Z projevu předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše
Zpráva o činnosti Akademické rady
V krátkém období, které uplynulo od posledního setkání, jsme pozornost věnovali přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, vývoj a inovace na rok 2016 s výhledem na léta 2017 a 2018. Jsem rád, že se podařilo dosáhnout schválení prorůstové varianty rozpočtu, která pro Akademii věd znamená navýšení rozpočtových výdajů o 307 milionů korun v příštím roce. Rád bych v této souvislosti ocenil zodpovědný přístup vicepremiéra Pavla Bělobrádka a dalších členů vlády k problematice vědy v České republice. Jistě nejen za sebe chci vyjádřit naději, že i v dalších letech se podaří udržet nastoupený trend, aby šlo plně využít kvalitní lidský potenciál pracovišť Akademie věd. Domnívám se, že důležitým krokem v tomto ohledu bylo rozhodnutí aktualizovat naše poslání prostřednictvím Strategie AV21, jejíž realizace ukazuje, že existují témata, s nimiž Akademie věd může veřejné sféře a politikům expertně pomoci – od společenskovědních a ekonomických témat až po otázky ekologie a energetiky.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Pokud jde o konkrétní využití navýšených rozpočtových prostředků, rozhodla Akademická rada, že v prvé řadě bude posíleno institucionální financování pracovišť. Připomínám, že toto rozhodnutí má oporu jak v programovém prohlášení vlády České republiky, která se přihlásila k nutnosti řešit dlouhodobý pokles institucionálního financování české vědy, tak i v závěrech zprávy projektu Mezinárodní audit výzkumu a vývoje v České republice, která již v říjnu 2011 upozorňovala mj. na nízkou úroveň institucionální podpory v porovnání s mezinárodním standardem. Další část uvedeného navýšení využijeme na financování výzkumných programů Strategie AV21 a na podporu nově budovaných výzkumných center.
V souvislosti s tímto rozhodnutím je stále zřetelnější, že zajištění finanční udržitelnosti nových vědeckých center jak z prostředků státního rozpočtu, tak ze soukromých a zahraničních zdrojů bude rozhodující pro celkovou stabilizaci výzkumného prostředí. Klíčovou se jeví otázka garantované institucionální podpory špičkových center, aby byl zabezpečen jejich dlouhodobý provoz včetně nezbytné obnovy. V uvedeném kontextu je třeba zdůraznit, že nízké, a navíc rozkolísané financování nových výzkumných center může představovat vážnou hrozbu pro stabilní fungování systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Již nyní je zřejmé, že v případě pokračujícího nedostatku prostředků na finanční udržitelnost těchto center by Akademie věd musela přistoupit k výrazné redukci financování svých pracovišť, a to včetně omezení aktivit Strategie AV21, která má velkou odezvu jak v podnikatelském sektoru, tak i ve státní správě.
Jedním z důležitých nástrojů pro zajištění udržitelného financování mnohých z těchto center je podpora velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace. Výsledkem mezinárodního posouzení 116 projektů velkých infrastruktur podaných do výzvy Ministerstva školství v létě 2014 bylo 58 pozitivně hodnocených projektů, které byly doporučeny k poskytnutí podpory z veřejných prostředků; infrastruktury byly rozčleněny do čtyř „kvalitativních“ skupin (A1, A2, A3 a A4) a náklady žadatelů o podporu ze skupin A1 a A2 byly individuálně projednány s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro plné financování neinvestičních nákladů všech 58 projektů v letech 2016–2022 by bylo potřeba 13 miliard korun z veřejných prostředků. Naléhavost problému spočívá ve skutečnosti, že si zajištění jejich provozu již v příštím roce vyžádá asi 1,8 miliardy korun, což o více než půl miliardy překračuje aktuálně schválené prostředky. Situaci dále komplikuje, že se v rozpočtovém výhledu na rok 2017 počítá dokonce s částkou ještě nižší, pouze se zhruba 1,1 miliardy korun. Musím tedy konstatovat, že pokud by mělo jít o setrvalý trend, bylo by závažným způsobem ohroženo fungování těchto strategických výzkumných infrastruktur.
