AUDIO: Lesní hraboš v době ledové, zvuky laboratoře a šití bot
10. 11. 2020
Jak se živočichové přizpůsobují změnám klimatu? Zajímavý příklad nabízí příběh hraboše lesního neboli norníka rudého. Jeho strategie pro přežití doby ledové studuje pomocí detailní analýzy DNA Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově. V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah si s ní povídáme také o jejím zapálení pro práci v laboratoři a o jednom netradičním koníčku.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19
- Další oběť epidemie: střídání letního a zimního času zatím zůstává
- Nanoplasty jsou neviditelnou hrozbou, varuje environmentální chemik
- Předsedkyně Grantové agentury ČR udělila ceny v oblasti základního výzkumu
- Balanc v léčbě kmenovými buňkami. Vědci upozorňují na etiku schvalování
- Výzkum přináší průlomový objev o rostlinných hormonech
- Nadledvinové nádory nemají rády vitamin C, zjistili vědci
- I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak
- Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference
- Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.