Umění vědy

Nikoli poprvé se představuje Akademie věd ČR na výstavách putujících po českých městech: a nejinak je tomu i v roce, kdy si připomíná 125 let od založení své předchůdkyně – České akademie věd a umění. Začátkem června se do ulic vydala expozice „Umění vědy“, jež na 18 velkoformátových plakátech ukazuje, jaké objevy vědců z pracovišť AV ČR obohatily život společnosti, které výzkumy jsou nadějným příslibem do budoucna či v jakých případech se o jejich využití diskutuje.

Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Exteriérová putovní výstava Umění vědy se v Brně představila na Malinovského náměstí. Prostor poskytlo Národní divadlo Brno.

První zastávkou „výstavního expresu“, který vypravil Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR, se 4. června 2015 stala moravská metropole – konkrétně prostranství před Mahenovým divadlem. Za zmínku jistě stojí, že dominanta Malinovského náměstí je nejen významná architektonická památka, ale drží i pozoruhodný primát jako první plně elektricky osvětlené divadlo v Evropě.

Vernisáži, na které vystoupili místopředseda AV ČR dr. Pavel Baran, členové Akademické rady prof. Pavel Janoušek a dr. Taťána Petrasová, předseda Sdružení moravských pracovišť AV ČR doc. Radomír Vlček a autor výstavy dr. Tomáš W. Pavlíček z MÚA AV ČR, přálo počasí, což si srozumitelné a graficky atraktivní plakáty bezpochyby zasloužily. Dr. Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, který se podílel na přípravě posteru Energie pod kontrolou – laser, plazma, termojaderná fúze, podotkl, že uhlídat výrobu pěti trojic plakátů (z toho každý s několika tematickými „hnízdy“) musel být pro dr. Pavlíčka enormní výkon. Entuziastický, ale především profesionální přístup kurátora výstavy ocenili i další hosté vernisáže, jichž se sešlo několik desítek.

Škoda, že neorenesanční fasáda Mahenova divadla nešla lépe využít k upoutávce kolemjdoucích, aby si prohlédli, na jakých společensky závažných tématech badatelé v Akademii pracují. Vždyť řeší například otázky ochrany životního prostředí, pěstování a šlechtění plodin, problémy energetických zdrojů, zvýšení kvality materiálů, budoucnost IT technologií a počítačových pamětí. Stranou nezůstává ani lidské zdraví: konkrétně vývoj léčiv proti zákeřným nemocem, hledání citlivých diagnostických metod, regenerativní medicína apod.

„Domovské“ brněnské ústavy AV ČR představily například elektrochemickou diagnózu nádorových onemocnění (obor s celosvětovým dosahem založil před více než 50 lety prof. Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu) nebo metody pro rychlé zjištění nebezpečných otrav (například metanolem), jimž se od roku 1972 věnuje Ústav analytické chemie. Za zmínku stojí i rastrovací elektronový mikroskop z Ústavu přístrojové techniky či objev skluzových pásů, které v důsledku únavy materiálů vedou ke vzniku trhlin (jako první na světě je objasnili vědci z Ústavu fyziky materiálů).

Brněnskému publiku se přiblížily též výzkumy psychologů (osobnostní profily napříč kulturami nebo vysvětlení, jak se učí mluvit děti), archeologů (kultura Velké Moravy), jakož i etnografů a historiků nebo výsledky Centra pro výzkum globální změny „Klima z Brna“. Výzkum syndromu bílých nosů u netopýrů v Moravském krasu (viz také AB 4/2012) pro změnu ukázali vědci z Ústavu biologie obratlovců. Užitečné zařízení na promíchávání vody na Brněnské přehradě (omezuje vodní květ sinic bez použití chemikálií) představil Botanický ústav, jehož vědci je zkonstruovali společně se strojaři z Vysokého učení technického v Brně.

Trasa „výstavního expresu“ pokračuje od konce června do 23. července zastávkou v Olomouci; následně postojí v Ostravě (25. července – 23. srpna), Jihlavě (25. srpna – 20. září), Českých Budějovicích (22. září – 13. října) s cílovou stanicí v Praze (24. října – 19. listopadu). Nezbývá, než jí při putování českými městy popřát zvídavé a vědychtivé „pasažéry“.

LUDĚK SVOBODA