Další závažnou otázkou je příprava nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. V připomínkovém řízení k věcnému záměru zákona, jež bylo ukončeno v říjnu tohoto roku, jsme uplatnili řadu zásadních připomínek. Přestože se Akademie věd od počátku aktivně podílela na jednáních k přípravě zákona, musím vyjádřit jistou pochybnost, zda lze v napjatém harmonogramu jeho přípravy realizovat skutečně odbornou a následně i veřejnou diskusi, a to zejména s ohledem na množství připomínek, kterých se jen v uvedeném řízení sešlo celkem 452, přičemž 256 jich bylo zásadních. Téma podpory výzkumu, vývoje a inovací je natolik závažné pro celou společnost, že prostor nutný pro odpovědné, věcné prodiskutování této problematiky by měl být podstatně větší.
Pozorně sledujeme také paralelní projednávání technické novely, kterou se mění tzv. euronovela zákona č. 130/2002 Sb. (schválená vládou v květnu 2015) a která je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Dále jsme se aktivně účastnili jednání k novele zákona o vysokých školách. Pozornost jsme věnovali zejména její části, která se týkala novelizace zákona o veřejných výzkumných institucích. Kriticky jsme pohlíželi především na myšlenku umožnit veřejným vysokým školám zřizovat veřejné výzkumné instituce. Změnu jsme od samého počátku považovali za nesystémovou zejména proto, že stát by tím ztratil nad zřizováním veřejných výzkumných institucí kontrolu. Dále jsme upozorňovali, že novela zákona o veřejných výzkumných institucích je exemplárním příkladem přílepku. Zatímco ostatní novelizované zákony věcně souvisejí s novelou zákona o vysokých školách, novela zákona o veřejných výzkumných institucích obsahovala změny, které se vysokých škol netýkají. Jsem proto velmi rád, že byla naše argumentace uznána a v souladu s návrhem Akademie věd byl nakonec návrh na změny zákona o veřejných výzkumných institucích z novely vypuštěn.
Pokud jde o evropskou agendu Akademické rady, zabývali jsme se přípravou strategických, politických a legislativních dokumentů souvisejících s programovým obdobím EU 2014–2020. Zástupci Akademické rady věnovali velkou pozornost přípravě Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a jsou zapojeni do procesu jeho implementace v grémiích, která se zabývají nastavením podmínek výzev včetně hodnoticích kritérií. V návaznosti na vyhlášení prvních výzev OP VVV byla ustavena elektronická konference zástupců pracovišť Akademie věd, kteří jsou informováni o aktuální problematice v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů a mohou poskytovat příslušným členům Akademické rady zpětnou vazbu ohledně potřeb pracovišť. Naším cílem je přispět k rychlé a bezproblémové realizaci tohoto operačního programu a k optimálnímu využití dostupných prostředků.
Za významnou událost uplynulého období považuji také setkání vedení Akademie věd a Svazu průmyslu a dopravy. Shodli jsme se, že naším společným zájmem je posílení partnerství výzkumné a průmyslové sféry. Konkrétní spolupráce se zaměří na oblast výměny informací k vládním materiálům a stejně tak na analýzu prostředí výzkumu, vývoje a inovací za podpory Národohospodářského ústavu. Akademie věd také nominuje svého zástupce do expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy pro výzkum, vývoj a inovace. Shoda panovala rovněž v tom, že obě nezávislé instituce musí vidět budoucnost v horizontu delším než jedno politické volební období. Pro obě strany jde o přelomový moment, kterým vstoupily do nové, vstřícnější a efektivnější fáze vzájemných vztahů.
