publikovány nejprve jako „online-first“ s cílem zpřístupnit jejich obsah co nejdříve po přijetí, před zařazením do konkrétního čísla.
V roce 2014 časopis zavedl hybridní model publikování, tj. umožnil autorům publikovat článek jako open access (za poplatek stanovený distributorem).
Prioritou současné redakční „politiky“ je, kromě zkracování doby mezi přijetím a publikací, zveřejňovat práce v co nejlepší odborné i jazykové kvalitě, což klade nároky na všechny zúčastněné – autory, recenzenty i redaktory.

IVANA ŠTĚTINOVÁ,
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.