Archiv aktualit

Jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná? Vyšleme do vesmíru českého kosmonauta nebo astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl? Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok na češtinu? O jazykových trendech jsme si povídali s Klárou Trskovou z Ústavu pro jazyk český AV ČR v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.

„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. Jde o stará vesmírná tělesa, která prošla dlouhým vývojem. Ve středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo těchto gigantů. Naopak je zde zvýšené zastoupení mladších hvězd. V časopise The Astrophysical Journal právě vychází studie, která se zvláštnost pokouší vysvětlit. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají i v druhé vlně koronavirové nákazy. V tomto článku naleznete stručný seznam pouze některých z mnoha aktivit AV ČR v této oblasti. Aktuality řadíme podle data. Podrobnější informace naleznete po kliknutí na jednotlivé odkazy. Více rovněž na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Sychravé podzimní počasí už včely ven moc neláká, pojďme si ale ve fotoreportáži připomenout přelom jara a léta tohoto roku. Tehdy jsme přijali pozvání od Václava Krištůfka z Biologického centra AV ČR k putování po netradičních obydlích blanokřídlého hmyzu. Navštívili jsme střechu radnice na náměstí, podkroví místní evangelické fary i přírodu v okolí Českých Budějovic.

V úterý 17. listopadu 2020 nás čeká důležitý den. Připomeneme si výročí sametové revoluce, sváteční den ale čeká i české vědce zapojené do výzkumu vesmíru. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartuje sonda Taranis s přístrojem, na němž se podíleli výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Po patnáctiletých přípravách konečně nahlédneme do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země.

Dokážou srozumitelně a poutavě hovořit o vědeckých tématech, která jsou někdy těžko uchopitelná, velice vzdálená nebo široce interdisciplinární. Ať už jde o otázky filozofického rázu, hmotu, jež stála na počátku vesmíru, anebo důležitost ochrany druhové biodiverzity, trojice mužů dlouhá léta úspěšně zpřístupňuje poznání ve svých oborech široké veřejnosti. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová letos za popularizaci vědy ocenila Milana Dufka, Vladimíra Wagnera a Petra Pyška.

Jak se živočichové přizpůsobují změnám klimatu? Zajímavý příklad nabízí příběh hraboše lesního neboli norníka rudého. Jeho strategie pro přežití doby ledové studuje pomocí detailní analýzy DNA Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově. V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah si s ní povídáme také o jejím zapálení pro práci v laboratoři a o jednom netradičním koníčku.

Oranžová, žlutá a červená jsou dominantní barvy aktuálního ročního období. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi? Každoročnímu „převlékání“ zahrad, lesů a alejí jsme věnovali jedno z témat aktuálního čísla časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

Ačkoli letošní, jubilejní ročník Týdne vědy a techniky připravil pro organizátory festivalu nejednu výzvu, vědecká pracoviště se s nimi vypořádala se ctí. Pro fanoušky poznání ve všech jeho podobách přichystala besedy, přednášky, projekce filmů, science show, či dokonce virtuální procházky.