Mimořádný význam má příprava nové Koncepce rozvoje činnosti Akademie věd ČR. Vedení Akademické a Vědecké rady se shodla, že další směřování Akademie věd vyžaduje zpracování nové koncepce, která by přesněji postihla celé spektrum našich výzkumných a odborných aktivit a zároveň vytvořila systémové podmínky pro jejich další rozvoj. Předpokládáme, že návrh koncepce bude předložen Akademickému sněmu v roce 2016 po dopracování Vědeckou a Akademickou radou.
Nesmím opomenout ani návrh na rozdělení Centra výzkumu globální změny AV ĆR na dvě části s nástupnickými institucemi Ústavem výzkumu globální změny a Mikrobiologickým ústavem ke dni 1. ledna 2016 za účelem propojení výzkumu realizovaného v Nových Hradech s výzkumnou činností Mikrobiologického ústavu. Vše se podařilo zvládnout především zásluhou zodpovědného přístupu vedení a výzkumných pracovníků dotčených pracovišť.
Výsledky výzkumné činnosti
Celkový přehled výsledků naleznete ve výroční zprávě Akademie věd – zmíním jen dva subjektivně vybrané výsledky za každou vědní oblast.
Oblast věd o neživé přírodě
Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Univerzity Palackého Olomouc ve spolupráci se společností Bioveta z Ivanovic na Hané vytvořili unikátní vakcínu proti lymeské borelióze, která bude určena lidským i zvířecím pacientům.
Výzkumný tým z Fyzikálního ústavu AV ČR byl oceněn za výzkum, vývoj a zavedení do výroby nových monokrystalických materiálů na bázi oxidu hlinitého a směsného oxidu hlinito-yttritého s použitím metody „Edge film growth“ a jejich uplatnění v hi-tech aplikacích v elektronickém, optickém, optoelektronickém, strojírenském a šperkařském průmyslu.
Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Česká republika má nový systém pro předpověď stavu a intenzity zemědělského sucha díky úsilí společného vědeckého týmu Centra výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně. Integrovaný systém sledování sucha (ISSS) přináší denně aktualizované mapy České republiky s předpověďmi pro následujících deset dnů.
Vědci z Biologického centra AV ČR se vrátili z dvouapůlleté expedice TARA Oceans s cílem zmapovat mikroskopický život oceánů se zaměřením na planktonní prvoky. Posádka přivezla množství vzorků, jejichž počáteční analýza byla publikovaná v sérii pěti článků v Science.
Oblast humanitních a společenských věd
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Pardubice vydal publikaci pod titulem Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie, která přináší v pěti barevně ilustrovaných svazcích a na přiložených pěti DVD nosičích soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti ve 20. století.
Mimořádným publikačním výstupem Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR je tištěná podoba klavírního výtahu první Dvořákovy opery Alfred, kterým byla zahájena kritická edice New Dvořák Edition, jež by měla postupně zahrnout veškerá Dvořákova díla nebo alespoň jejich podstatnou část.
Realizace Strategie AV21
V prvním roce jejího uplatňování se uskutečnily čtyři schůzky členů Akademické rady s koordinátory jednotlivých výzkumných programů, na nichž byly prodiskutovány a dohodnuty organizační záležitosti týkající se činnosti a financování programů. Na schůzkách se podařilo vyjasnit řadu otázek, které vyplynuly z dosavadní zkušenosti s postupnou implementací programů, i když se ukazuje, že do budoucna bude patrně vhodné zpracovat dokument, který by formalizoval uspořádání a pravidla spolupráce uvnitř jednotlivých výzkumných programů. Koncem roku 2015 se uskutečnila jednání místopředsedů Akademie věd s jim příslušnými koordinátory nad jejich návrhy na financování výzkumných programů v roce 2016, na něž bylo vyčleněno 70 milionů korun. Předpokládáme také, že koordinátoři výzkumných programů připraví stručný materiál shrnující jejich výsledky a zkušenosti z prvního roku fungování strategie. Děkuji všem, kteří na pracovištích Akademie věd i v jejím vedení přispěli k úspěšné implementaci Strategie AV21. Zvláštní poděkování patří členu Akademické rady prof. Jiřímu Chýlovi.
Strategie AV21 se setkala s příznivým ohlasem u zástupců podnikatelské sféry a státní administrativy, stejně jako u veřejnosti a její politické reprezentace. Za důležitý pozitivní aspekt realizace strategie považuji, že poskytuje vhodnou platformu, jak propojit nejen ústavy Akademie věd, ale i jednotlivé týmy a obory, odborníky z vysokých škol, průmyslu a státní správy, což odpovídá i jedné z priorit připravované Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020 s výhledem do roku 2025, jejímž cílem je mj. posílit dlouhodobá strategická partnerství mezi soukromým sektorem a výzkumnými organizacemi. Opětovně zdůrazňuji, že jsme připraveni k diskusi se všemi aktéry systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice o nových možných formách spolupráce, které realizace této strategie nabízí. Vedle zdravé soutěživosti, jež je přirozenou součástí vědeckého prostředí, je nyní potřeba ještě více posilovat vzájemnou spolupráci, společně hledat synergické efekty a společně také vůči společnosti a její politické reprezentaci zdůvodňovat a obhajovat důležitost kvalitní vědy a význam její dostatečné podpory.
Hovořím-li o společensky významném výzkumu, připomínám, že v reakci na stávající migrační situaci v Evropě uspořádala Akademie věd ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR seminář na téma Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu. Šlo o další z mnoha akcí organizovaných na základě Memoranda o vzájemné podpoře a spolupráci obou zmíněných institucí. Za téměř čtyři roky existence se prokázala oprávněnost této dohody, jejíž zásluhou se uskutečnila již více než desítka seminářů, které přispěly k obecnější osvětě mezi členy Poslanecké sněmovny i širší veřejností. Například jmenujme semináře o znečištění ovzduší, o racionálním využití nerostných surovin nebo o přínosech a rizicích očkování. V reakci na aktuální situaci navíc otevřeme v projektu Strategie AV21 nový výzkumný program Globální konflikty a lokální souvislosti, který umožní dále studovat téma imigrace. Potvrzuje se tak předpoklad, že právě AV ČR může poskytnout vládě, parlamentu i dalším orgánům státní a regionální správy kvalifikované expertní zázemí a podporu pro přípravu a realizaci odpovědných rozhodnutí.
V uvedených souvislostech oceňuji aktivitu Střediska společných činností, které v návaznosti na Strategii AV21 zřizuje od 1. ledna 2016 Centrum transferu technologií AV ČR, jež bude koordinovat činnosti a zajišťovat podmínky ke vzájemnému sdílení informací v této důležité oblasti. Centrum umožní dále zvýraznit roli Akademie věd jako instituce, která věnuje systematickou a koncepční pozornost zprostředkování vědění společnosti ve smyslu zásady – Theoria cum Praxi. K tomu přeji nám všem, a zejména týmu nového centra, hodně štěstí a úspěchů.
Informace o činnosti a výstupech všech výzkumných programů strategie naleznete na webových stránkách Akademie věd.
A kademie věd oceňuje a respektuje význam vědy na vysokých školách i důležitost průmyslového výzkumu a vývoje. Instituce pěstující tyto podoby výzkumu považujeme za partnery, kteří si všichni zaslouží významné posílení svého postavení. Pro dosažení synergických efektů ze vzájemné spolupráce je ovšem zapotřebí především vstřícné a stabilní politické prostředí, které nebude jednotlivé složky systému stavět proti sobě, ale naopak dokáže plně využít jejich kulturní a ekonomický potenciál. Hodnoty, jež nás spojují – podpora vzdělanosti a tvůrčího myšlení, kterých je jistě zapotřebí i pro dosažení podnikatelského úspěchu – stojí za to, abychom spojili síly a podpořili vše, co má potenciál zvýšit nejen ekonomický, ale i kulturní a sociální potenciál státu, a to především ve prospěch budoucích generací občanů České republiky.